Tak jsem se na něj celé ty čtyři měsíce těšila. Je neuvěřitelné, jak dokáže vyrůst v podstatě přes noc. Člověk by si to možná sám ani tolik neuvědomil, ale zděšení mých klientek, se kterými jsem se viděla po týdnu, mluví za vše. „Ty už máš ale břicho! Vždyť před týdnem si tam ještě nic neměla!“ Tělo se skutečně mění rychle, pomalu začínám cítit, jak se mi napíná břišní stěna a musím říct, že už to zrovna příjemné není. Problém mi začíná dělat už jen obyčejné ranní protažení. Mám pocit, že mi to břicho snad praskne. A zaklánění v józe? To už je nemožné. A bude hůř. O cvičení v těhotenství vám ale povím někdy příště, dnes bych se s vámi ráda podělila o to, čím vším vlastně od úplného počátku těhotenství až dosud trpím. Věřím, že se v článku najdete.

1.     Zácpa a nadýmání

Veeeeelmi nepříjemná a otravná věc. Nejspíš to zažívá každá těhulka. U mě byla zácpa tím úplně prvním projevem těhotenství. Nikdy před tím jsem na zácpy netrpěla, trávení jsem měla víceméně bezproblémové, a tak v den, kdy jsem si poprvé nemohla normálně dojít na záchod a byla jsem nafouklá jak balón, mě poprvé napadlo, jestli nejsem v tom. Cítila jsem se celkově jinak, na těhotenský test bylo ale ještě brzy. Podezření se pak potvrdilo a já na zácpu trpím až doteď. Bude to někdy lepší? Kéž by. Jsem ale smířená s tím, že budu nafouklá až do porodu. Ale ono je to vlastně jedno, přes to břicho už to stejně nikdo nepozná.

A co mi na trávení aspoň trochu pomáhá? Omílá se to stále dokola a vy to už určitě víte. Je to vláknina, kterou najdete například v ovoci a zelenině. Mně osobně nejvíc pomáhá konzumace jablka, které mě krásně pročistí. Další potravina, která mě zaručeně vystřelí na záchod, je mléko, i když se obecně při zácpě nedoporučuje. Mléko prý totiž zácpu naopak způsobuje. Každopádně sklenice mléka nebo cereálie s mlékem po ránu mi k vyprázdnění vždy pomůže. Také se obecně doporučuje dostatečně pít, takže pitný režim nepodceňujte. Poslední rada, jak na zácpu, je pohyb. Mně nejvíce pomáhá jemná praxe jógy, která krásně rozhýbe střeva. Skvělý je ale jakýkoliv pohyb vhodný v těhotenství. Zkuste třeba jen krátkou procházku na čerstvém vzduchu. Někdy se stane, že je problém s trávením tak velký, že žádná z těchto rad nepomůže. Pak je třeba vyhledat svého gynekologa či gynekoložku a nechat si předepsat vhodné léky, které nám těhulkám neuškodí.

2.     Nevolnosti a nechutenství

S nevolnostmi v těhotenství se setká až na pár šťastných výjimek snad každá těhotná žena. Ani mně se nevyhnuly. Naštěstí u mě ale netrvaly tak dlouho. Objevily se někdy v 6. týdnu, trvaly v kuse asi čtrnáct dní, pak mi moje tělo dopřálo týden klid a opět se v lehčí míře objevily v 9. týdnu. Pak už pomalu odezněly. A jak se u mě nevolnosti projevovaly? Představte si, že jste někde na party, kde vypijete větší množství alkoholu. Je vám neskutečně zle, máte pocit, že se musíte vyzvracet, aby se vám ulevilo, ale ono to nejde. Tak přesně takhle jsem se cítila. Řekla bych, že nemoct se vyzvracet je snad horší než nějaký čas trávit nad záchodovou mísou. Bohužel na nevolnosti mi nepomáhalo téměř nic, holt si to asi musíme prožít. Zkusila jsem nějaké zázvorové tabletky z lékárny, ale ty pomohly jen na chvíli. Ruku v ruce s nevolnostmi se u mě objevilo i nechutenství. Člověk chce jíst zdravě, ale ono to prostě nejde. Ze všeho se mi dělalo zle, neměla jsem absolutně na nic chuť a když už jsem si myslela, že na něco chuť mám a pustila se do vaření, výpary z jídla mě opět přesvědčily o tom, že fakt nemám chuť na nic.

Takhle se mi pak doma v lednici sešlo několik uvařených pokrmů, které musel sníst chudák manžel. Já se na to nemohla ani podívat. Bohužel ani dosud se mi nevrátila chuť k jídlu. Je to sice o hodně lepší a už normálně jím, ale do jídla se stejně musím dost nutit a nezapomínat na něj. Já prostě vůbec nemám hlad. A to jsem se tak moc těšila, až budu mít takovou tu těhotenskou žravou a budu z jedné ruky ukusovat kyselou okurku a z druhé lízat zmrzlinu. Těhotenské chutě se ale ne a ne dostavit. Kdy jste začaly mít chutě vy? Přijde to ještě? Chci si to užít, prosím.

3.     Krvácení a špinění

O tom, jak jsem měla první trimestr problém s krvácením, jsem se podrobně rozpovídala v úplně prvním videu, a tak nyní jen stručně. Občas se stane, že se v těhotenství objeví krvácení, které může mít různé důvody. Dobrá zpráva ale je, a to mám potvrzené od dvou gynekoložek, že špinění a drobné krvácení v těhotenství ve většině případů nic neznamená a neohrožuje vás, ani plod.

