Batole LIVE (10): Ufiknutá ofinka a jiná velká dobrodružství

Zdravím všechny čtenářky i čtenáře Babywebu!

Tento týden měl velmi klidnou atmosféru. Mája v pondělí odjela na letní tábor, takže každé ráno s Evičkou házíme pro Máju do poštovní schránky pozdrav z domova, aby tam na nás nezapomněla.

Taky jsem si zahrála na kadeřnici. Evičce už zase porostla ofinka a vlásky jí lezly do očí. Tak jsem sáhla po nůžkách a rychlým chvatem jí ofinku ustřihla. Vždy mám jen jeden pokus, protože Evička nechce držet a rychle zdrhá. Asi jsem jí to vzala moc, protože manžel to zhodnotil tak, že vypadá jak ten král Kazisvět. Mrkněte na fotogalerii. Taky je ta ofinka trošku křivá, ale už to nebudu opravovat, aby to nedopadlo hůř. Kdyby byl Evík rozumný, nechá si na hlavě sponky a nemusíme pořád dokola vlasy stříhat. Ale to ne! Nesnese na hlavě žádnou parádu, ani sponky, ani gumičky a ani klobouček.

Zato botičky ji začaly bavit. Vyrazily jsme s Evíkem ulovit nějaké parádní sandálky do nákupního centra, což jí udělalo ohromnou radost. Ze začátku ji ovšem boty moc nezajímaly a vrhala se do dětského koutku mezi kuličky. Po půl hodině se ale přece jenom přišla podívat na ty nové parádní boty a doma si je pak několikrát zkoušela.

V pátek jsme zase vyrazily na procházku a ve městě nás překvapili hudebníci, kteří zde vystupovali na festivalu Colours of Ostrava. Evička byla nadšená. Byl to její první koncert. Moc se jí ta hudba líbila a na konci každé skladby za odměnu poctivě tleskala. Škoda, že jsem s sebou neměla foťák, abych to zdokumentovala.

Tématem videa pro tento týden je „Ovládání kočárku Quinny Zapp Xtra jednou rukou“. Máme s tím opravdu bohaté zkušenosti. Evička totiž poslední dobou vůbec nechce v kočárku sedět, chce výhradně chodit po svých. Takže mi nezbývá nic jiného, než jednou rukou tlačit kočárek a druhou rukou vedu Evíka. Kočárek se tak stal stylovým doplňkem. Ale mám už za sebou zkušenost s Májou a vím, že zase přijde jeho čas. Turistika děti časem omrzí a zase se rády nechají vozit.

Silvie

Posílám pozdravy od řeky Sázavy!

Jsem ještě batole, ale už je ze mě malá skautka. Tenhle týden jsem měla hned několik bobříků odvahy. Začalo to bouřkami, pokračovalo výpadky proudu, internetu a signálu telefonu a skončilo to dovolenou dědy a babičky Zůzy.

Babička s dědou se vydali tradičně do Českého Krumlova a nechali mě tady s mámou našemu osudu, ale řádně nás zaopatřili. Babička nakoupila, navařila a dokonce vysvětlila mámě, jak se používá mikrovlnka. Díky tomu jsem nezhubla a ve čtvrtek jsem je mohla s velkou radostí a úlevou přivítat. Za statečnost jsem dostala velkého plyšového medvěda. Jmenuje se Česťa a je parťákem medvědice Karly, která ke mně doputovala z Krumlova vloni.

A jak se líbila bouřka vám, milá batolata? Já si ji užívám. Sedím na posteli, směju se a křičím „bác“. Babi Zůza říká, že blesky a hromy považuji za ohňostroj na svou počest. Babička se jich nesmírně bojí a co vyvádí, to vám radši nebudu popisovat. Je pravda, že bouřka mezi lesy, skalami a řekou je opravdu nezapomenutelná, a co teprve, když při prvním hromu vypnou proud.

Jinak akce holý zadek zdárně pokračuje. Máma mi koupila krásné spodní kalhotky, které nosím přes den. Moc mi sluší a zatím jsou suché. Stíhám si říct „ee“ a plínu dostávám jen na noc. Ovšem pozor, ráno je suchá! A já se po probuzení vyčůrám do nočníku. Máma je na mě pyšná a já si užívám, když mi za každé úspěšné nočníkování zatleská a dá mi pusinku. Svou mámu už neoslovuji mami, ale „Bau“, tak na ni volá Zůza, proto nevidím důvod říkat jí jinak. Taky už umím volat na kamarády, těm říkám „Maťa“ a „Maku“. Moc se těším na příští týden, kdy bude na chatě dámská jízda. Bau, Zůza a já.

Krásné léto všem

Zdraví vás malá Helenka s maminkou

Ahoj všem

Minule jsem hlásila, že bych potřebovala dovolenou po dovolené. A splnilo se mi to velmi rychle! Zůstala jsem doma sama! Manžel Pavel je z poloviny Polák a svou polskou rodinu pravidelně navštěvuje. V létě se na vesnici, odkud Pavlova maminka pochází, slaví vždy svátek s názvem Odpust. Je to katolický svátek a souvisí s odpuštěním hříchů. Sjede se vždy celá početná rodina, po mši se jde na hřbitov a pak se do večera vydatně hoduje a pije. U kostela se prodává tradiční „odpustové“ pečivo, uličky lemují trhovci s hračkami a různými cetkami. Do vesnice také přijede kolotoč a jiné atrakce pro děti. Ty si přijdou opravdu na své. Malé děti dostanou nějakou hračku, větší děcka zase peníze a na místě je rozfofrují.

Letos bylo v plánu, že Pavel pojede oslavovat sám s rodiči, a Patrik měl zůstat se mnou doma, protože si cestování užil až dost. Došlo ale ke změně. Pavlova polská babička (Patrikova prababička) je už hodně stará a Páťu miluje. Jeho obrázek jí visí nad postelí a denně se za něj modlí. A tak jel Páťa taky a rozhodně netrpěl! Ruch kolotočů, pořvávání trhovců, zvuk řehtaček, to bylo něco pro něj! Na vesnici byly všude spousty dětí, tak měl o zábavu postaráno. Svezl se i na labutích. A do toho měl plný servis od táty, babí, dědy a spousty tet.

Jelikož jsem tedy dostala „volno“, domluvila jsem se ve čtvrtek narychlo s kamarádkou. Objednaly jsme si letenku a v pátek ráno už jsme odlétaly směr Hamburg. Tam jsme si dosyta užily 3 dny bez chlapů a dětí. Takovou mini dovolenou bych přála všem mámám! To byla pohoda cestovat bez kočáru, dětských „krámů“, v klidu chodit po památkách, jezdit městem na kole a nerušeně večeřet v přístavu! Mateřská deformace mě nutila koukat, v čem Hamburčané vozí děti. Tolik Zappů jsem nikde neviděla! Tenhle kočárek je v Německu evidentně velmi populární. Tento týden jsme pro vás natočili, jak se pěkně ovládá jednou rukou. Jeli jsme nakrmit místní ovečky. Kočár už, myslím, slouží poslední měsíce. Náš malý neposeda z něj totiž pořád za jízdy seskakuje a chce chodit.

Hezký týden přeje Eva

Naše rodinky jezdí s krásnými kočárky Quinny. S tím, jak s nimi zvládají každodenní radosti i starosti, se vám budou svěřovat každou středu na našem webu!