Batole LIVE(5): Mazleníčko, koupáníčko i kakáníčko

Zdravím všechny čtenářky i čtenáře Babywebu,

poslední dny je venku krásné počasí a byl by hřích sedět doma. Sbalíme všechny potřebné věci: balón, kyblík a lopatku, křídy, svačinku a vyrážíme ven. Většinou to vezmeme přes Komenského sady a procházkou se pomalu přibližujeme k cíli. Tím je příjemné venkovní posezení za Čapkovou sokolovnou. Je tady výborný prostor pro naše děti, kde můžou bez obav běhat. Je to oblíbené místo mnoha rodin, takže holky tam mají vždy nějaké kámoše do party.

Kouzlo pískoviště

Před pár dny tam Evička objevila kouzlo pískoviště. Dokázala si tam hrát úplně sama více jak hodinu. Pak se ale nachýlil čas k odchodu, a to byl malér. Nezabral ani bonbonek. Když ji tatínek vzal z pískoviště, tak se mu v náruči narovnala jako prkno, řvala jako ďas a bonbonek vztekle vyplivla ven.

Asi 100 metrů se vydržela vztekat, ale pak už to vzdala. Další den jsme se tam vrátili a Evička mohla pokračovat ve své „práci“ na pískovišti a byla spokojená. Protentokrát už odcházela sama bez protestů. Při příchodu domů ji rovnou svlékám ve vaně a následuje důkladná očista. Ten písek totiž vleze úplně, ale úplně všude.

Loučení s ohrádkou

Před pár dny oslavila Eviččina babička narozeniny. Všichni jsme ji šli blahopřát a Evička si návštěvu u babičky užívala. Moc ji chutnal knedlík s gulášem a vzorně prošmejdila celý byt. Nejvíce ze všeho byla nadšená, když jí babička dovolila kramařit v taštičce se šminkami.

Vzhledem k tomu, že si Evička jezdí v novém kočárku, tak jsme náš starý prodali. Také jsme prodali další nepotřebné věci – ohrádku a klokánku. Obzvláště s ohrádkou se Evička dlouze loučila.

Mějte se krásně a příští týden zase ahoj,

Silvie

Zdravím!

Užívám si léto! Máma mě vzala poprvé na plovárnu, kde měly premiéru mé nové plavky. (od 5ti měsíců chodím na nočník, teď už vydržím celý den se suchou plínou, když potřebuju, křičím“ee“,takže nemusím mít plenky do vody:-)

Byla jsem nadšená a nevěděla, co zkusit dřív. Cachtala jsem se v brouzdališti, hrála si s dětmi v malém domečku, koupila jsem si nanuk ve stánku s občerstvením, válela se v trávě.

Máma se bála, že budu jako splašená a nebudu poslouchat, ale chodila jsem pomalu a do bazénku lezla opatrně a nevadili mi ani rukávky, které mi pro jistotu dala. K jejímu údivu jsem neprotestovala, když mě z vody odnesla na lehátko, kde jsem se osušila a nasvačila. Taky jsem se klouzala z jednoho brouzdaliště do druhého.

Kvíkala jsem radostí

A tak máma běhala vedle skluzavky po schodech nahoru a dolů, držela mě kolem pasu a já radostí kvíkala jak selátko 🙂

Jo a pořídila jsem si nové boty, šaty a tílka. Takhle to dopadá, když si jede něco koupit Zůza a máma. Nic se jim nelíbí, ale pro mě toho mají vždycky všude dost 🙂

V pátek jsme s mámou měly krásné ráno. Nasnídaly jsme se v pekařství naproti, seděly jsme venku a koukaly, jak trhovci vykládají kytičky, ovoce a zeleninu. Pak jsme si koupily další „kytí“ do oken a jahody na smetanový dort. Dělá jej babi Zůza a já ho mám moc ráda. Vlastně ho mají moc rádi všichni a nikdy ho není dost.

Čokoládoví bratranci

O víkendu přijela teta Anča a já byla nadšená, že ji vidím. Přivezla mi dobrůtky. Pořád jsem se s ní mazlila a všude za ní chodila. V sobotu dopoledne jsme šli po krámech a na kafíčko. Teta si konečně zkusila, jak se jezdí s Quinny. Byla z něj unešená a říkala, že ho máme schovat pro mé budoucí čokoládové bratrance a sestřenice. Zůza nás pak všechny pozvala na oběd. Konečně jsme tak mohli oslavit babiččiny a tetiny narozky a taky výročí svatby Zůzy a dědeho, už jsou spolu 25let!

Helenka

Milé maminky a tatínkové,

Páťu koncem týdne postihla střevní viróza – samozřejmě jsme se zrovna chystali na víkend do Pece pod Sněžkou. Příznaky jsme připisovali konzumaci jahod, tak jsme to riskli a jeli. Už cestou tam však prokakal všechno oblečení včetně autosedačky. V sobotu jsem nestačila přebalovat a přepírat špinavé hadry. Střevní potíže tam přepadly i manžela Pavla, takže horské túry byly o túrách na WC 🙂

Prokakaná cesta

I tak jsme si v sobotu užili moc pěknou procházku. Šalamounsky jsme se nechali vyvézt i s kočárem na Hnědý vrch a zpátky do Pece jsme mašírovali s kopečka. Báli jsme se, jak výlet zvládne Páťa, ale nakonec to bylo fajn.

Dopoledne byl ještě rozladěný ze svého „stavu“, ale odpoledne ho po vydatném obědě (suché těstoviny) přemohl horský vzduch a drncání kočáru. Zabral a dopřál nám krásnou, asi 10 km procházku po horách. Dokonce jsme navštívili i horské chajdy, kam jsme já a Pavel jezdili jako malé děti na lyžařské tábory. Chajdy se vůbec nezměnily, i když už to je dobrých 25 let !

Krakonoš v mlze

Na neděli jsme si naplánovali výlet lanovkou na Sněžku. Počasí však mělo jiný názor. Ráno mrholilo a bylo zataženo, ale my, optimisté, jsme přesto lanovkou vyjeli. Ale ouvej: nahoře byla mlha, že by se dala krájet, byla zima a lilo. Místo túry jsme poseděli na polské straně v hospodě u čaje. Páťovi se tam moc líbil pán oblečený jako Krakonoš. Když jsme ho však s ním chtěli vyfotit, rozbrečel se a z fotky nebylo nic. Asi po hodině jsme jeli zpátky.

Kdo znáte lanovku na Sněžku, asi víte, že s dítětem to není nic moc. A když na vás prší provazy vody (lanovka nemá střechu), tak to už vůbec ne. O to větší bylo naše překvapení, když najednou Páťovi klesla hlava a na lanovce tvrdě usnul.)

Náš nový kočárek „Zappík“ s námi jel také do Pece. Odpočíval však na pokoji. Na túry máme totiž bytelný odpružený kočár a v hotelu Páťa do kočárku nechtěl sednout ani za nic. Brzdil by ho ve zkoumání všeho zajímavého 🙂

 Hezký zbytek jara přeje Eva

Naše rodinky jezdí s krásnými kočárky Quinny. S tím, jak s nimi zvládají každodenní radosti i starosti, se vám budou svěřovat každou středu na našem webu!