Batole LIVE(6): Dvě boule, trocha zlobení a spousta pohody

Ahoj všem,

tak ten dnešní den byl na palici. Kdyby se dnes vyhlásila soutěž o nejprotivnější dítě na světě, tak je Evík bezkonkurenčně na prvním místě. Během dopoledne to byla ještě pohoda, byly jsme spolu nakoupit.

Máme obchod blízko, tak jsme šly bez kočárku a Evička pěkně šlapala tam i zpět. Ale po spinkání to začalo. Jak se u nás říká, vstávala „prdelou hore“. Neustále fňukala, chtěla se nosit, oběd nejedla, prostě nic jí nebylo vhod. Na odpolední procházce nám ukázala, že na ni taky nemá náladu. Do kočárku nechtěla, chodit nechtěla, když byla na rukou – chtěla dolů, když byla dole – chtěla na ruce. Uaaaaaa, pomoc. No ale znáte to, stačilo, aby se na mě večer usmála, přitulila se a vše bylo zapomenuto.

Evička, stejně jako Helenka v minulém týdnu, navštívila poprvé koupaliště. Počkali jsme, až přijde Mája ze školy a celá rodina jsme vyrazili směr Čapkárna. To je naše koupaliště přímo v centru města. Evík je stejně jako Mája úplný vodomil.

Dostat ji z vody byla pokaždé makačka. Vůbec jí nevadilo, že má úplně modré rty a klepe kosu. Měla to ale marné, pokaždé jsme ji přeprali a odnesli na deku. Zde probíhalo osušení, obnova vrstvy opalovacího krému a samozřejmě svačinka. Báli jsme se, že to bude boj, až budeme odcházet domů. Únava ale zapracovala a Evička odcházela s úsměvem na rtech zcela dobrovolně.

Cirkus na louce

V pondělí jsme se vydali na Slezkoostravský hrad. Na Černé louce nás překvapil cirkus. Evička se nemohla vynadívat na cirkusová zvířata, která na louce odpočívala. Slon ji zaujal ze všech zvířat nejvíc. Pak jsme pokračovali přes lávku, která vede na hrad. Další den jsme natáčeli v našem rozlehlém parku. V jeho zadní části jsou polní cestičky, prostě výborný terén pro naše video. Kočárek zvládl všechno kamení, výmoly, travnatý terén, apod. na výbornou.

Přeji krásný týden

Silvie

Ahoj maminky a batolata!

Minulý týden začal důležitou událostí. Máma měla poslední zkoušku letního semestru. Já jsem jela s babičkou do Kolína a doufala, že to máma dá a už nebude s sebou všude tahat spoustu papírů a zakazovat mi po nich psát.

Se Zůzou jsme navštívily pratetu Gábi, u které jsem si pohrála s dinosaury mámina bratrance Olivera. Máma zkoušku udělala a léto má volné jenom pro mě!

Ve středu jsem šla ke kadeřnici. Na stříhání chodím pravidelně od jednoho roku, mám husté vlnité vlasy a rostou mi moc rychle. Jelikož si nenechám na hlavě sponku, gumičku ani čelenku, je nejlepším řešením krátký sestřih, jak říká Zůza “ na Hale Berry“. U kadeřnice to zvládám docela dobře, máma mě vždy zabaví a drží mě, abych sebou netrhla a neublížila si. Odcházíme obě chlupaté, jako pravý iberský muž.

Dědovo překvapení

Ve čtvrtek ráno na mě čekalo příjemné překvapení. Děde byl doma! Kvůli stávce se nedostal do práce, ale nám to vůbec nevadilo. Vyřídili jsme pár věcí ve městě, zašli se podívat na pasování prvňáčků a odpoledne strávili na plovárně. Potom nás vyzvedla Zůza a jeli jsme na nákup a na zmrzku. Prostě akční den. Přesně, jak to mám ráda.

Máma se vyvenčila

Pátek, to byla klasika, odjezd na chatu. Jedinou změnou bylo, že z chaty v sobotu „zmizela“ máma. Měla sraz z gymplu, už pět let od její maturity. Jak říká Zůza, máma se taky musí někdy „vyvenčit“.

Máma pak přiznala, že bylo divné být sama doma a spát beze mne, ale věděla, že je o mě postaráno. Já si to na chatě užila. A v neděli to bylo vítáníčko! Pusinky, mazlení a oňuchávání, máma mě vůbec nechtěla pustit a já byla moc ráda, že ji vidím.

Ovšem pouze do doby, než se rozhodla umýt mi vlasy. Jestli mě něco dokáže rozčílit, tak je to voda na vlasech a ze všeho nejvíc šampón! Sice mám ten pro děti, ale jen co cítím mydlinky na hlavě a vidím je kolem sebe ve vodě, ječím a vztekám se.

Helenka

Milé maminky a tatínkové,

uběhl další týden a jeho bilance vypadá takto: dvě fialové boule na čele („bác“ ze schodů a „duc“ do baráku), prořezaná čtyřka a dovršení 1,5 roku.

Já si tři dny „užívala“ na služební cestě. Páťa prý chodil po bytě, hledal a volal „mamíí“. Mí kluci si ale poradili s přehledem. Zvládli i prohlídku u pana doktora -všechno bylo v pořádku, 84 cm a 10,5 kila. Já jsem se díky služebce elegantně vyhnula čtvrteční stávce, a Pavel, stejně jako řada Pražanů, z města radši zmizel a jel na golf.

Pohoda mě minula

Jelikož se u nás nic převratného nedělo, napíšu něco o Páťově spánku. Už jako malé miminko měl velký problém se zklidnit a zaspat. Doma přes den nespal vůbec, jen venku. Musela jsem hodiny běhat s kočárem v každém počasí a nesměla zastavit. Jakmile jsem při návratu strčila klíč do zámku, zapnuly se radary a začal řev. Když Páťa nespal, odmítal ležet a chtěl se nosit. Mateřská pohoda nad ležícím miminkem mě zcela minula.

Malý terorista

Noci, to byl teprve průšvih. Dokázal je provřískat celé, klidně až do rána (včetně dovolených). Sousedé mě zdravili slovy „Patriček v noci plakal, že…“. Loni v létě jsem nespala déle jak hodinu v kuse, 11 vstávání za noc nebylo výjimkou.

Usínal až kolem 23. hodiny a v 5 ráno už byl vzhůru, terorista. Kolem 9. měsíce nám už došly síly a trpělivost a začali jsme s „výukou“ spaní, kdy se dítě nechává plakat a v pravidelných intervalech se k němu chodí. Trvalo to asi 14 dní a bylo to drama. Výsledek? Noční vstávání jsme „stáhli“ na 3-4 za noc. V roce, kdy jsem přestala kojit, spal většinou v kuse už kolem šesti hodin.

I dnes potřebuje Páťa stále málo, spánku stačí mu 8 hodin (od 22 do 6h). Většinou je prospí celé. Někdy volá „mamííí“ už v 5 ráno. Až teď se konečně naučil spát po obědě v postýlce. Doteď ji hystericky odmítal a chtěl spát jen v kočárku, včetně zimy. Tak snad už bude jenom lépe.

Krásné léto přeje Eva

Naše rodinky jezdí s krásnými kočárky Quinny. S tím, jak s nimi zvládají každodenní radosti i starosti, se vám budou svěřovat každou středu na našem webu!