Bára ve 28. tt: Otevírám brány třetímu trimestru

Honba za kočárkem

Tento týden bych mohla také nazvat jako týden mánie za růžovým kočárkem. Jelikož můj šátkový komínek je zcela růžově zaplněn a na malou princeznu čekají dva růžové šátky a jedno růžovofialové nosítko, tak šátkovská mánie přešla do kočárkové. A to jsem si vždycky myslela, že se stát nemůže. Jenže v šátkovém světě existuje takový pojem se zkratkou MH, což znamená „must have“ v překladu „musím mít“. Tudíž jakmile se objeví mezi šátkařkama věta: „objevila jsem svůj MH šátek, musím ho mít“, znamená to, že je to velká láska na první pohled : -) no a já přesně takový MH kočárek našla.

Shodou náhod už mi ho někdy v březnu jedna maminka nabízela, ale v tu dobu jsme ještě neměli potvrzené pohlaví, takže jsem ho odmítla. Ona měla právě ten úžasný růžový zázrak doma a potřebovala koupit jinou barvu, protože druhé miminko čekali chlapečka. Nicméně jsem jí teď zkusila znova napsat, jestli ho náhodou ještě nemá, ale bohužel. Psala, že si koupila jinak barevnou hlubokou korbičku a zbytek si nechala z toho růžového.

Nedalo mi to a zkusila jsem jí nabídnout, že kdybych sehnala chlapeckou barvu, zda by se mnou kočárek nevyměnila. A souhlasila. Jenže jako naschvál se mi nikdo na chlapeckou barvu neozýval a ta maminka má teď na konci května termín porodu. A já už jí tím nechtěla zatěžovat. Tak jsem jí velmi poděkovala a začala pátrat po „retro“ kočárku v růžové barvě.

Zjistila jsem, že u nás jsou téměř k nedostání a bazárkové tu nejsou už vůbec. Pak mě něco osvítilo a já se ještě podívala na inzerci na Slovensku. Neskutečné, ale vyběhly tam na mě rovnou dvě růžovky. Oběma maminkám jsem napsala a jeden byl volný. No a začal štrúdl zařizování. Nejsložitější bylo zařídit dovoz do Česka, ale nakonec to vypadá na dobré cestě a můj MH kočárek až ze Slovenska, poputuje brzy k nám. Je tak nádherný, že z něho budu mít pomalu větší radost než ze šátku. Velmi tedy doufám, že v příštím psaní, už se Vám budu moct pochlubit, jak mám svůj komínek MH šátků a k tomu úžasný MH kočárek. : -)

Třetí trimestr – jaký bude?

Tak a jdeme do finiše. Otevíráme bránu posledního trimestru. Končí klidné a pohodové období. A vykračujeme vstříc rostoucímu bříšku, oteklým nohám, větší únavě, hnízdění atd. Takhle jsem to tedy většinou četla v knížkách.

Oteklé nohy mě naštěstí u Laurinky minuly a teď se mi zatím vyhýbají také. Únava byla a bude, ale s tou já se umím poprat a hnízdění? To mám snad od samého začátku. : -) Bříško mám naprasknutí už nějaký týden. Přijde mi, že stále roste, roste a nemá konce. V prvním těhotenství jsem v aktuálním stavu už rodila.

A moje váha? Na tu raději již nestoupám, a když ano, tak zavírám oči. : -) Nějak se to všechno kolem mě zvětšuje a roste a nemá to konce. Takže já jen doufám, že ta váha se zastaví na něčem rozumném, co půjde pak docela dobře dávat dolu. Ale trochu si myslím, že se dvěma dětičkami to půjde jak po másle.

Zlaté dítě

I Laurinka se mnou překročila práh třetího trimestru. Opět ukázala svou dětskou úžasnost, kterou na ní tak milujeme. Uspáváme v posteli. Přes den spinká do minuty, večer ji to trvá trochu déle, ale nic hodinového. Je úžasná.

Pokaždé nás musí objímat, zavře očička a jen čeká, až usne. Žádné skotačení, dovádění. Je opravdu jako by tomu všemu správně rozuměla. Teď se jde spinkat, takže zavřít očička a odpočívat. Nehledě na to, že jí nevadí, jestli jí uspávám já nebo tatínek. Jsem na ni opět tak ohromně pyšná. Je to naše úžasná holčička.