U mě bylo krvácení spojené s hematomem a s děložním čípkem, krvácela jsem podle mě dost, i když určit míru toho, co je dost, je obtížné. Byla to ale jasně červená krev, takže mě to dost vyděsilo. Na pohotovosti ze mě ale trochu udělali blbce, chtěli vědět, kolik slipových vložek jsem vypotřebovala. Na to jsem jim nedokázala odpovědět, protože jsem se chodila na záchod kontrolovat každé dvě minuty a vždy bylo na toaletním papíře dost krve. Vložky jsem ale nepoužila. Korunu tomu nasadila sestřička, která se mě zeptala, zda to dítě vůbec chci a co od nich vlastně čekám. Připadala jsem si opravdu hloupě. Co jsem tím vším ale chtěla říct je to, že v dnešní době je krvácení v těhotenství poměrně časté a potýká se s ním hodně žen, a tak není nutné se hned obávat toho nejhoršího.

4.     Únava, nespavost a syndrom neklidných nohou

Únavu nejspíš také zná každá z nás. Hlavně první trimestr se z nás stávají chodící mrtvoly. Člověk by řekl, že když přes den únavou padá na pusu, tak bude v noci dobře spát. U mě to tak ale nebylo. Jakmile jsem si lehla do postele, v tu ránu jak kdyby ve mně něco přepnulo a já nemohla usnout. Jsem vždycky celá vzteklá, když se třeba i dvě hodiny převaluji ze strany na stranu a můj manžel se pravidelně propadá do říše snů během pěti vteřin. Když už konečně usnu, stejně se každé dvě hodiny budím a chodím na záchod. Co mě ale teď v těhotenství nejvíce trápí, je takzvaný syndrom neklidných nohou.

Syndrom neklidných nohou je onemocnění, které ještě není příliš probádané a ví se v podstatě jen to, že je pravděpodobně neurologického rázu. Řadí se mezi spánkové poruchy. Projevuje se nutkavou potřebou pohybovat dolními končetinami a to večer, když je tělo v klidu, a někdy i v noci. Je to nepříjemný pocit, který by se asi dal přirovnat k jemným elektrickým výbojům. Nutí vás to neustále nohy vyklepávat, protahovat je, zkrátka nedokážete ležet v klidu, musíte se stále pohybovat. Někdy pomáhá lehká masáž chodidel a lýtek, ale většinou ne na dlouho. Jediným řešením, které u mě před těhotenstvím fungovalo, bylo jít jednoduše spát. V těhotenství ale jako by všechny nepříjemnosti zesílily, a tak mě neklidné nohy netrápí už jen večer před spaním, ale i v noci. Máte s tím některá také problémy? A jak problém s neklidnýma nohama řešíte?

5.     Suchost a citlivá pokožka

Se suchostí a citlivostí pokožky a očí jsem měla problémy vždycky. Celkově jsem takový spíše sušší typ. V těhotenství je to ale tak nějak všechno o dost horší. Na suchost se mi nejvíce osvědčil obyčejný arganový olej, který seženete například v bio obchodech. Krásně pokožku promastí, ale zase ne tak, že máte kromě vašeho těla mastnou celou koupelnu. Co se týče sprchového gelu a šamponu, musím používat pouze ty neparfemované, hypoalergenní, ideálně z lékárny. Jakmile použiji obyčejný sprchový gel z drogerie, okamžitě mi na hrudníku vyskáčou pupínky, zčervená mi pokožka a je jako v ohni. To samé mám s obyčejným šamponem z drogerie.  I oči mám mnohem sušší než dříve, pravidelně se v noci budím a mám pocit, že už je neotevřu. Jsem odkázaná na používání zvlhčovacích kapiček, které ale nejsou žádná sláva.

6.     Změny nálad

Tak tohle asi známe opravdu všechny. A nejen v těhotenství. Naše nálada se mění jako na horské dráze v průběhu celého našeho menstruačního cyklu. Když pak otěhotníme, naše hormony se roztočí jako na centrifuze a z mírumilovných ženušek se stanou nebezpečné divé saně. Chudáci ti naši muži, musí být těžké se v těch našich náladičkách vyznat. Ještě štěstí, že muži platí za ty méně emocionální a pragmatičtější. Upřímně jsem si naivně myslela, že to se mnou nebude tak zlý. Když jsem v okolí slýchávala stížnosti kamarádů, jak se ty jejich těhotné partnerky dokáží chovat, říkala jsem si, že to není možné a že já taková určitě nebudu. A přece jsem.

Dost často mám dny, kdy přímo štvu i sama sebe. Vnitřní hlas mi říká: „Nebuď taková, vždyť se nic nestalo, přestaň být tak protivná.“ Jenže to v tu chvíli nejde ovládnout a já tak pokračuji v módu „za všechno může chlap“. Když mě to po pár hodinách přejde, je mi to najednou tak nějak všechno líto a bulím. Bulím kvůli všemu. Rozbulím se i při pohledu na pána, který se mi zdá být smutný. Rozbrečela jsem se, když malá holčička omylem vrazila do mého manžela, vzhlédla k němu jak ke stožáru a sladkým hláskem řekla „promiňte pane“. Ježiš ještě teď z toho mám slzy v očích. To je tak roztomilýýýýý.

Tak to bylo 6 projevů těhotenství, se kterými se potýkám asi nejvíce. Samozřejmě jich je spousta dalších, ale to bychom tu byli až do večera. O některých dalších se zmiňuji v přiloženém videu, dozvíte se tam například také to, jak to mám se sny v těhotenství a co se mi teď nejvíc zdá. Tak na video mrkněte a já se na vás těším opět příští týden.

Vaše D.

Denisa je ve 18. týdnu těhotenství. Chcete vědět, co se v tomto týdnu děje s vaším tělem?

Zdroj: Profimedia.cz