Chtějí dítě, ale bez partnera

Ženy, které chtějí samy vychovávat dítě, zpravidla mají negativní zkušenost z domova nebo pocházejí z neúplné rodiny. Anebo jejich rodinné zázemí bylo sice dobré, ale téměř systematicky si vybírají špatné partnery, takže postupně docházejí k názoru, že chlapi jsou „na nic“. Vesměs to jsou ženy „pracovně čiperné“ a do této jejich aktivity mužský jaksi nezapadá. Jednoduše nedokážou skloubit práci a partnerství. Někdy kolem třicítky se „proberou“ a zjistí, že je nejvyšší čas mít dítě… ale není partner.

Hledá se dárce spermatu

Řešení? Dítě, respektive těhotenství, si přivezou z dovolené nebo si vytipují kamaráda, „dárce spermatu“. Není však žádnou výjimkou, že se „tatínkovi – dárci“ časem vše rozleží v hlavě a začne o své dítě projevovat nevítaný zájem.

Jak předejít výběru „špatného partnera“? Když zjistíte, že si stále vybíráte stejný typ chlapů, doporučuji, abyste se zamyslela, v čem vás stejný typ mužů přitahuje. Jakmile najdete odpověď, máte šanci svůj výběr změnit.

Dítě potřebuje oba světy

Má-li dítě vyrůstat v harmonii, potřebuje jak ženský, tak i mužský faktor. V podstatě není důležité, jestli je to chlapeček nebo holčička. Důležité je, aby dítě vidělo, jak přistupuje k životu a k řešení problémů žena a jak rozdílně se k tomu staví muž. Aby se samo mohlo rozhodnout, který z daných přístupů je mu bližší.

Co dítě ztrácí?

Co znamená rozhodnutí ženy „být svobodnou matkou“ pro dítě? Je třeba uvážit faktor sociální a emocionální. Co se týká prvního, je běžné, že rodinu tvoří muž, žena a děti. Děti svobodných matek mají zkreslený pohled na skupinu, ve které vyrůstají. Když dítě přijme jako normu, že vyrůstá pouze s matkou, a je to například dcera, udělá s největší pravděpodobností jednou stejnou chybu. Zvláště, když matka má s muži negativní zkušenost a neustále dceři opakuje, že chlapi jsou k ničemu a je lepší žít bez nich.

A emoce? Matky samoživitelky jsou mnohdy na svých dětech nepřirozeně závislé, jsou přecitlivělé a tudíž vychovávají přecitlivělé děti. Všemožně jim zametají cestu životem, což pro rozvoj jejich samostatnosti a sebeuvědomění není dobré.

Táta

Už když je žena těhotná, dítě v bříšku vnímá, jestli tam táta je, slyší jeho hlas. Když je táta u porodu, získá k dítěti vztah okamžitě, nikoliv až ve chvíli, kdy mu je přinesou. Jiný hlas má matka, jiný hlas má muž. Stejně tak jiné jsou dotyky obou rodičů. To vše dítě už odmalička rozlišuje.

Dítě svobodné matky je připraveno o celou větev příbuzných ze strany otce. Všechno je jen ze strany maminky. Samozřejmě se v životě ženy může časem objevit partner, ale – nebudeme si nic namlouvat – daleko blíž je muži vlastní než cizí dítě.

„Náhradní“ mužský 

Je jednodušší, když se svobodné matce narodí holčička, protože přece jenom má máma k dceři po celý život blíž. Má-li svobodná matka syna, je dobře, když v rodině funguje třeba její bratr nebo otec, tedy dědeček dítěte. Je třeba jim umožňovat co nejčastější kontakty, už roční dítě můžeme svěřit dědečkovi, aby „chlapi“ byli spolu.

Když jste zvážila všechna pro a proti a nakonec se rozhodla být svobodnou matkou, pak se snažte:

1. Najít v rodině vzor muže, se kterým se váš potomek bude často vídat – může to být váš otec, bratr, strýc atp.
2. Berte své dítě hodně mezi kamarády, kde funguje normální rodina – jen pozor na žárlivost a schopnost vysvětlit, proč tomu u vás tak není.
3. Snažte se před dítětem nemluvit negativně o mužích – hledejte na nich pozitivní stránky.
4. Máte-li příležitost – připodobňujte některé vlastnosti svého chlapečka nějakému muži z vaší rodiny.