Batole LIVE! (36): Práce rovná se prase

Zdravím všechny čtenáře Babywebu,

tento týden byl ve znamení návštěv. První proběhla u nás doma. Kamarádi nás navštívili i se svými dcerami. Pro Máju byla parťačkou stejně stará Sabina a pro Evičku roční Sofie. Evička ale usoudila, že s takovými mrňaty není žádná sranda a při zábavě sekundovala starším holkám. Dokonce jsme na Evíka museli dávat velký pozor, protože dost neurvalým způsobem rvala Sofince hračky z rukou.

V sobotu dopoledne jsme vyrazili navštívit dědu Kolouška a babi Majku. Evička si hrála v mém starém dětském pokoji a stihla tam během dvou hodin udělat pěkný čurbes. Kuchyňka s veškerým příslušenstvím byla rozmetaná na všechny světové strany. Po obědě jsme vyrazili na rodinný nákup. Očekávala jsem, že krátce po poledni budeme v obchoďáku skoro sami. Bohužel to tak nebylo a v hypermarketu jsme se prodírali davy. Ani nákupní košík v podobě autíčka nebyl volný a tak Eva musela s velkou nechutí jezdit v obyčejném vozíku. Cestou domů si v autě stačila na deset minut zdřímnout.

Po vybalení nákupu jsme pokračovali na další návštěvu, tentokrát za dědou Vaškem a babi Renatou. V této domácnosti Evička nejvíce oceňuje přítomnost kocoura Honzy. Neustále ho hledá po bytě a pozoruje ho. Naštěstí má z kocoura respekt a nesnaží se ho hladit. On je totiž Honzík už starší kocour a chce mít svůj klid. Ten, kdo ho naruší, je po zásluze potrestán zasyčením, kousnutím anebo rovnou seknutím drápkem.

V neděli ráno jsme pohledem z okna zjistili, že konečně už i u nás v Ostravě napadl sníh. Hned jsme toho využili a vzali holky bobovat. V našem videu uvidíte, že sněhu moc nebylo a terén ke všemu narušily krtince, ale i přesto měly holky ohromnou radost a Evička si svou premiéru na bobech užila. Odpoledne jsme vyrazili na poslední návštěvu tohoto týdne. Jeli jsme se seznámit k přátelům s jejich novým přírůstkem v rodině, s malou Karinkou. Evička Karinku hezky hladila po ručičce a nenápadně se prstíčkem přibližovala k očičku. Asi měla dojem, že se jedná o vylepšenou verzi panenky chou-chou a že musí zjistit, jak funguje. 🙂

Silvie

Ahoj batolata!

Konečně si užívám pravého zimního počasí a sněhu! I když se dlouho neudrží, k radosti mi stačí, když padá a můžu se proběhnout v prašanu. Volám „mámo, seží, seží, kukej, sížek“, pobíhám, směju se a křičím „dupy, dupy sížek“, vztahuju ručičky k obloze a snažím se nějaký ten „sížek“ chytit.

Doma si teď nejvíc vyhraju se stavebnicí, k velkému překvapení mámy jsem postavila benzínku, kam auta „pijet, benzín, kartu a ike pič“, rozuměj – auta přijedou, natankuje se benzín, který se zaplatí kartou, a rychle se jede pryč. Inspiraci jsem evidentně načerpala při návštěvách čerpací stanice s mámou nebo babičkou.

Babi Zuzka se v pátek vydala na víkendovou dámskou jízdu a já jsem zůstala s mámou doma sama. Naštěstí nám babička navařila, takže mi hlad nehrozil, ale i tak jsem se bála, jak to jen se svou matkou celý víkend přežiju. Ale šlo to dobře. Dokonce jsme upekly můj oblíbený „dort“. Jak jsem pomáhala, můžete vidět v mém videu. Taky jsme zjistily, že umím spát sama v pokoji. Jelikož sdílím pokojíček s mámou, všichni si mysleli, že když máma není doma, musí někdo spát u mě. Ale máma mě večer uložila a šla spát do druhého pokoje a pozor, spala jsem až do rána!

V sobotu jsem s mámou zařídila spoustu věcí a všude jsem důležitě vyprávěla, že „du do páce, moč moč páce a kukám chru chru“. Když máma totiž pracovala v kanceláři, pustila mi na notebooku pohádku Prasátko Pepa, takže pro mě – práce rovná se prase. 😀 V autě jsem pak ještě koukala na Máju. V neděli se nám babička vrátila a já jí s nadšením vyprávěla, jaký byl můj víkend.

Ahoj všichni,

zima konečně dorazila i k nám. Ale už jsme zase bez sněhu. Páťa nešťastně kouká na ty zbytky a ptá se, jestli by z nich opravdu nešel udělat sněhulák. Kdybychom neměli malou, už jsme dávno na horách. Máme je v plánu až kolem března a jenom na víkend. Zato za rok bychom chtěli Páťu postavit na lyže. Doufám, že ho to bude bavit. Pomalu koukám po výbavičce, možná ji pořídíme už letos ve slevách.

Začali jsme chodit na dětské cvičení, protože Páťa má velký přebytek energie. Zatímco Páťa řádil, malá spala vzorně v autosedačce. V tělocvičně byla pro děti přichystaná opičí dráha ze stepů, tyčí, laviček, tunelů a jiných pomůcek. Přišly na řadu také říkanky a malování…, prostě parádně strávená hodina. Zato když jsem šla po hodině do restaurace malou nakojit, Páťa neustále zdrhal a musela jsem o pomoc poprosit kamarádku. Se dvěma dětmi je to opravdu náročné, navíc v zimě, když obě musíte navlíkat do spousty vrstev.

S kamarádkami se teď více navštěvujeme. Děti se nám totiž svorně doma nudí a jsou otravné, kdežto spolu se parádně zabaví a my můžeme vydechnout u kafe a jenom „korigovat“ zábavu. Aneb když neteče krev, je vše v pořádku. 🙂 V zimě je ale umění se domluvit – speciálně s těmi, které mají dvě děti. Když nemarodí jedno dítě, marodí druhé nebo nejlépe obě najednou. Sestřenice z Moravy se dvěma dětmi se k nám takto chystá už od léta.

Páťa nás poslední měsíc zásobuje otázkami. „Co to je? Co to děláš, mamí? Co to dělám? To bylo auto? Jak se máš?“ A spoustou dalších. Kolikrát mu člověk odpoví, ale Páťa mele stejnou otázku pořád dokola. Tím se pomalu chystáme na období „PROČ“. Jak vím od kamarádek, toto období je dost náročné. 🙂

Eva

Na videu uvidíte, jak Páťa vozí ségru v kočárku.

Naše rodinky jezdí s krásnými kočárky Quinny. S tím, jak s nimi zvládají každodenní radosti i starosti, se vám svěřují na našem webu!