Batole LIVE! (33): Překvapení, dárečky a malá uklízečka

S našimi batolecími hrdiny se na skok vrátíme do období vánočních svátků. Evička, Helenka i Páťa si užili více rozbalování dárků než zimních radovánek, pro které chybí to nejdůležitější – sníh. Z čeho měla batolata největší radost?

Zdroj: archiv redakce

Zdravím všechny čtenáře Babywebu,

ve středu začalo u nás v Ostravě sněžit a Evička měla z té malé sněhové nadílky obrovskou radost. Když jsme spolu šly ve čtvrtek ráno nakoupit, tak s nadšením běhala do shrnutého sněhu na chodnících a rozkopávala sníh na všechny strany. Cesta do obchodu a zpět nám trvala dvojnásobnou dobu. Sněhu bylo ale bohužel málo, tak ani nedošlo na koulovačku nebo na bobování. V pátek už ani nebylo poznat, že nějaký sníh vůbec byl.

V pátek večer nás čekalo strojení stromečku a rodinná rada rozhodla, že s tím začneme, až bude Evík spát. Chtěli jsme, aby stromeček byl pro ni překvapení. Nedala jsem Evičku spát po obědě, aby šla večer brzo na kutě. V sedm hodin už spala jako andělíček a my jsme v klidu stromeček nastrojili. Ráno ho Evička zvědavě okukovala a opatrně osahávala všechny ozdoby. Zbytek dne jsem Marušce neustále odpovídala na otázku: „Kdy už bude večeře?“ Byla tak netrpělivá, že jsme k večeři usedli hned po setmění. Evička ještě moc neví, o co jde, tak její nervozitu nesdílela.

Rozbalování dárků šlo holčičkám pěkně od ruky. Evička sice ještě potřebovala moji pomoc, ale radost z dárečků měla velikou. Největší úspěch u ní měl chodící pejsek a magnetická tabulka. Nás rodiče moc potěšilo konstatování Marušky, že to byly nejlepší Vánoce v jejím životě. Sice to slýcháme každý rok, ale tato chvála se nikdy neomrzí.

Silvie

Ahoj batolata!

Minulý týden se celý točil kolem Vánoc. Dopékaly jsme cukroví, dodělávaly výzdobu v bytě a v pátek došlo i na zdobení stromečku. O to se postarala babička během mé polední siesty, takže jsem vstala k hotovému a mohla jen obdivovat, jak se jí to povedlo.

V sobotu jsem šla s mámou do kostela na jesličky a poslechnout si hudbu, kterou mám tak ráda. Zapálily jsme svíčky, sedly si do lavic a poslouchaly vážnou hudbu. Vydržela jsem víc než půl hodiny.

Po páté hodině odpoledne jsem se šla obléci do slavnostního a najednou zazvonil zvonek. Přišel Ježíšek! Běžela jsem ke stromečku a volala „dáky dáky“. K údivu všech jsem si jako první dárek vybrala tu nejmrňavější krabičku, ve které na mě čekal můj první prstýnek. Pořád jsem obdivovala, že máma a bába mají prstýnky, náušnice a náramky, tak jsem to všechno od Ježíška dostala, abych se mohla taky parádit. Pod stromečkem byly taky knížky, panenka s kolébkou, štěkací pejsek, stavebnice, pohádky na DVD, oblečení, plyšáci, hračky do vody a bednička mandarinek.

Po rozbalení dárků jsme šly ke stolu a já si dala rybu. Moc mi chutnala, už při koupi kapra jsem stála u kádě a křičela „yba, yba, maso, mňam, mňam“.

V neděli přijela teta Anča a strejda Khamah, aby si s námi užili vánoční pohodu.

Vaše Helen

Ahoj všichni,

celý prosinec se u nás slaví. Začalo to Mikulášem, pokračovalo narozením Nellinky, následovaly Páťovy narozeniny a končilo to Ježíškem. Není divu, že Vánoce už Páťa bral tak nějak „vlažně“.

Začněme narozeninami: plánovali jsme je slavit už týden dopředu, aby měl Páťa větší odstup mezi nimi a Vánocemi, a také kvůli mému požehnanému stavu. Ale všechno jinak. Nellinka nám plány překazila a slavilo se až šestnáctého. Takže jsme narychlo přeobjednávali dorty, přeorganizovávali návštěvy apod. Nakonec se oslava vyvedla na jedničku. Malá ji celou prospala, takže to opravdu mohl být Páťův velký den. Obrovský úspěch měl dort ve tvaru oblíbené mašinky Tomáše. Až nám bylo líto ho krájet! Na oslavě nám Páťa zpíval a recitoval – podívejte se na naše video. Pak samozřejmě následovala kupa dárků. Asi největší úspěch měla velká kreslicí tabule a minikuchyňka. A taky jedna příšerná blbost – malý sob, který po zmáčknutí kaká bonbónky. 🙂 S ním si Páťa vydržel hrát několik dní. Museli jsme mu ho neustále doplňovat „náboji“.

No a pak přišly Vánoce. Bohužel jsme je na střídačku promarodili, tak jsme byli zavření doma. Začal Patrik, který pár dnů před Vánoci měl dokonce horečku přes 39 stupňů, pokračoval manžel a skončilo to u Nellinky, která chytla rýmu. S Páťou to doma bylo dost o nervy, protože je zvyklý chodit do školky nebo aspoň pobývat hodně venku. Takže se nudil, neustále se pletl pod ruce, chtěl se vším pomáhat (hlavně s Nellinkou), tropil doma škody a pořád se vztekal, protože mu nebylo dobře.

Když přišel Štědrý večer, zazvonil zvoneček a Páťa naběhl do obýváku, kde byly nachystány dárky. Já jsem zatím mávala Ježíškovi u otevřených balkonových dveří. Od té doby chce Páťa stále vidět Ježíška a řeší, kdy zase přijde a jestli mu přinese dárky, nebo „bambory“. A z čeho měl největší radost? Asi ze setu „malá uklízečka“ – uklízecí vozík s mopem, smetákem a vysavačem na baterky, z jehož rachotu nám už brní hlava. A taky z růžového hračkového kočárku – golfek, který v předstihu dostala Nellinka. Jezdí s ním po bytě jako drak.

Šťastné vykročení do nového roku přeje Eva.