Češi věří mýtům o plodnosti. Čeká je zklamání

Lidé vkládají nereálné naděje do medicínského pokroku i možností lidského organismu. V první otázce průzkumu měli respondenti odhadnout, jakou šanci na otěhotnění mají ženy starší 35 let. Jejich představa byla o 50 % vyšší, než je skutečnost – zatímco v představách laické veřejnosti nepředstavuje věk ženy na otěhotnění příliš velký vliv a dávají mu 60% šanci, lékařská fakta hovoří o pouhých 41 %.

Nutno ale dodat, že s přibývajícím věkem potenciální rodičky se přesnost odhadů zvyšovala. Tedy než se měli zhodnotit šance na graviditu u věkové skupiny 48–52 let. Zde se respondenti opět vznesli do sféry nereálných možností a stanovili téměř osmnáctiprocentní šanci. Reálná naděje ale v tomto věku téměř neexistuje – jedná se pouze o sporadická otěhotnění u jednotlivců. Po padesátých narozeninách klesá pravděpodobnost prakticky k nule.

Slepá víra miminka nenosí

Ještě optimističtější byli Češi v případě odhadu úspěšnosti umělého oplodnění, kde dali padesátnicím hned 21 % naděje, přičemž objektivní statistiky bohužel žádnou šanci na graviditu nedávají. „Ve věku nad 45 let je v současné době téměř jedinou šancí na otěhotnění použití darovaných vajíček od mladé dárkyně,“ říká vedoucí lékařka IVF CUBE Hana Višňová.

Zajímavostí je, že téměř polovina respondentů považuje vědecký pokrok za nejvýznamnější faktor, který rozhoduje o graviditě žen ve věku 40–60 let. 13 % přikládá zásadní vliv zdravému životnímu stylu, který je sice významným faktorem prodloužení průměrné délky života, ale na biologické hodiny ženy žádný vliv nemá.

„Podle našich zkušeností se informovanost veřejnosti o fertilitě v posledních letech dramaticky zhoršuje. Slepá víra v možnosti dnešní medicíny, vědeckotechnický pokrok a zdravý životní styl, jak ukázal náš průzkum, mohou vést k velkým zklamáním,“ komentuje výsledky Hana Višňová. „Mnozí lidé založení rodiny cíleně odkládají, aniž by si uvědomovali, že početí dítěte není samozřejmost a nemusí se podařit ani zdravým partnerům. Nutno ovšem dodat, že české výsledky se příliš neliší od dat sesbíraných v jiných zemích.“

TIP: Uvažujete-li o pozdním mateřství, nechcete si zamrazit vajíčka. Vzpomenout si v 35 letech je ale pozdě. Odebrání oocytů pro vitrifikaci za účelem pozdějšího oplodnění je nevýhodnější v nejplodnějším období žen mezi 20–29 rokem. Významnou indikací pro vitrifikaci vajíček je plánovaná onkologická léčba ženy.

Vliv věku na graviditu

O slepé víře v pokrok vědy a medicíny hovoří i fakt, že věk rodiček se i přes varování lékařů neustále stupňuje. Statistická data tvrdí, že těhotných nad 35 je v současnosti 20 % ze všech gravidních.

Podaří-li se ženě otěhotnět, je to jen první z řady vítězství, které vedou k narození zdravého miminka. Těhotenství v pozdějším věku s sebou nese celou řadu rizik a komplikací, jako je vyšší šance potratu, vícečetná těhotenství, předčasné porody, těhotenská cukrovka, vyšší tlak, komplikace placenty a v neposlední řadě i větší pravděpodobnost chromozomálních vad, například Downova syndromu. Hovoří se také o nárůstu počtu císařských řezů a častějších poporodních komplikacích.

Je ale třeba dodat, že zmíněné problémy nejsou pravidlem, u starších maminek pouze zvyšuje pravděpodobnost výskytu. Záleží ale na zdravotním stavu, psychické i fyzické kondici každé jednotlivé ženy. Starší maminky jsou na druhou stranu popisovány jako vyrovnanější a spokojenější, jsou většinou lépe zajištěné po materiální stránce, což jim dodává pocit životní jistoty, sebevědomí a nadhled, které jim pomáhají překonat krizové situace způsobené třeba jistým úbytkem fyzických sil.

Průzkum byl proveden v září a říjnu 2013 ve spolupráci s portálem Lekari-online.cz na vzorku 512 respondentů.