Breptání, koktání… Jak se bránit vadám řěči?

„Rozhodujícím obdobím dítěte a jeho řeči jsou již prvé dva roky života, kdy dítě své broukání, žvatlání a zejména první slabiky a slůvka samo porovnává a upravuje podle vzoru nejbližšího a nejstálejšího, především podle řečových projevů své matky. Matčino uklidňující povídání a zpívání připoutává nejen sluchovou, ale také zrakovou pozornost dítěte,“ vysvětluje vedoucí logopedické kliniky Logg Ilona Kejklíčková.

První problémy s řečí lze diagnostikovat asi ve třech letech věku dítěte. Pokud dítě v tomto věku výrazně zaostává ve svém řečovém vývoji, pak se jedná asi o opožděný vývoj řeči a je nutné navštívit logopeda.

Nejčastější vady řeči

Opožděný vývoj řeči – je zpravidla ovlivněn genetickými faktory. Dítě velmi dobře rozumí řeči, je motoricky zdatné a nezaostává ani v jiné oblasti svého vývoje. S pomocí instrukcí logopeda rodiče tyto nedostatky velmi snadno napraví.

Opožděný vývoj řeči ale může být i způsoben závažnějšími problémy, jako jsou vady sluchu, mluvidel, nedostatečnými rozumovými schopnostmi a poruchou centrálního nervového systému. Ke každé takové vadě je nutné přistupovat jednotlivě.

Poruchy a vady výslovnosti – patlavost – vadná výslovnost jedné nebo více hlásek. Velmi často způsobí tyto škody i sami rodiče, když se snaží laicky výslovnost dítěte upravovat. Nevhodná je aplikace nejrůznějších příruček bez pochopení jednotlivých zákonitostí nutných pro vyvozování jednotlivých hlásek. Procvičováním jakékoli nepřesnosti ještě více posílíme chybnou výslovnost – dítě tak chybu vlastně naučíme.

Vývojová dysfázie – vzniká při organickém poškození mozku dítěte během těhotenství, při porodu nebo po narození do 1. roku věku dítěte. Vývoj řeči je vždy opožděný, výrazně je narušena schopnost sluchového rozlišování, vnímání a chápání řeči, stavby vět. Bez správné a včasné logopedické terapie může tato vývojová porucha negativně ovlivnit celkový rozvoj dítěte, výrazně snižuje možnost školního zařazení a dalšího uplatnění.

Koktavost – přes pět procent osob koktá nebo se potýká s poruchou plynulosti řeči. Prvním krizovým obdobím, kdy dítě může začít kontakt je období mezi třetím a čtvrtým rokem, kdy dítě začíná mluvit ve větách. Dítě několikrát za sebou opakuje to, co již řeklo (slabiky, slova a často i celé krátké věty). Jestliže opakuje větší celky, je pravděpodobné, že koktat nebude.

Jestliže opakuje slabiky nebo jednotlivé hlásky nebo na začátku slova na hlásku výrazně tlačí, je lépe vyhledat co nejdříve odborníka.

Druhým kritickým obdobím bývá nástup do školy. Jen málo dětí začne koktat později.

Další články k tématu:
Vývoj řeči během prvního roku
Vývoj řeči a vstup do školky
Šišlání na děti? Odpusťme si je
Jak zlepšit výslovnost
Říkanky a básničky jsou nenahraditelné

Breptavost – Na rozdíl od koktavosti nepůsobí dítěti tato porucha téměř žádné psychické ani komunikační potíže. Dítě hovoří velmi rychle, a přitom špatně artikuluje, tudíž mu je velmi špatně rozumět. Jestliže je zrychlení tempa řeči výrazné a dítě ho nezvládá, mohou se objevit projevy podobné jako u koktavosti.

Oněmění (mutismus) – vzniká nejčastěji při skutečně velkých stresových situacích a to jak u dětí, tak dospělých. Přestože lidé rozumí, psychické trauma jim nedovoluje tvořit hlas. Léčba logopeda je často doplňována o péči psychologa.

Do této skupiny patří i tzv. mluvní negativismus. Jedná se o výběrovou nemluvnost, kdy dítě nemluví pouze s určitou konkrétní osobou a to na základě nevhodných výchovných přístupů k dítěti. I zde je prognóza, po odeznění negativních faktorů, velmi dobrá.

Afázie – je narušení již vyvinuté schopnosti porozumění a produkce řeči. Vzniká po organickém poškození, zpravidla levé mozkové hemisféry a nejčastější příčinou jsou cévní mozkové příhody, úrazy hlavy, nádory mozku či degenerativní onemocnění. Uvedená porucha komunikace se v převážné míře týká dospělé populace, ale setkáme se s ní i u pacientů mladších a v dětském věku.

Poruchy polykání neboli dysfagie – mohou vzniknout v každém věku. Nejvíce pacientů je ve věkové kategorii nad 60 let, na druhém místě jsou zastoupeny děti s vrozeným neurologickým postižením jako je dětská mozková obrna, novorozenecká nedonošenost, vrozené syndromy a anomálie, plicní a srdeční onemocnění, gastroezofageální reflux apod.

Velmi důležitá je správná léčba

S vadami řeči především pomáhají logopedi. Tohoto odborníka musí nejprve doporučit praktický lékař, který by měl první příznaky vad řeči odhalit.

Vady řeči dokáží pořádně potrápit nejen děti, ale i rodiče, kteří by měli být především velmi trpěliví a zároveň důslední. Často je to otázka pravidelného procvičování. Pokud rodiče nic nepodcení, pak mají šanci, že v dospělosti už dítěti nikdo neuvěří, že nějaký problém v dětsví mělo. Důkazem jsou i známé sobnosti jako například herec Martin Dejdar, který měl v dětství velké potíže s vyslovováním „R“. Jelikož chodil pravidelně k logopedovi, této své vady se rychle zbavil a dnes ho živí řeč.

Vývoj řeči dítěte v závislosti na věku

• Do 1 roku – Dítě rozumí jednoduchým pokynům a začíná opakovat jednoduchá slova, která slyší.
• Do 2,5 let – Tvoří jednoduché věty, od 2 let se ptá „co je to“, rozlišuje svou slovní zásobu.
• Do 3,5 let – Mluví ve větách, začíná si osvojovat gramatickou stavbu vět, ptá se „proč“, rozšiřuje dále slovní zásobu. Začíná se tvořit verbální (slovní) paměť.
• Do 4,5 let – Dokončuje se gramatická stavba vět, dítě již chápe děj a umí ho vyprávět.
• Do 6,5 let – Dítě chápe složité děje, má již velkou slovní zásobu, gramaticky zvládá jednoduchá souvětí.