Batole LIVE! (41): Světový rekord, hvězda ve školce a viróza za trest

Zdravím všechny čtenáře Babywebu,

tento týden byl pro nás mnohem rušnější než ten minulý. V Ostravě stále trvala inverze a v pondělí ráno venkovní teploměr opět naměřil –16 stupňů. Hned ráno jsem měla s Evičkou jít na alergologii na svoji pravidelnou prohlídku, ale radši jsem tam zavolala a přeobjednala se až na středu. A dobře jsem udělala, od úterý už byly teploty mnohem snesitelnější – skoro vedro, jenom –3 stupně.

Ve čtvrtek jsem po delší době vyrazila s kamarádkou na pokec (bez dětí). Když jsem odcházela, tak se Evička vůbec netvářila nadšeně a už spřádala plány, jak mi mé povyražení osolit. A taky že jo! V pátek trhla světový rekord v budíčku dvouletých batolat. Bylo půl čtvrté ráno, když se dožadovala mé bdělosti k výrobě ranního mléka. Vzhledem k časné hodině jsem se snažila Evu co nejdéle udržet v posteli. Podařilo se mi to a vstaly jsme „až“ ve 4.50, když vstával manžel do práce.

V sobotu nám chtěla vynahradit časné vstávání z předešlého dne a zcela nezvykle spala nejdéle z celé rodiny, vstala až v 9 hodin. Po obědě jsme všichni vyrazili do dětského zábavního centra. Centrum je opravdu krásné a holky se během těch čtyř hodin, které jsme tam strávili, pěkně vyřádily. Evička nejen využila hernu pro děti do 3 let, ale taky to se svou sestrou pěkně rozjela na diskotéce a ve skákacím hradě. Dále mají starší děti možnost využít šlapací káry, velké bludiště a spoustu dalších atrakcí. Takto strávené odpoledne mělo jen jedinou malou chybičku, je to šílený nápor na rodičovskou peněženku.:-)

V našem videu uvidíte, jak Evička pomáhá tatínkovi se stavbou svého nového příbytku. Do svého šapitó si nastěhovala plyšáky a nejvíce stan využívá jako schovávačku před ostatními členy rodiny.

Silvie

Ahoj kamarádi!

V pondělí jsem se byla podívat ve školce, kam od září nastupuji. Díky babiččině prozíravosti jsem přihlášená již od šestinedělí!

Jako listopadové dítko nemám šanci se dostat do státní školky, proto mě zapsaly do soukromé. Chodil tam mámy bratranec Oliver, takže je vše prověřené a máma i babička ví, že budu v dobrých rukách. Ale zpět k návštěvě.

Do školky jsme šly odpoledne. U vstupu jsem pozdravila paní ředitelku, sama jsem si zula boty a sundala bundu a neohroženě zamířila mezi děti. Řekla jsem, že se jmenuju Hela a jsou mi dva, sedla si k nim ke stolečku a sledovala, jak vyrábí kominíky. Pak mě zaujalo počítadlo a pořád jsem přesouvala kuličky a hlásila, jakou mají barvu. Díky tomu, že si se mnou někdo pořád kreslí, poznám už žlutou, červenou, zelenou a modrou. Když se máma a babička domluvily s paní ředitelkou, že v září budu chodit jen dopoledne a po obědě domů a pak uvidíme, jak se mi tam bude líbit, byl čas k odchodu. Vůbec se mi nechtělo!

Středa a čtvrtek byly dny kritické, babička jela pryč, ale statný ošetřovatel Ruda mě nenechal umřít hlady ani nudou a postaral se, abych se nanapala, nenudila se a mámě nehráblo. O víkendu se konečně oteplilo a svítilo sluníčko, mohla jsem si víc užívat venku. V sobotu přijela babičky sestřenice Míťa se svým synem Kubou a jeli jsme všichni za Ájou. Rudovo auto jsme přeměnili na indický autobus a máma s babičkou jely na sedadlech v kufru, já s Míťou vzadu a Kuba vedle Rudy. Auto se otřásalo smíchy, protože babička s mámou měly z kufru stále nějaké poznámky a zbytek osazenstva plánoval, jak využít to, že ony bez naší pomoci nemohou vystoupit. Děda Ája se nestačil divit, jaké procesí to za ním dorazilo, a sestřičky si musely říkat „no jo, Hujerovi“.

Příští týden přijede má milovaná teta Anča a pak už pojedu na hory! Hurá!

Vaše Helenka

Nejnovější Helenčino video

Ahoj všichni,

týden nám končí nevesele: Páťu chytla viróza a svět se točí kolem něj. V pátek se ohlásila teplota, kašel, průjem a z nosu mu teklo jako z kohoutku.

Víkend byl jak za trest: protivný Páťa nechtěl ležet a hrozně zlobil. Pouštěli jsme mu všemožné pohádky, abychom ho aspoň na chvíli zklidnili. Bezvýsledně. Pochopil, že ho z pelechu beztrestně pustíme jenom na čurání nebo kakání. Tak se mu co 5 minut samozřejmě „chtělo“ čurat nebo dělat „ee“. Dokonce se překonal a několikrát po sobě ze sebe opravdu vytlačit centimetrový bobek, abychom nenadávali. Jeho vynalézavost nezná mezí :-), ale naše nervy pracovaly o sto šest.

I přes nemoc se u nás o víkendu slavilo: Páťa měl v neděli svátek, táta v týdnu narozeniny a Nellinka svátek na začátku měsíce. Tak se to všechno spojilo v jeden den, přišla babí, děda a strejdové. Soudě podle vypitých lahví, všichni budou příští rok náramně zdraví. 🙂 Když někdo před Páťou pije alkohol, tak si většinou poslechne: „Ty ty ty dědo (strejdo, babí, dadí..), když budeš pít pivo, budeš ožrala!“

Přes týden si Páťa užil školky a já řešila samé povinnosti: úřady a hlavně sondování ve školkách, jaké máme šance. A je to ještě větší katastrofa, než jsem čekala. Ve školce v naší malé městské části se totiž bude uvolňovat pouhé jedno místo. Nezbývá tedy než zkoušet v sousedním Jižním městě, kde máme šanci také mizivou, protože nejsme papírově obyvatelé Jižního města. Dotazovala jsem se tedy našeho pana starosty, jestli se bude navyšovat kapacita naší školky, vzhledem k situaci. Odpověděl, že kapacita je dostatečná (kromě letoška) a že máme zkoušet na Jižním městě. A jsme tam, kde jsme byli. 🙂

U Patrika je bohužel zatím vzácností, že by si hrál nebo se zabavil sám a nechal nás vydechnout. Mnohem zajímavější je plést se pod ruce a nohy, stříkat vodu v koupelně nebo pošťuchovat Nellinku. Když se podaří, že si Páťa hezky něco staví z kostiček nebo jezdí třeba s vláčky, jsem jak myška a tahám kameru, abych tyto vzácné chvíle zdokumentovala. A povedlo se – podívejte se, jak si umí pěkně hrát s mašinkami!

Krásný týden přeje Eva

Naše rodinky jezdí s krásnými kočárky Quinny. S tím, jak s nimi zvládají každodenní radosti i starosti, se vám svěřují na našem webu!