Batole LIVE! (34): Bez prskavky nejsem IN!

Zdravím všechny čtenáře Babywebu,

minulý týden se nesl ve velmi klidné povánoční atmosféře. Mája měla prázdniny a tak jsme – my holky – mohly lenošit, žádné domácí úkoly, žádný ranní budíček.

Evička byla některé dny tak dobře vyspinkaná, že ani nešla spát po obědě. Ono je to už těžká alchymie, odhadnout její potřebu spánku přes den. Když máme odpoledne naplánovaný program a já potřebuji, aby Evička nebyla unavená a protivná, tak se ji snažím ještě přesvědčit ke spánku po obědě. Ale je to boj! Prvně ji musím nahnat do postele, to se většinou neobejde bez pláče nebo vzdoru. Pak se jí snažím ukázat, jak je odpolední siesta báječná věc, a na ukázku se snažím usnout s ní. Na můj vkus usíná strašně dlouho, někdy to trvá 30–50 minut, než zabere. Po probuzení nemívá nejlepší náladu a další veeelmi dlouhou chvíli nás svým fňukáním ujišťuje, že ten spánek stál za nic. Ale i přesto si odpočine natolik, že večer neusne dříve než po deváté, někdy až po desáté večer. Proto jsem vyzkoušela nedávat ji po obědě spát, týká se to těch dní, kdy nemáme žádný společenský program a zůstáváme celý den doma. Pak večer usíná už v sedm a jako zázrakem vydrží spát až dvanáct hodin.

V našem videu uvidíte, jak se Evička cestou na silvestrovský večírek poprvé seznámila s prskavkami. Když viděla, že tatínek prskavky zapaluje zapalovačem, hned začala volat: pálí, pálí. Z prskavky měla opravdu respekt, ale z ruky ji nechtěla dát ani za nic. Na mejdanu Mája všechny malé prcky potetovala a Eva nám hned do kamery pyšně ukazovala své zkrášlené břicho. Potom došlo i na houpačku a samozřejmě silvestrovské sledování TV s občerstvením.

Šťastný nový rok 2012 přátelé!

Silvie

Ahoj batolata!

Povánoční týden byl plný návštěv a cestování. Přijela teta Anča a strejda Khamah, sestřenice babičky Míťa se svým synem Kubou. Také jsme jely na tradiční vánoční oběd na chalupu, kde jsem jako vždycky řádila s Olíkem.

Poslední den roku 2011 jsem začala procházkou po městě. Šly jsme se do kostela rozloučit se starým rokem, daly jsme si kafíčko a taky jsem si došla koupit prskavky, abych večer mohla oslavit Nový rok. Večer jsme šly „prskat“ před dům už v osm hodin, protože si všichni naivně mysleli, že kolem deváté vytuhnu a půlnoc prospím jako loni. Ale mýlili se. O půlnoci jsem byla čilá, koukala z okna na ohňostroje a pečlivě kontrolovala, jestli se dívají i ostatní. Pak jsem si i připila a do postele šla kolem jedné ráno. A k radosti všech jsem další den vstávala v osm.

V neděli odpoledne jsem šla na dětský ohňostroj, který byl v pět hodin odpoledne na náměstí. Zblízka a se vším tím hlukem už se mi to nelíbilo tolik jako za oknem, ale můj ochránce před bubáky mě nenechal dlouho trpět. Naložil mě do auta a dovezl domů, pěšky jsem se bála. Z auta už jsem sebevědomě mávala a volala „rány, bum bum, pápá“.

V poslední době jsem „vyspěla“. Jsem klidnější, spím celou noc, vydržím u jedné činnosti skoro hodinu, pořád něco komentuji, vyprávím a sním všechno, na co přijdu.

Na videu můžete vidět, jak prskám prskavky a potom sleduji a se zapálením komentuji ohňostroj.

Přeji vám všem do nového roku hlavně zdraví a jen to nejlepší.

Helenka

Ahoj všichni,

povánoční čas se u nás nese v duchu společného sžívání s miminkem. Začátek, ještě před Vánoci, byl dost krutý: Páťa šel po mém návratu z porodnice do školky jen asi dvakrát a pak omarodil. Manžel si nemohl vzít dovolenou, babičky neměly čas, tak jsem si to „užívala“ sama.

Jelikož je malá zatím moc hodná, svět se točil kolem Patrika. Nemoc u něj znamená hyperaktivitu a ani 39 stupňů ho nepřiková k posteli. Ani pohádky nezabírají. První dny u nás doma neustále hrál dokola Bořek stavitel, stále jsem zakopávala o autíčka, vláčky a jiné roztahané krámy. Do toho Páťova špatná nálada, neochota jít spát a poslouchat. Začala jsem chápat, proč ženy na mateřské propadají alkoholismu. 🙂 Asi i žárlivost trochu zafungovala. I když…, přijde mi, že si Páťa ještě neuvědomuje, že Nellinka je človíček, který vyroste a bude jeho parťák. Je zvědavý, okukuje ji, pořád ji chce pusinkovat (a vzápětí sotva zarazím „berany berany duc“) a samou láskou by ji snědl. Myslím ale, že kdybychom doma měli pejska, reakce by byla stejná. 🙂

Kapitola sama o sobě byly první noci. Zatímco Nellinka se probouzela jen na kojení a zase zaspala, Páťa nás pěkně terorizoval: Několikrát za noc se budil a ječel pokaždé na celý barák. Buď chtěl „kakajíčko“ (které následně nechtěl a nutně chtěl Actimel nebo bonbón), nebo chtěl dát pusinku Nellince. Vydržel takhle ječet i hodinu. Opravdu bych si nemyslela, že se nevyspím kvůli dvouletému dítěti, a ne novorozenci. Pak jsem zjistila, že Páťovi rostou spodní stoličky, což je spolu s nemocí opravdu vražedná kombinace.

Po Vánocích se naštěstí situace uklidnila a Páťa už je v pohodě. Musím přiznat, že jsme mu hodně povolili režim, chodíme spát pozdě a ráno si přispíme. Přes den se sotva dokopeme ke krátké procházce po okolí. Páťa si na to zvykl a povalečský život mu vyloženě svědčí. Pěkně si hraje s novými hračkami, pěkně spí a zase pokročil v mluvení. Sice špatně vyslovuje, ale skládá krásná souvětí.

Silvestra jsme oslavili poklidně doma, s krátkou večerní procházkou venku. Páťa dostal prskavky a manžel odpálil pár rachejtlí. To bylo radosti! Páťovi málem vypadly oči.

Krásný leden přeje Eva

Na videu uvidíte, jak Páťa řádí s růžovým kočárkem.

Naše rodinky jezdí s krásnými kočárky Quinny. S tím, jak s nimi zvládají každodenní radosti i starosti, se vám svěřují na našem webu!