Batole LIVE! (19): Klíče v syslí díře

Zdravím všechny čtenáře Babywebu,

v tomto týdnu vládlo příjemné počasí, tak jsme s Evičkou co nejvíce vyrážely ven. Dost se děsím, že nás čeká zase zima, krátké dny a kolikrát nedobrovolné vězení doma kvůli nepříznivému počasí.

V úterý jsem se musela zastavit v práci, aby mi potvrdili formulář k žádosti o přídavky. Naposledy jsme tam s Evou byly před třemi měsíci a tenkrát se Evička strašně moc styděla. Od té doby se ale hodně otrkala a komunikace s mými kolegy jí nedělala problém. V jedné kanceláři dokonce stihla během malé chvilky schovat dva svazky klíčů. Naštěstí si s nimi ještě chtěla hrát, tak je zase vytáhla a snažila se nás v kanceláři alespoň zamknout.

V minulém díle mně zaujalo, že se Páťa vzdal svého večerního mléka. To u nás určitě nehrozí. Evička je velká milovnice mléka. Sotva ráno otevře oči, už mě tahá z postele a vykřikuje „mlíko, mlíko, mlíko“. A mléko před spaním si už vůbec nenechá odepřít! Přechod na pevnou stravu byl u ní velký problém. Mrkvička, brokolice, banán či broskev jí vůbec nebyly vhod. První příkrm, který vzala na milost, byla bramborová kaše. Samozřejmě se sunarem.

Eviččino období vzdoru se celkem uklidnilo. Přes cestu už chodí spořádaně za ručičku, nechává se vozit v kočárku a krásně spolupracuje s nočníkem. Celkem ideál, teda až na jednu bouřlivou hysterickou scénu v obchodním domě. Poté, co jsem jí nedovolila běhat mezi regály v papírnictví a osahat veškeré vystavené zboží, spustila pěkný řev a vlastním tělem vytřela kus podlahy. Pěkné divadlo pro ostatní nakupující. Po pár minutách jí došly síly, a tak se milostivě nechala odnést ven. V momentě, kdy jsme vyšly před obchod, vykouzlila úsměv, posadila se do kočárku a dělala, jako že se nic nestalo.

Silvie

Ahoj batolata!

Zdraví vás spokojené podzimní batole Helenka. Minulý týden jsme měly s mámou jiný režim. Babí Zůza byla v Luhačovicích, tak jsme se staraly o domácnost.

Představte si, že má matka prala, vařila a nakupovala. Nevídané! Dokonce jsme i upekly pár koláčů. Když je děda viděl, od srdce se zasmál, ale moc mu chutnaly.

Taky si užívám babí léto. Velkou radost mi udělal nový park s dětským hřištěm, přímo v centru města. Nachází se hned na hlavním náměstí. Je tam tráva, stromy a krásné hřiště. Takže kafíčková tradice se rozšířila o zastávky na houpání a klouzání a jak můžete vidět v mém videu, opravdu si to užívám. Ve čtvrtek jsem tam „oslavila“ své 22 měsíčniny.

V pátek jsem jela se Zůzou a dědou na chatu a matku jsme nechali doma, aby se vyvenčila. Ona se teď venčí docela často, ale o tom třeba až někdy jindy. Jak říká babička, když je spokojená matka, je spokojené i dítě, a můžu potvrdit, že máma teď jen září a je trpělivější, což mi přijde vhod. Když jde máma ven, ani si toho nevšimnu. To je jedna z mnoha výhod soužití s babi a dědou. Koukám s dědou na pohádky nebo na fotbal a nejpozději v devět spokojeně chrupu ve své postýlce.

V neděli jsme měli milou návštěvu. Přijel mámy starý dobrý kamarád Martin se svojí, teď už nastávající, Soňkou. Přijeli nám říct, že se zasnoubili. Hurá! Měli jsme z toho moc velkou radost a napjatě jsme poslouchali, jak se to všechno odehrálo. A další velkou událostí je, že z mého kamaráda Petího z jezu už je pan doktor! Chodím na malinovku k intelektuálovi. Svatba u nás naštěstí nehrozí, ale těším se, až máma dokončí svá studia a já jí půjdu na promoci. Máma říká, že jsem její největší motivací.

Tak mámo, vzhůru do dalšího semestru!

Vaše batole Helenka

Ahoj všichni,

Páťu asi zase začaly zlobit zuby. Hůř spí, často se budí a je dost protivný. Zbývají špičáky a pak snad zase bude pokoj.

Aspoň do první podzimní rýmičky, která jistě na sebe nenechá dlouho čekat. S nočníkem to taky není žádná sláva. Buď do něj nechce čůrat vůbec, nebo hlásí „čůrám“ a je pozdě.

Z hraček teď u nás nejvíc frčí klíče od auta. Páťa je miluje a stále je vyžaduje. Zejména když řídím. A vysvětlete takovému špuntovi, že bez klíčů nemůžete jet dál. Tak míváme v autě občas pěkný řev. Dalším hitem je baterka. Opravdu místy nechápu velikost hračkového byznysu, když tu největší radost přinesou zcela obyčejné věci. A jak si s baterkou vyhrajeme! Vlezeme si oba pod peřinu, kde je tma, říkáme tomu „do stanu“ a Páťa svítí a bliká a piští radostí. Spát chodí zásadně s klíči i baterkou. Plyšáci u něj nemají šanci. Venku si zase hezky hraje s šiškami a žaludy. Natahá si jich domů plné kapsy.

V sobotu jsme spolu s kamarádkou a jejím o rok starším chlapečkem vyrazili na letecký den do Letňan. Éra měla u kluků ohromný úspěch. Viděli akrobatickou show, exhibici vrtulníku a do jednoho starého letadla se mohli dokonce posadit a osahat všechny páčky! Páťa na letadla mával a volal: „Papáá, éééro!“. A když už letadla přestala kluky bavit, sledovali cvičení malých hasičů nebo přemisťovali kupky posekané trávy z místa na místo. Ale nebyl by to Páťa, aby taky nevyvedl nějakou pořádnou lumpárnu. Prostor letiště byla velká travnatá plocha plná syslích děr. Páťa si hrál se záložními klíči od auta a kamarádka mu v dobré vůli řekla, aby dal pozor a nehodil je do díry. Kde myslíte, že klíče za chvíli skončily? Takové varování na Páťu působí jako výzva. Musel na nás být neskutečný pohled. Dvě blondýny loví v hluboké úzké díře pomocí deštníku, ohnutého drátu a jiných pomůcek klíče . Jeden pán si nás dokonce točil na kameru. Po hodině se doslova zjevila hubená slečna, která do díry sáhla a klíče vytáhla.

Pěkný začátek podzimu !

Eva

Naše rodinky jezdí s krásnými kočárky Quinny. S tím, jak s nimi zvládají každodenní radosti i starosti, se vám budou svěřovat každou středu na našem webu!