Bára ve 31. tt – Osmička ve znamení světla na konci tunelu

TĚHULKA LIVE! BÁRA Tak si myslím, že bych termín porodu 8.8. měla začít brát vážně. Již podruhé jsem měla sen o tom, že porodím v tento den. Nevím, zda to mám brát již jako znamení a nebo jen shoda náhod. Ale datum je to vcelku zajímavě krásný. Pro mě zejména symbol nepřenášení a nevyvolávaného porodu.

Zdroj: Fotoprome.cz

Foto z ateliéru rodinné fotografie Fotoprome.cz

Prapodivné sny

Mé poslední dva sny o porodu byly velmi zajímavé. V prvním jsem porodila krásnou zdravou holčičku. Vypadala jako Laurinka, byla úplně stejně vlasatá, ale vzápětí mi bylo sděleno, že malá není moje a že je nějaké jiné paní. Hádala jsem se se sestřičkou, ale když jsem pak malou viděla, vypadala úplně jinak než po narození. Konec už si raději nepamatuji. A druhý porod byl ještě dramatičtější. Přistáli jsme letadlem do bazénu na Fidži. Takže můj porod probíhal tam. I zde bylo po porodu vše v pořádku. Jen jsem stále řešila, že už to musíme dát ostatním na vědomí a poslat zprávu, aby konečně věděli, jak se naše princezna bude jmenovat. Ale trvalo nám to tři dny, než jsme všem dali vědět. Nakonec jsem zjistila, že jsem stále těhotná a miminko ven vůbec nešlo. Takže i tento sen byl velmi prapodivný a po jejich výkladu se raději nebudu pátrat. Ale na význam čísla osm jsem se podívala.

Existuje samozřejmě hned několik rozborů. Nicméně jeden mě velmi zaujal. Píše se, že osmičky mohou znamenat to, že budu zakončovat nějakou emocionální fázi. Zároveň upozorňují také na to, že se na konci tunelu objeví světlo. Co víc dodat. Můj den porodu je asi jasný. Tak uvidíme, jak se maličká rozhodne.

Máme doma už velkou slečnu

V týdnu jsme si s Laurinkou udělaly výlet a jely nakoupit věci do porodnice. Sehnala jsem téměř vše v ten jeden den. Tak jsem byla ráda, že nebudu muset lítat po více obchodech. Každopádně na to, abych si vše zabalila do tašky a pomalu věci dala dohromady, jsem nenašla ještě čas. Čeká to tu na mě v igelitce. Ale musím se na to postupně vrhnout.

A teď bych si chtěla trochu „maminkovsky“ postesknout – z Lolinky už je opravdu velká slečna. Nekojí se, dudlíka nemá, papá samostatně, odplenkování v plném proudu a momentálně je ve stadiu: „Já sama.“ Tudíž neexistuje, že bych jí měla pomáhat s věcmi, oblékat, nazouvat botičky apod. Vše chce zvládat sama. Asi už cítí, že se příchod sestřičky blíží a že se musí pořádně připravit. Ještěže mi zůstalo alespoň to nošení.

To musím zaklepat, stále se nosí velmi ráda, takže kdykoli to jde a je žádoucí, házím ji do šátku. Nosím ji už jen na zádech, protože na bříšku už by mi to bylo nepohodlné, ale i tak si ty společné chvilky stále užíváme. Jen doufám, že když už z ní bude postupně ta velká slečna, tak to mazlení, pusinkování a tulení jí zůstane dlouho.

Těhotenské nepříjemnosti? Neznám

S dalšími maminkami máme skupinku srpňátek, tedy miminek, které se mají v srpnu narodit. Společně se navzájem podporujeme, sdílíme pocity, příběhy apod., no a dvě miminka už to do srpna nevydržela a jsou na světě. Je to neuvěřitelné. Hodně kolem sebe slyším, jak už přicházejí poslíčci, tvrdnutí bříška apod., já musím říct, že toto těhotenství je snad ještě víc pohodovější než to první. U Laurinky jsem alespoň poznala, co to tvrdnutí bříška je a s Gustičkou? Stále nic. Ani poslíčci, ani tvrdnutí, otoky a jim podobné věci doprovázející celé těhotenství.

