V práci se mi stala nemilá věc. Léčím nejen pejsky a kočičky, ale věnuji se i drobným savcům. Úskalí léčení těchto zvířat spočívá v jejich malé velikosti a také v odlišném metabolismu, oproti jiným savcům. S tím jsou spojena i nemalá rizika při jejich uspávání. A tak se mi stalo, že jeden králík zvládl bez problémů dvojnásobnou dávku narkózy, zatímco druhý mi při poloviční dávce anestetika přestal na operačním stole dýchat. V takových chvílích by se ve mně vždy krve nedořezal. Okamžitě jsem králíkovi podala látku blokující účinek anestetika a začala králíkovi dávkovat kyslík hadičkou přímo do nosu. Stav byl vážný, protože králíkovi začalo z nedostatku kyslíku selhávat i srdíčko. Nakonec se nám po 45min podařilo se sestřičkou králíčka opět přivést k vědomí a k naší velké úlevě mu druhý den bylo naprosto dobře. No a pak se nedivte, že si přeji z práce co nejdříve odejít, protože ty nervy, co tam zažívám, nedělají dobře ani mně, ani, jak se domnívám, mému miminku.
Jakmile mi v pátek skončila práce, vydala jsem se do „práce na vedlejší úvazek“. Přítel hraje s kamarádem na kytaru a minulý pátek hráli v Karlových Varech na kolonádě. Byla to velká sláva, a tak se vše muselo řádně zdokumentovat a samozřejmě jsem musela posloužit jako odvoz, protože pánové svůj úspěch na pódiu museli pořádně zapít. Tak se stalo, že jsem byla nucena po půlnoci dvě hodiny řídit domů a ve 2 ráno jsem padla do postele totálně vyčerpaná, tentokrát fyzicky.
Do třetice měl následovat poslední vyčerpávající zážitek a to v Jizerských horách. V sobotu jsme měli po letech sraz s turistickým oddílem. Moc jsem se na to setkání těšila, zejména proto, že se konalo na místě dnes už tak vzácném – v panenské přírodě národně chráněné oblasti Jizerských hor. Zprvu vše probíhalo v pořádku, noc sice opět trvala až do rána, protože táborákové písně prostě nemohou skončit s půlnocí, a spaní ve spacáku již také není tak pohodlné, jako bylo bez břicha, ale problém nastal až příští den ráno.
Vím, že se jako těhotná musím řádně chránit proti sluníčku, takže jsem se hned ráno namazala skutečně vysokým faktorem, ale… Nevím, jak se mi to mohlo stát, protože i jako netěhotná si vždy dávám pozor, abych nezapomněla na pokrývku hlavy. Tentokrát se tak bohužel stalo.
Již cestou zpátky v autě jsem se cítila nadměrně vyčerpaná a stav se po příjezdu domů vystupňoval. Totální vyčerpání, zimnice, bolest hlavy, prostě jsem chytla úžeh! Já …, nadávala jsem si. Naštěstí dnes ráno je mi už zase lépe. Přesto již nikdy na nějaký slamák nebo kšiltovku nezapomenu.
Chraňte své zdraví i vy, protože v tom už nejste samy!
Hezký týden vám všem přeje bloggerka Zdeňka.
-352x198.jpg)
