Hypotrofie plodu – jeden ze strašáků těhotenství
Ani moc velké, ani moc malé. Každá maminka si přeje porodit miminko, které je velikostí tak akorát. Přesto si nejedna vyslechne už v průběhu těhotenství, že její miminko se předepsaným parametrům vymyká.
Zdroj: Shutterstock.com
Tvrdá diagnóza
Stejně na tom byla i Amélie. V 28 letech byla poprvé těhotná, první trimestr prožila bez obtíží, i když při prvním ultrazvuku se jejímu gynekologovi zdál plod trochu menší. Pak jí ale nedopadl dobře tripple test, tedy vyšetření krevního séra sloužící k detekci rizik genetických poruch, a při dalším ultrazvuku už padl verdikt: hypotrofie plodu.
Při odběru plodové vody se naštěstí nepotvrdila žádná genetická porucha. Ovšem strach, který v této situaci Amélie zažívala, si každá maminka dovede představit.
„Pak přišla úleva, že genetika je v pořádku, nejistota však přetrvávala. Co bude s miminkem dál?“ vzpomíná Amélie.
Narodila se „krevetka“
Amélie žila v nejistotě až do dalšího ultrazvuku. Pořád se pozorovala, měla pocit, že pohyby miminka jsou nedostatečné. Vyšetření neodhalilo výraznou růstovou abnormalitu a vývojové zpoždění. To ale neznamenalo konec jejích trampot. Zjistilo se, že placenta nefunguje tak, jak by měla, a možná bude třeba vyvolat předčasný porod. Naštěstí to nakonec nebylo třeba, její holčička se narodila v 39. týdnu.
„Byla to taková naše krevetka, měla 2 250 gramů a 46 centimetrů. Dneska jsou jí už dva roky, je sice na chvostu růstové křivky, ale zdárně se vyvíjí a pediatr je s ní spokojený. Uvažujeme o druhém dítěti, ale mám trochu strach. Nikdo mi totiž neřekl, co hypotrofii plodu způsobilo,“ říká Amélie.
Co je dobré vědět o vrozených vývojových vadách
Příčiny se těžko hledají
Napřed je dobré si říct, že hypotrofie, tedy nedostatečný růst, se zpravidla týká celého nitroděložního vývoje plodu. Příčiny není jednoduché rozpoznat. Hledají se u matky, zkoumá se, zda nemá zdravotní problémy, jako je vysoký tlak, onemocnění ledvin, chorobné projevy provázející těhotenství, srdečně-plicní choroby, netrpí anémií či podvýživou. Důležitou roli hraje i její životospráva, kouření, pití alkoholu nebo užívání drog.
Další rizikovou oblastí je matčina děloha, kde mohou být anatomické či funkční vady, infekce, svou roli hraje i stav placenty, její anomálie, funkční nedostatečnost atd. Problém může být však i na straně plodu, například nějaká vrozená vývojová vada, chromozomové mutace, infekce, samozřejmě rizikovým faktorem je i vícečetné těhotenství.
Čtěte také:
- Těhotenský slovníček aneb Co se skrývá pod odbornými názvy a zkratkami, se kterými se v těhotenství můžete setkat
- Vývoj miminka podle ultrazvuku v I. trimestru
- Rostu, rosteš, rosteme
Péče bývá náročnější
Růst a fyzický vývoj je sice u každého individuální, přesto však existují růstové grafy, tzv. percentilové a jsou stanoveny odchylky, které jsou ještě v normě, a pak hodnoty alarmující, jež znamenají přísnější kontrolu vývoje plodu.
Pokud nenastane nějaká urgentní situace v souvislosti s příčinami hypotrofie, která způsobí předčasný porod, dítě se narodí v termínu a má všechny znaky zralého novorozence až na hmotnost, jež je u hypotrofického miminka nižší. Pohybuje se pod hranicí 2500 g, porodní délka bývá 30 až 50 cm.
To, že jde o hypotrofické dítě, prozradí jeho vzhled. Má málo podkožního tuku, jeho kůže je vrásčitá. Oslabená bývá i obranyschopnost organismu. Péče o takové miminko je o něco náročnější. Sleduje se glykémie (koncentrace glukózy v krvi), krevní obraz, tolerance stravy, celkově jak dítě prospívá.
Mýty kolem „obříků“
Ovšem ani dítě „jako buk“, tedy velké, hypertrofické, se neobejde bez starostí maminek. Strach mají hlavně z porodu, který přirozenou cestou nebývá snadný a často se sahá k císařskému řezu. Navzdory zaběhlým představám, že robustní maminka rovná se velké dítě, to nebývá pravidlem. „Obříci“ se rodí i útlým, drobným matkám. Ovšem genetická predispozice tu hraje roli nejčastěji.
Také je mýtem, že pokud maminka přibere víc než doporučených 8 až 12 kilo, narodí se jí velké dítě. Dokonce ani nedostatek pohybu těhotné neznamená automaticky, že plod víc poroste. Naopak statisticky je patrný vliv životního prostředí, jeho kvalita. Víc hypertrofických dětí se rodí rodičům z vesnice.
Pomocníkem je „déčko“
Ale zpátky k hypotrofii. Podle studie publikované v odborném časopise JAMA Pediatrics přišli vědci na to, že dostatečný přísun vitaminu D v těhotenství snižuje o 28 % riziko hypotrofie plodu. Vitamin D, který je z potravin obsažený v tučných rybách (sardinky, losos atd.), v mléčných produktech, vejcích a játrech, se v době těhotenství podává jako doplněk.
Výsledky studie ukázaly, že podávání vitaminu D po 20. týdnu těhotenství je mnohem účinnější a blahodárnější pro správnou váhu dítěte než jeho přijímání preventivní.
Vědci však připomínají „záludnosti“ vitaminu D, jehož syntéza probíhá působením slunečního záření. Záleží tedy na tom, v jakém ročním období je žena těhotná, na jakém místě na světě žije, k jakému patří etniku. To všechno hraje roli ve stanovení optimálního přísunu tohoto vitaminu a samozřejmě má vliv i na vědecké bádání.
