Byly jste všechny krásné, vzkazuje Sára Saudková

Jste autorkou hromadné fotografie českých kojících žen. V závěru akce jste předala fotoaparát svému muži Samuelovi a přidala se ke kojícím maminkám. Měla jste to v plánu nebo to bylo naprosto spontánní?
Napadlo mě to během fotografování, že nejlépe vyjádřím své sympatie s celou protestní akcí a s maminkami, které do toho šly, když si k nim taky sednu jako jedna z nich. A nadto malý Oskárek už měl hlad, tak s chutí zapózoval taky…

Překvapilo či dojalo vás něco na této akci?
Ano, že maminky do toho šly naplno. Navzdory číhající chřipce, nepohodlí, trmácení se po městě, vždyť některé přijely až zdaleka. Byly krásné, trpělivé a dětičky znamenitě spolupracovaly – pily jako o život a když plakaly, tak jen tak příjemně ozvučovaly ten obrovský prostor.

Přemýšlela jste nad důvody, které mohou vést ke stahování fotografií zobrazujících něco tak přirozeného, jakým kojení bezesporu je?
Je vidět, že o mnoha věcech v našich životech stále ještě rozhodují idioti. Představuji si je jako navenek vznešené mravokárce, uvnitř ale neužilé, nešťastné a potají zvrhlé. Zdravý člověk by na něco tak pitomého nepřišel.

Považujete úzkoprsý přístup k životu, jakým je i uvedené stahování kojících fotografií pouze za úsměvnou hloupost nebo i jistý symptom, poukazující na cosi nezdravého ve společnosti?
Je to pokrytectví a to obvykle maskuje něco špatného v nás, lidech. Nejvíc soptí nad líbající se dvojicí ten, který by měl nejraději v nevěstinci trvalé bydliště. Věřím ale, že když se člověk ozve, tak hlas zdravého rozumu překřičí a zažene na útěk všechna tato paka.

Sama působíte velmi uvolněně a svobodomyslně. Narazila jste vy sama ve svém dětství či dospívání na nějaký projev puritánství, který vám dokázal zkomplikovat život?
V dobách mého dětství, ech, to už je dávno, se moc nečekalo, že by tatínkové sdíleli s maminkami stav těhotenství, zrození a péče o dítě – jsem ráda, že se časy změnily. Muž v roli tatínka je v mých očích víc sexy než nějaký machonáfuka, který nedokáže ženě ani podržet dveře.

Jste patronkou Laktační ligy. Měla jste vy sama někdy problémy při kojení?
Zaplaťpánbůh ne. Kojila jsem vždycky ráda a stýskalo se mi po tom období pokaždé, když jsem odrostlého cvalíka odstavila.

Setkala jste se někdy s negativní reakcí při kojení na veřejnosti?
Ne, ale dovedu si představit, co si občas maminky vyslechnou nebo vycítí z pohledů.

Máte nějaký vzkaz maminkám, které se s negativními reakcemi okolí při kojení dítěte potýkají?
Doporučuji nevšímat si jich, protože pro vás je nejdůležitější váš poklad v náručí, a ne nějací nešťastníci u vedlejšího stolu. A když někdo nedá pokoj, doporučila bych mu, ať se nekouká kam, nemá. Před kojící ženou by se měli lidé div ne poklonit, vždyť je to základní a nejčistší projev života. Krása.