Jsem moc ráda, nedovedu si představit, že bych měla mít nějaký klid na lůžku, nesmět nic dělat, jen odpočívat, asi bych se ukousala nudou. Ale přiznám se, že jsem nastolila volnější režim. Manžel už mě k moc věcem ani nepustí. Takže se válím s Loly na zahradě, houpeme se a dělám spíše takové ty ženské věci jako žehlení prádla, úklid a tak. Pouze o víkendu jsem si vyprosila skládání dřeva, resp. větviček a ještě jsem u toho musela sedět a moc se nehýbat. Ale i tak jsem si to užila.

Čtěte také:

Až budeme čtyři

Tak jsem si říkala, že jen květen utekl tak moc rychle, ale s červnem to asi nebude nic pomalejšího. Už jsme zase téměř v polovině a mně stále přijde trochu neuvěřitelné, že tu za chvíli budeme čtyři. Ohromně se na to těším. Nepochybuji ani minutu, že to bude nádherné a úžasné. Jen tomu stále nemůžu uvěřit, že se to bude dít znova. Že bude úplně maličká, bude mít vlásky, bude vyžadovat neustálou pozornost. Znova se budu učit kojit, koupat.

Kolikrát, když jsme všichni tři pohromadě a hrajeme si, tak si představuji, jak s námi bude ležet i ta druhá maličká princezna. Laurinka měla teď jeden večer těžké usínání. Protože vstávala dlouho ráno, tak jsem ji nedávala spinkat na oběd a šla až večer. Bylo ale na ní vidět, že už je unavená a přetažená. A tak nějak chyběl ten její klasický uspinkávací úsměv a srandičky. Už od oblíkání pyžámka hodně plakala a nemohla přestat. V tu chvíli jsem cítila, že nás v posteli na uspávání potřebovala oba.

Potřebovala cítit oba rodiče, jak jsou s ní, leží vedle ní a hladí ji. Byla úžasná. Střídala objímání každého z nás. Stále se přetáčela i se zavřenýma očičkama a hlídala si nás. Moc jsem cítila, že nás v tu chvíli potřebovala a současně jsem cítila i to, že jsem na sebe pyšná, protože jí můžeme nabídnout tolik lásky. Myslím si, že i z toho pramení ta její klidná a pohodová povaha. Spinkala tam, už pomalu upadala do hlubokého spánku a já v tu chvíli vnímala obrovský nápor energie, který byl mezi námi třemi, tedy čtyřmi.

Laurinka malou Gustičku bere od začátku jako součást naší rodiny a i ona je tam pro ni v těchto chvílích důležitá. Moc mě těšilo, že ji můžeme dát klid, pohodu a jistotu toho, že ji milujeme a jsme tam pro ni. Nevím, zda se mnou jen cloumají těhotenské hormony, ale občas se mi stane, že se pozastavím nad krátkým okamžikem, který právě prožívám a začnu si ho rozebírat do takových detailů, že by to nakonec vyšlo na román. A tohle byl asi jeden z dalších takových okamžiků. Chtěla jsem si ho pamatovat. Byl pro mě velmi důležitý, a proto se o něj i dělím s vámi. Někdy je krásné pozastavit se nad maličkostí a zamyslet se nad detaily.

Přiznám se dobrovolně, že dnešní psaní je pro mě lehce náročné. Nevím proč, ale tak nějak nenacházím ta správná slova, která by mi pomohla sestavit věty. I přesto, že máme každý den v týdnu nabitý a plný zážitků, někdy je holt těžší je popsat a sestavit do zajímavého čtení. Navíc Gustička se rozhodla, že si dneska zahraje fotbalové utkání, takže jí v jednu chvíli cítím pod žebry a v tu samou chvíli dává zabrat mému močovému měchýři. Půjdu dát tedy výjimečně za pravdu svým unaveným očím a odpočívat.

Čeká nás první zoo

Příští týden nás čeká velká zoo procházka. Moc se těším na Laurinčiny reakce. V zoo ještě nebyla a miluje veškerá zvířata, takže se domnívám, že její reakce budou ohromné. Já doufám, že Gustička se na mě nebude moc zlobit, že jsem si ještě před porodem vymyslela takový procházkový den a užije si zvířátka s námi.

Mějte se krásné milé těhulky i netěhulky a opečovávejte své poklady, ať už jsou v bříšku, nebo vedle vás.

Bára

Bára právě prožívá 31. týden těhotenství. Vy také? Chcete vědět, co se v tomto týdnu děje s vaším tělem?