Co dělat v případě otravy?

Malým dětem hrozí ve světě dospělých mnoho nebezpečí. Jedním z těch vážných jsou otravy nebo poleptání v prostředí domova. Otravám můžeme snadno předejít držením nebezpečných látek z dosahu dítěte. Přesto se vyplatí vědět, co v případě otravy dělat.

Zdroj: archiv redakce

Nejčastější příčinou dětských otrav jsou léky a chemikálie v domácnosti. Následují otravy rostlinami, méně houbami. Rozpoznání a určení otravy u dětí bývá někdy obtížné. Nejen u dětí lze obvykle sledovat příznaky jako zvracení, průjem, bolesti břicha, otoky sliznic, dávivý nebo dusivý kašel, závratě či změnu chování, a to i delší dobu po požití. Pokud dítě přímo nepřistihnete, snažte se zjistit, s čím si hrálo, co snědlo. Prohledejte ústa, zda nenajdete zbytky materiálu nebo zbarvení na jazyku, které mohou po konzumaci zanechat např. mnohé barevné části rostlin či léky. Důležité je také prohlédnout kapsy nebo zda si dítě nenasypalo chemikálii např. za tričko. Pokud neznáte příčinu otravy, vemte k lékaři vzorek zvratků, nebo stolice, pomůžete tím identifikovat nebezpečnou látku.

Pro detailní přehled jednotlivých kategorií nebezpečných látek, jedovatých rostlin a hub, stejně jako úplný seznam výstražných symbolů na obalech chemických látek a tzv. R-vět a S-vět si stáhněte brožurku Doplňkových a informačních materiálů. http://www.urazneninahoda.cz/dokumenty/unn_brozura_doplnkove_materialy.pdf Další informace o dětských úrazech naleznete stránkách společného projektu Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR a Dětství bez úrazů, o.p.s. www.urazneninahoda.cz.

Tip: projděte si všechny chemické prostředky, které máte doma, a u každého ověřte jestli víte, jaké nebezpečí je s ním spojené a jak se zachovat při potřísnění, nebo požití.

Existuje jedna univerzální rada v případě otravy?

Přestože se traduje více variant, nikdy nelze použít jeden způsob první pomoci na všechny typy otrav. Vždy platí, že je nutné konzultovat případ s lékařem, nebo Toxikologickým informačním střediskem. Pokud není kontakt ihned možný, tak:

Při požití léků podejte několik rozdrcených a v nápoji rozmíchaných tablet aktivního uhlí (tzv. „živočišné uhlí“, např.: Carbosorb nebo Carbotox). Vyvolání zvracení může být v některých případech nebezpečné, jindy navíc i zbytečné, proto by mu měla předcházet konzultace s odborníkem. Žádnou nehodu není radno podceňovat, vždy je třeba , aby o situaci byl informován a o postupu rozhodoval lékař.
Při požití chemické látky bez porady s odborníkem nevyvolávejte zvracení a nepodávejte mléko! Při požití látky s kyselinou či louhem se nepokoušejte látku neutralizovat. Kontaktujte lékaře a pokud je Vám doporučeno vyhledat lékařskou pomoc, nezapomeňte vzít sebou přípravek v originálním balení, ale i zbytek požité látky, která již originální obal nemá (odlité přípravky v PET lahvích jsou častou příčinou dětských nehod).
Při požití rostliny vyndejte zbytky z úst a podejte aktivní uhlí. Pokud dochází k otoku a bolestivosti sliznic a okolí úst (např. u diffenbachie), chlaďte dutinu ústní pomocí kostek ledu, zmrzliny nebo nechte napít chladivého nápoje. Protože v těchto případech může dojít i k udušení postiženého(čím mladší dítě, tím je více ohroženo), je třeba zajistit co nejdříve lékařkou pomoc.

Ve všech případech se snažte nejprve kontaktovat lékaře, nebo Toxikologické informační středisko, pokud to není možné, vyhledejte co možná nejrychleji lékařskou pomoc!

Existuje non-stop linka, kde mi v případě nehody poradí?

Je to linka Toxikologického informačního střediska (TIS): 224 915 402 nebo 224 919 293 – uložte si tato číslo do mobilního telefonu. Při rozhovoru budete dotázáni na následující otázky. Jsou nezbytné k tomu, aby konzultovaný odborník mohl co nejpřesněji zhodnotit situaci a doporučit odpovídající opatření:

kdo je postižený, jeho hmotnost a věk,
jaká látka, v jakém množství a před jakou dobou byla požita
jaké má postižený příznaky a jaká opatření byla zatím podniknuta
kdo a odkud volá, včetně telefonního čísla

Jak si uskladnit přípravky?

Velké množství otrav plyne z přelévání nebezpečných chemických látek do obalů od nápojů. Nejklasičtějším případem jsou „petky“ všech velikostí, které dospělí používají k uskladnění látek lihem počínaje a hnojivem na květiny konče. To, že je lahev dobře popsaná nehraje žádnou roli, protože drtivá většina otrav v domácnosti se stane do 4 let věku dítěte. Pokud si potřebujete odlít nebezpečnou chemickou látku, volte obal, který Vaše dítě nezná z kuchyňského stolu (ostatně předepisuje to i zákon o nakládaní s takovýmito látkami) a pečlivě dodržujte všechna další doporučení ohledně (ne)dostupnosti chemikálií ve Vaší domácnosti.