Černý kašel – jak ho poznáme?

Černý, správněji dávivý kašel (pertuse), je onemocnění způsobené bakterií Bordetella pertusis. Onemocnění se šíří vzdušnou cestou, kapénkami, aerosolem. Zdrojem nákazy jsou dospělí nebo dospívající se sníženou imunitou po očkování, u nichž onemocnění probíhá atypicky, nediagnostikované, jako obtížnější dlouhodobý kašel. Jsou to řádně očkovaní jedinci, u nichž po letech (zhruba 5 a více let po přeočkování) klesají hladiny protilátek proti černému kašli na tak nízkou hodnotu, že se nejsou schopni nákaze účinně bránit. Jiným zdrojem infekce je import nemoci ze zemí, kde je menší míra proočkovanosti populace než u nás.

Nejcitlivější k infekci jsou kojenci, kteří dosud proti dávivému kašli nebyli očkováni. Výskyt dávivého kašle se zvyšuje v tříletých až sedmiletých cyklech. V současné době jsme ve fázi vyššího výskytu této nemoci.

Jak dávivý kašel u dítěte včas rozpoznat

Zpočátku to není jednoduché, protože onemocnění probíhá jako rýma s výraznějším slzením, zarudlými spojivkami a zvýšenou teplotou. Tedy jako jiná častá onemocnění horních dýchacích cest, jako běžné virózy, které nevyžadují žádnou zvláštní léčbu.

V této době, kdy se ještě na černý kašel obvykle nemyslí, je dítě pro své okolí nejvíce infekční. Může tedy nakazit jiné děti v kolektivu. Postupně se přidruží suchý kašel, který se zhoršuje a objevuje se v záchvatech, častějších v noci. Záchvaty kašle se opakují denně po dobu 6 – 10 týdnů, někdy i déle. Jsou velmi vyčerpávající. U kojenců je při kašli typická krátká zástava dechu. Dokonce se mohou objevit i křeče. Záchvat kašle může vyvolat jakýkoli podnět (změna teploty, jídlo, emoce). Komplikací černého kašle může být zápal plic.

Jaký je další průběh nemoci?

Po několika týdnech se kašel zmírňuje a ustupuje. Onemocní-li pacient v následném období jinou infekcí dýchacích cest, může se záchvatovitý kašel vrátit, a to nezávisle na tom, jak bylo dítě léčeno.

S čím si maminky černý kašel pletou?

Jak již bylo řečeno, černý kašel připomíná ve svém začátku běžný katar horních cest dýchacích a bývá s nimi také nejčastěji zaměňován. Ačkoli dlouhodobý dráždivý kašel je častý problém předškolních i školních dětí, nebývá to většinou černý kašel.

Jsou to zpravidla virózy, nachlazení, někdy problémy souvisící s alergií nebo astmatem. Předškolní a mladší školní děti mají při kompletním očkování proti černému kašli zajištěnou celkem dobrou imunologickou ochranu.

Riziko pro těhotné

Samotnou těhotnou ženu, plod nebo matku nemoc neohrožuje. Díky určité hladině protilátek z očkování v dětství probíhá u ní modifikovaně jen jako dlouhotrvající kašel. Největší a zásadní riziko představuje nákaza dítěte v prvních týdnech a měsících života. Onemocnění malého kojence může mít fatální důsledky.

Léčba a prevence

Léčí se podáváním antibiotik makrolidové řady. Čím dříve se antibiotika podají, tím lépe. Onemocní-li černým kašlem neočkovaný kojenec v prvních čtyřech měsících života, bývá průběh nemoci dramatický. Vyžaduje hospitalizaci a monitorování životních funkcí pro opakované krátké zástavy dechu. Současně s nemocným se doporučuje léčit i členy rodiny a všechny, kteří s ním byli v těsném kontaktu.

Jedinou cestou, jak černému kašli účinně předcházet, je očkování. V současné době je očkování proti černému kašli součástí šestivalentní očkovací látky (infanrix hexa). Očkuje se od 6. týdne věku. Podávají se tři dávky v intervalu jednoho měsíce. Následuje čtvrtá dávka po 6 měsících, nejpozději do 18 měsíců věku. Dávivý kašel se přeočkovává mezi 5. – 6. rokem společně s přeočkováním proti záškrtu a tetanu. Protože hladiny protilátek proti černému kašli po 5 letech od přeočkování u dětí klesají mnohdy natolik, že není proti této nemoci zaručena spolehlivá ochrana, přistoupilo se k dalšímu přeočkování v začátku dospívání, mezi 10 – 11 rokem.

Očkování proti černému kašli je jednou ze základních položek všech očkovacích kalendářů na celém světě. Kojenci může takové očkování bez nadsázky zachránit život. Původní očkovací látka, která se u nás používala, byla velice účinná, ale způsobovala u některých dětí nežádoucí reakce (od horečky a neztišitelného pláče až po křeče a jiné neurologické komplikace). Od roku 2007 se očkuje upravenou tzv. acelulární vakcínou (u nás Infanrix hexa ), která je šetrnější a lze ji podat i u dětí s neurologickým postižením.

V součané době pozorujeme vzestup počtu onemocnění černým kašlem u dospívajících a mladých lidí právě vlivem nízké nebo nedostatečné hladiny protilátek po očkování, jak bylo vysvětleno výše. Ti mohou nakazit i kojence, který dosud očkován nebyl. I proto je lépe očkování u malých dětí pokud to je možné neodkládat. Se zavedením přeočkování u 10 – 11letých dětí lze očekávat postupný pokles výskytu černého kašle, ale je to běh na delší trať.