Hnisavý zánět mozkových blan

Zatímco klíště nás může nakazit virovým zánětem mozku a mozkových blan, existují bakterie, především meningokok B a C, hemophilus a pneumokok, které mají také zvláštní afinitu k obalům mozku a mozkové tkáni a způsobují těžké hnisavé infekce, nezřídka končící fatálně.

Naštěstí je hnisavý zánět mozku méně častý než klíšťová encefalitida, nebo jiný virový zánět mozkových blan. Je ale mnohem zákeřnější a pokud dítě nemoc přežije, nezřídka vede k trvalému poškození jeho zdraví. Pro kojenecký věk je nebezpečný Hemophilus influenzae. Tato bakterie může způsobit zánět hrtanové záklopky a také hnisavou meningitidu.

Očkování proti ní se stalo před několika lety součástí povinného očkování. Vakcína je obsažena v šestivalentní očkovací látce Infanrix Hexa. Největším rizikem v současné době je infekce meningokokem. Existuje několik kmenů bakterie Neisseria meningitis. U nás se nejvíce vyskytují Neisseria meningitis skupiny B a některé typy skupiny C.

Zákeřná meningokoková infekce

Meningokokové nákazy se šíří vzdušnou cestou v drobných kapénkách, v hlenech nebo slinách bacilonosičů nebo nakažených pacientů. Zdrojem nákazy je člověk.

Nejčastěji onemocní děti do 4 let, dospívající a mladiství. Jedním z rizikových předpokladů pro meningokokovou infekci je pobyt ve velkém kolektivu v uzavřeném prostoru, kde jsou příznivé podmínky pro možné šíření nákazy (vojenská služba, internáty, diskotéky, letní tábory).

Příznaky

Onemocnění se ve svém začátku projeví vysokou teplotou, schváceností, bolestmi hlavy, kloubů, svalů. Na kůži se tvoří drobné červené skvrnky a malé modřinky, které neustále přibývají. Během krátké doby se může rozvinout hnisavý zánět mozkových blan s poruchou vědomí.

Nejtěžší formou onemocnění je rychle se rozvíjející kritický šokový stav se selháním životně důležitých orgánů.

Léčba

Jakmile je jasná diagnóza, je třeba neprodleně začít intenzivně léčit antibiotiky a dalšími léky. Ve hře je život dítěte.

Prevence

Spočívá v očkování. V ČR se očkuje zvlášť proti invazivním meningokokovým onemocněním (IMO) B a zvlášť proti IMO A, C, W, Y.

Vakcíny jsou velmi účinné a přitom bezpečné, nežádoucí reakce jsou obvyklé jako u jiných běžných očkování. Patří mezi doporučená, nikoli povinná očkování a není plně hrazena zdravotní pojišťovnou.

Čtěte dále:

• Očkovací kalendář pro děti 2022
• Meningokoková meningitida: agresivní zabiják
• Máme očkovat dítě proti meningokoku?

Očkovací schéma

Kojenci se očkují dvěma až třemi dávkami (počet dávek se u jednotlivých výrobců liší), v intervalu jednoho měsíce. U dětí starších jednoho roku a u dospělých se očkování provádí jen jednou dávkou.

Očkování u malých dětí také chrání před meningokokem kratší dobu než u dospělých.

Kdy je nejvhodnější očkovat proti meningokoku

Podle nejposlednějších hodnocení vývoje nemocnosti se ukazuje, že je vhodné naočkovat dítě již před vstupem do školky nebo školy.Velmi prospěšné je, když do období dospívání dítě vstupuje naočkované konjugovanou vakcínou.

Chrání vakcína před nosičstvím meningokoka?

Občas se mohou rodiče setkat se skutečností, že při běžně provedeném výtěru z krku vykultivují v laboratoři zdravému dítěti Neisserii meningitidis. Nosičství této bakterie není neobvyklé.

Pneumokokové infekce

Také pneumokok patří k bakteriím, které mimo jiné mohou vyvolat u dítěte zánět mozkových blan. Častěji způsobuje záněty středního ucha a zápaly plic. Nicméně ani pneumokoková meningitida není vzácností, zvláště u dětí s poruchou imunity.

Účinnou prevencí před těžkými infekcemi způsobenými touto bakterií je očkování. Některé země Evropské unie ho zařadily mezi pravidelná očkování a očkují všechny děti.

Pro děti s poruchou obranyschopnosti, chronicky nemocné a děti s opakovanými záněty středního ucha je u nás toto očkování plně hrazeno a je také zařazeno mezi pravidelná očkování.

Pro ostatní je vhodné, ale hrazeno pojišťovnou zatím není. I u nás se však uvažuje o plošném očkování všech dětí. Očkovat lze již od kojeneckého věku. Vakcínu je možné podávat souběžně s očkováním 3 dávkami hexavalentní očkovací látky proti záškrtu, tetanu, dávivému kašli, hemophilové nákaze, žloutence B a dětské přenosné obrně. Poslední, čtvrtá dávka se pak podává ve 2 letech.

S přibývajícím věkem,ve kterém se zahajuje očkování, klesá četnost dávek, takže při očkování dětí mezi 2.-5. rokem věku stačí jen jediná dávka vakcíny. Je ale třeba říci, že riziko těžké pneumokokové infekce je zvláště u imunitně oslabených jedinců již v kojeneckém věku. Výjimečně vzniká potřeba přeočkování po 3- 5 letech.