Žena v domácnosti

Foto z ateliéru rodinné fotografie Fotopromě.cz

Ale když se vrátím k minulým tématům, tak musím říct, že s odpočinkem to zatím moc nedopadlo. Sice už nepracuju, ale i přesto jsem pořád v jednom kole. Stále je co dělat. V neděli mi to opět nedalo a zase jsem zaklekla na zahrádku a čistila ji od pampelišek, které se nám na ni naplevelily a vyrůstají i na textilii mezi kamínky. Asi stejně jako naplavená tráva od sousedů, o které jsem psala posledně. A vzhledem k tomu, že jsem před tím ještě sekala trávu, bolela mě záda tak, že jsem se večer nemohla ani hnout. Od teď tedy s pletím zahrádky opravdu končím, minimálně do té doby, než porodím.

Pokud jsem se zrovna nevěnovala zahrádce, trávila jsem čas v kuchyni zpracováváním třešní. Mám sice všechno toto sezonní ovoce moc ráda, ale za poslední týden jsem s ním měla jen spoustu práce. Nejdříve jahody, pak třešně, za chvíli bude ještě rybíz, meruňky… 🙂

Ale na druhou stranu máme „home made“ bio džemy bez jakýchkoliv chemikálií a stejně tak i bio třešňový kompot. Kdybych nebyla doma a neměla na to čas, tak se do toho nejspíš nevrhám. Ale koneckonců mě to i baví a mám z toho radost. A těším se, jak později budu i našemu malému připravovat různé domácí dobroty.

Nevím, jestli je to tím těhotenstvím, ale najednou mě tahle práce baví a pocit, že můžu připravit něco zdravého (i když je v džemech i kompotech cukr) a bez chemikálií, mi přináší uspokojení. Asi to bude těhotenstvím, protože se snažím vybírat co nejzdravější potraviny a více než dříve čtu složení výrobků. A někdy se nestačím divit, co všechno můžou obsahovat. Takto jsem si například koupila ovesné sušenky. Když jsem pak doma koukala na složení, skoro mě na ně přešla chuť. Zkrátka není nad to, když si třeba i takovéto dobroty člověk připraví sám doma a ví přesně, co v nich má.

V pondělí jsem byla na další kontrole. A jak jsem vždycky byla spokojená, že tam dlouho nečekám, tak nyní jsem si to pěkně užila. Když jsem seděla u sestřičky, která mi měřila tlak, vyšel pan doktor a sdělil nám, že místo jiného lékaře musí akutně na sál k císařskému řezu. Sestřička mi tedy natočila alespoň CTG, abychom to čekání něčím vyplnily. Za dalších dvacet minut se pak lékař vrátil a během dvou minut jsem byla vyšetřená. Nedělal mi ani UZ, jen mě vyšetřil se závěrem, že se k porodu ještě nic nechystá a byla jsem pryč. Říkala jsem si, že v tom případě mě klidně mohl vzít ještě před tím, než odešel. Takže teď ani nevím, jak ten náš malý uličník vyrostl. Snad se to dozvím na další kontrole v pondělí.

Ve středu jsem se pak donutila vyžehlit veškerou výbavičku. Venku pršelo, a tak jsem se ani nemusela moc přemlouvat. Teď jsem ráda, že už to mám. O víkendu pak ještě přemontujeme komodu v koupelně na přebalovací, během příštího týdne si do ní přendám všechny věci a asi už připravím i postýlku. Sice si to pořád nijak moc nepřipouštím, ale čas se krátí. A to jsem taková ostuda, že ještě nemám sbalenou tašku do porodnice ani doladěný porodní plán. Musím se ještě trošku snažit. 🙂

Denisa

Denisa právě prožila 37. týden těhotenství. Chcete vědět, co se v tomto týdnu děje s vaším tělem?