Rozhodně si nemyslím, že svatba je přežitek. Je to takové slavnostní vyústění krásného vztahu.
Zdroj: archiv redakce
Po téměř pětiletém vztahu mně můj nastávající manžel požádal o ruku. Dostala jsem krásný zásnubní prsten a začaly přípravy na svatbu. Oba máme starší rodiče, a tudíž jsme si skoro vše okolo svatby zařizovali sami.
Byl to krásný den. Pozvali jsme okolo sedmdesáti lidí, k poslechu hrála živá kapela, šaty jsem měla jako princezna, focení proběhlo na romantickém zámku. Snad jedinou vadou na kráse bylo to, že místo sluníčka nám z nebe padal drobný deštík. Všichni nás ale utěšovali, že nám prší štěstí…
A nebyli daleko od pravdy. Přesně za rok, v den prvního výročí naší svatby se nám narodil náš prvorozený syn. Byl to ten nejkrásnější dárek, který jsme si jako manželé mohli přát.