Dieta po porodu

Nedostatečný, ale i nadbytečný příjem energie a živin je nežádoucí a přináší zdravotní rizika po porodu pro ženu i dítě.

Co se děje již před porodem?

Během těhotenství si žena ukládá do zásoby živiny. Jsou to tuky, sacharidy, vitamíny skupiny A, D, E, dále železo, zinek a vápník. Pokud jsou zásoby dostatečné, jejich přechodný nedostatek neovlivňuje koncentraci těchto živin v mateřském mléce a tím výživu plodu. Důležitý je naopak přísun živin, které se do zásoby neukládají. Jsou to bílkoviny, vitamíny skupiny B, vitamín C a minerály sodík, draslík a jód. Jejich nedostatečný příjem nepříznivě ovlivňuje zdraví matky i dítěte.

Energetická potřeba ženy

Energetická potřeba během kojení se zvyšuje přibližně o 2000kJ na den. Tato zvýšená potřeba je kryta z tukových zásob vytvořených během těhotenství. Vzrůstá též schopnost efektivnějšího využití energie v těle matky. Žena je schopna zajistit kojení s energetickým příjmem nižším, než je její energetický výdej. Je to proto, že čerpá ze svých zásob a nemá to vliv na kvalitu mléka. Když však výrazně omezení stravu, jí méně než 7500 kJ, poškozuje své zdraví.

Tuky
Tuky jsou nezbytné pro růst kojence a vývoj jeho mozku, sítnice a dalších tkání. Kojící žena by měla přijímat maximálně 30 % energie z tuků. Rostlinné tuky by měly být ve stravě v dvojnásobném množství než tuky živočišné. Pokud kojící žena přijímá více tuků ve stravě, než je uvedeno, hrozí jí vznik nadváhy a obezity.

Bílkoviny
Doporučený příjem bílkovin u netěhotné zdravé ženy je přibližně 0,8 – 1g/kg tělesné hmotnosti. V době laktace bychom měli přijímat o 11g bílkovin více, než kolik bílkovin danému vzorci odpovídá.
Kojící žena může trpět nedostatkem dalších živin, jako je železo, vápník, zinek a jód. Železo je důležité pro krvetvorbu a transport kyslíku v organismu, zdravý růst kojence a vývoj jeho nervové soustavy. U ženy se může při nedostatečném příjmu železa rozvinout chudokrevnost. Zdrojem železa je červené maso, vnitřnosti, vejce, luštěniny a listová zelenina.

Zinek
Zinek je důležitý pro tvorbu buněčných membrán, je potřebný pro růst a vývoj organismu. Nedostatek zinku se projevuje lomivostí nehtů, vypadáváním vlasů, nechutenstvím, šuměním v uších. U dětí pak poruchami růstu, vývoje či poruchou funkce pohlavních orgánů. Vyšší obsah zinku získáme v játrech, ledvinách, masu, rybách, v ořechách a v mléku.

Jód
Obsah jódu v mateřském mléce je výrazně závislý na obsahu jódu ve stravě matky. Nedostatek jódu v matčině stravě může způsobit u dítěte strumu, poruchy růstu a neuropsychologického vývoje. Přírodními zdroji jódu jsou ryby a ostatní mořské plody. Uměle je přidáván do naší stravy ve formě jodisované soli.

Vápník
Zásoby vápníku jsou u ženy, která se přiměřeně dobře stravuje, vysoké. Vápník je důležitý pro stavbu kostí a zubů, činnost srdečního svalu a srážení krve. Nedostatek vápníku je spojen se vznikem osteoporózy, vysokým krevním tlakem a častějším výskytem nádorů tlustého střeva. Nejlepšími zdroji vápníku je mléko a mléčné výrobky. Nadbytek tuků v potravě však jeho vstřebávání ztěžuje. Proto se doporučuje konzumace mléčných výrobků se sníženým obsahem tuků.

Vitamíny
Vitamín D je nezbytný pro vstřebávání vápníku. Je významný jako prevence křivice u kojence a osteoporózy u matky. Dobrými zdroji vitamínu D jsou ryby, rybí olej, vejce, máslo a mléko.

Vitamín A ovlivňuje tvorbu a obnovu slizniční bariéry, stimuluje imunitní funkce a zvyšuje obranyschopnost vůči infekcím. Zdrojem vitamínu A je červené maso, játra, vejce, margarín, mrkev a rajčata.

Vitamín C podporuje obranyschopnost organismu. Je nutný pro tvorbu kolagenního vaziva a využitelnost železa při krvetvorbě. Působí též proti ateroskleróze. Zdrojem vitamínu C je ovoce.