Další velký pokrok udělala v odplenkování. Měli jsme krásný slunečný týden a hned jsem toho využila. Laurinka běhala venku bez plínky. Učila jsem ji vnímat, kdy potřebuje čůrat a jakmile bude chtít, tak že musí na bobeček. Za chvíli už krásně zvládala. Vždycky mi oznámila, že musí na záchod, čupla na bobek a bylo to. Hodně jsem ji chválila a ona měla velikou radost. Tak uvidíme, jak úspěšné budeme mít pokračovaní.

Těhotná s vrtačkou

Jak už jsem naznačila. Měli jsme krásný sluníčkový týden. A to nám dovolilo hodně pracovat na zahradě. Jeden den jsem využila k tomu, abych začala stavět psí boudu. A to když manžel dospával noční a já neměla zrovna do čeho píchnout (když nepočítám uklízení, žehlení a takové ty ženské práce : -)), tak jsem vzala pilu, vrtačku, šrouby a šlo se na věc. Když se manžel vzbudil, měl krásnou přípravu na dodělání.

Docela jsme si s Gustičkou mákly, ale nedělala jsem nic těžkého. I přesto jsem se přitom snažila šetřit. Laurinka mi dopoledne pomáhala, odpoledne dospávala s tatínkem. Takže jsem měla hodně prostoru. Myslím tedy, že Gustička bude usínat jedině za zvuku pily a vrtačky.

Začínáme stavět

Do toho všeho jsme absolvovali schůzku v bance, kde nám potvrdili, že můžeme začít s celou velkou rekonstrukcí našeho baráčku. To znamená, že příští týden začne dlouhé období, které bude mít snad nádherný konec. Bude to náročné. Pouštíme se do kompletní rekonstrukce celého domu.

Navíc vnitřek domu se bude rekonstruovat až v listopadu a potrvá to asi dva měsíce. Takže se budeme muset s Laurinkou a už i malou Gustičkou na dva měsíce odstěhovat a bydlet trochu provizorně. Ale pak se moc těším, jak si Gustičku budu moct užívat po celém domečku. S Laurinkou jsem měla spíše jednu místnost, ale tady už to bude jiné. Čeká nás další velká životní zkouška, ale jako rodina to zvládneme a já už se nemůžu dočkat.

Super den

Začátkem týdne, jsme si tentokrát jen s Laurinkou, užily opět skvělé focení ve fotoateliéru Fotoprome. Vždycky si náramně užívám ty chvilky, když se o mě paní vizážistka stará a opečovává můj obličej a vlasy. I když jsem si nemohla dovolit sedět příliš dlouho na stoličce, jelikož Laurinka mě stále tahala za ruku a povídala hačí a ukazovala na sebe. Jasně mi dávala najevo, že teď tam má sedět ona a nechávat se líčit.

Operace se blíží

Já dnes musím pomalu uzavírat řádky. Manžel šel uspat Laurinku a nějak se podezřele dlouho nevrací, takže mám trochu tušení, že spinká spolu s Lolou. Mě ještě čeká noční práce a hlavně psychická příprava na Laurinky operaci.

Vše jsem jí vysvětlila a řekla bych, že hodně chápe. Ale i tak to bude pro nás hodně náročné. Vidět ji, jak ji berou pod narkózu. Bude v tu chvíli bezmocná a pak při zákroku bude bez nás. Ale musíme být silní my, aby to cítila z nás.

Gustička mě tu nakopává a podporuje, že to zvládneme. Hned další den mě čeká ultrazvuk a konečně zase uvidím tu naší princeznu. Po domluvě s manželem jsem se i objednala na 3D ultrazvuk. Máme ho na památku u Laurinky, tak budeme mít i teď. Tak jsem ráda, že jsme se nakonec takto rozhodli a jsem zvědavá, v jaké kráse se nám Gustička předvede.

Krásný další týden všem

Bára

Bára právě prožívá 28. týden těhotenství. Vy také? Chcete vědět, co se v tomto týdnu děje s vaším tělem?

Zdroj: archiv redakce