Fotografujeme
Víte, jak vám to slušelo o prvních narozeninách, jaký dort vám maminka nebo babička upekla a jaké tehdy byly vaše nejoblíbenější hračky? Těžko byste si takové věci vybavili, nemít doma album s fotografiemi, které dokumentují vaše stěžejní životní události: první krůčky, vyklubání prvních zoubků, první vánoční stromeček, první „dospělácký“ oběd.
Zdroj: archiv redakce
Fotografie jsou nedocenitelné hlavně v dospělosti. A dnes máme najednou sami být autory obdobných portrétů i momentek. Fotografování dětí se však brzy stane nezapomenutelnou zábavou.
Kinofilm nebo digitální foto?
V současné době digitálních technologií pomalu zaniká obliba klasických analogových fotoaparátů. Pravda, fotografování na kinofilm je sice nákladnější a možná i o trochu zdlouhavější, ale na druhou stranu je takový způsob pořizování snímků obrazově kvalitnější (kresba na fotografii bývá i v kontrastních bodech). Vědomí, že máte omezené množství filmových políček, na něž navždy zvěčníte pomíjivé okamžiky, také člověka přinutí, aby se při pořizování fotografie víc snažil.
Digitální fotoaparát ovšem dokáže díky množství kreativních programů udělat veškerou práci za vás a navíc se můžete okamžitě přesvědčit, zda se vám obrázek povedl, nebo se zda je třeba se o něj pokusit znovu. Pro digital hovoří také snadné uchovávání snímků na CD romu nebo DVD.
Pravidlo zlatého řezu
Ať už se rozhodnete jakkoli, snažte se dodržovat aspoň několik základních pravidel, která vám umožní pořídit vizuálně vytříbený snímek. Rozhodně lze doporučit pravidlo takzvaného zlatého řezu. V praxi to znamená, že fotografovaný objekt, v tomto případě vaše miminko, neumístíte na střed obrazu, nýbrž do jeho dvou třetin. Zároveň platí, že pokud má dítě hlavičku natočenou doprava, necháme právě vpravo víc prostoru. Fotografujete-li třeba narozeninové zátiší s dortem a dárečky, dejte si záležet a všechny věci důsledně zaranžujte. Měli byste odstranit všechny nedůležité a rušivé elementy, které s kýženou fotografií nemají nic společného. Dbejte také na nerušivé pozadí, dítěti, popřípadě dospělému „stážistovi“ by například neměly z hlavy trčet listy té palmy za ním.
Při akčnějších fotografiích, říkejme jim třeba reportážní, je důležité počkat si na „rozhodující okamžik“. Také tady je třeba, aby celková kompozice obrazu lahodila oku a aby na něm byli dobře vidět všichni důležití aktéři a předměty.
V ateliéru
Pokud si přeci jen netroufáte vytvořit pěkné snímky, můžete se vydat do některého z fotografických ateliérů. Za portrétní fotografii zaplatíte kolem 400 Kč, za malou portrétní sérii (tj. tři snímky 13×18 cm) pak kolem 1000 Kč, za šest profesionálních fotografií dáte téměř 2000 Kč.
