Chcete rodit doma? Je to na vás

Na to je velmi stručná odpověď: měla by myslet na to, co je pro ni nejdůležitější, ale také současně na to, co je nejdůležitější pro očekávané miminko.

Jaká jsou největší zdravotní rizika domácích porodů?

Největším rizikem je úmrtí novorozence, rodičky, nebo závažné poškození s trvalými následky. Nejčastěji jde o nedostatek kyslíku u plodu a krvácení u ženy. Ale může jít i o jiné náhlé stavy.

Jsou porodníci dnes natolik nad věcí, že se rodička, rozhodnutá rodit doma, o tom může poradit i svým gynekologem – porodníkem? 

Nemohu mluvit za porodníky všeobecně. Když se mne těhotná žena zeptá na porod v domácím prostředí, považuji za svoji povinnost ji informovat o případném riziku jak pro ni samotnou, tak také o možných důsledcích pro její dítě.  Ale máte-li na mysli, zda-li se o tom vůbec odmítám bavit nebo že ženu jednoduše odbudu, pak v tomto ohledu jsem nad věcí. Jsem si ovšem vědom toho, že nemůžete přesvědčit každého. Každý má jiné hodnotové měřítko, jak ostatně můžeme vnímat z běhu každodenního života.

Co považujete za největší riziko těchto domácích porodů?

Největším rizikem domácího porodu je náhlé ohrožení zdraví či života ženy, dítěte, nebo obou, kdy se odvratitelnost fatálních následků počítá pouze na minuty. Je v tu chvíli téměř jedno, kdo u porodu asistuje. Může to být laik, porodní asistentka, lékař, nebo všichni dohromady – přesto jsou v nezabezpečeném prostředí bezbranní.

Čím si vysvětlujete, že v některých vyspělých evropských zemích jsou domácí porody mnohem častější a že porodní asistentky mají vyšší statut ve společnosti? 

V některých zemích jsou skutečně domácí porody častější. Již tradičně je zmiňováno Nizozemí, Velká Británie a některé další země. Skutečnou výjimkou je však pouze Nizozemí, kde podíl porodů v domácnosti dosahuje desítek procent. Pro dobrou orientaci odkazuji na nejnovější a nejpřesnější informaci o domácích porodech v Evropě, kterou najdete v publikaci EUROPERISTAT v prosinci 2008. Není bez zajímavosti, že novorozenecká úmrtnost je v Nizozemí vyšší, zejména novorozenců v prvním týdnu života. I celá společnost je k těmto „praktikám“ však benevolentnější. Porodní asistentky mají v různých zemích různý statut, který odpovídá jejich formální a praktické kvalifikaci a odpovědnosti na ně kladené. Jsem toho názoru, že porodní asistentky v řadě renomovaných porodnic mají statut vysoký, že mohou samostatně vést fyziologické porody. Nová generace porodních asistentek má vysokoškolské vzdělání a domnívám se, že bude lépe připravena na poskytování porodní asistence a převzetí většího dílu odpovědnosti za vlastní práci. Velmi doufám, že to bude v pozitivní spolupráci s lékaři a že tato spolupráce bude probíhat na pracovištích, která ženám a dětem zajistí bezpečnost.

Postoj českých lékařů k domácím porodům je jednoznačný. Čím je to dáno? Menší míra ochoty přiznat, že porod může proběhnout pouze za pomoci asistentky? Důsledky minulého, striktního režimu? 

Předpokládám, že u naprosté většiny lékařů je to vědomí odpovědnosti a snaha zabránit i těm málo častým, ale fatálním komplikacím. Já jsem toho názoru, že většina porodů by dopadla dobře, i kdyby tam nebyla ani porodní asistentka. Je to prostě většinově přirozený děj s dobrým koncem. Ale „většinově“.

V mnoha případech rodička porodní asistentku nebo lékaře potřebuje. Je třeba pouze stanovit si hranici, co je to přirozené. Je přirozené, že děti pod 1 kilogram bez lékařské péče zemřou? Je přirozené, že zemře dítě nebo žena při porodu?

V současné době nejméně 10 % porodů vyžaduje akutní operaci (v několika málo minutách) proto, že dítě nemá dostatek kyslíku. Nikdo z nás neumí takové situace předpovědět. Nikdo neumí říci, že právě ta jedna úplně zdravá žena s dosud úplně zdravým plodem bez jakéhokoliv rizika, která se rozhodla rodit doma, se právě do takové situace nedostane. Ano, porod může proběhnout pouze za pomoci asistentky. Dokonce většina. Ale některé ne bez následků. Ale my nevíme které.

A důsledky minulého režimu?

Ta doba je minulá. Myslím, že ubývá lékařů, kteří jsou „uraženi“ tím, že pacient chce diskutovat a neposlouchá na slovo. Stále více nastupuje dialog a vzájemná důvěra. Na druhou stranu tento vztah nemůže být nikdy zcela rovnocenný, to bychom k lékaři chodit nemuseli. Těžko já jako lékař budu doporučovat automechanikovi, jaký díl a jakým způsobem mi dá do opravovaného auta.

Když se žena přesto rozhodne pro domácí porod, co byste jí jako dlouholetý praktický porodník doporučil?

Aby doma nerodila. Aby si opravdu uvědomila, zda-li je jí vlastní komfort a prožitek vyšší hodnotou, než zdraví dítěte. Ať porodí tam, kde je okamžitá pomoc dostupná. Ale opět podotýkám, žebříček hodnot je individuální, a kdybychom rozumnými argumenty vždycky uspěli, byl by svět jednoduchý a bez mnohých problémů.  Většina žen by porodila dobře zdravé dítě bez jakékoliv pomoci. Některé děti by však zemřely. A některé ženy také.