Zavřete dveře, otevřou se další dvoje

Foto z ateliéru rodinné fotografie Fotopromě.cz

Byl odstartován úžasný víkend. Sbalili jsme se na víkend, který mí Martinové strávili u mých rodičů a já na terapeutickém kurzu v Beskydech. PRVNÍ VÍKEND SAMA od svého prvního porodu… i když ne tak úplně, měla jsem s sebou miminečko a kolem sebe spoustu krásných, silných žen a jednoho muže, kteří nenechávají svůj život plynout bez uvážení.

Úžasní lidé, krásné prostředí, výborná jídla a plné „ruce“ práce. Kdy jindy zapomenout na všechny povinnosti každodenního života? Jak jsem byla úplně ztracena v čase, jen sem tam jsem si vzpomněla, že mí muži byli odkázáni sami na sebe a přemítala jsem, co asi právě dělají a jak se mají. V noci jsem nemohla ani usnout, jsem si říkala, jestli se Martínek náhodou nebudí a nevolá „máma“, jestli mu nechybí naše mazlení… byla to jedna noc a já nevím, jak bez něj zvládnu těch pár dní v porodnici.

I přes nevyspání v neděli ráno jsem byla nastartovaná už v šest hodin ráno (Martínkova doba probouzení) a od té doby jsem se už ani nemohla pořádně soustředit, protože jsem se na ty mé dva muže velice těšila! Plná nových dojmů a pozitivních energií se mi uvolnila dlouhodobě sevřená děloha a z poklidného miminka, o kterém jsem doposud ani nevěděla, se stal pořádný fotbalista, který si i poprvé zaškytal.

Když jsem přijela k rodičům. Martínek byl rád, že mě vidí, smál se, ale po zbytek večera mi pořád ubližoval: tahal mě za vlasy, plácal, kousal, jako kdyby mě trestal za to, že jsem s ním nebyla. Nejdříve se u toho tvářil strašně přísně, pak se chtěl i mazlit, ale po zbytek celého večera si nacházel záminky, proč mě plácnout. Byla jsem z toho docela překvapená a opravdu nevím, kde přišel k takovéhle reakci na můj návrat po dvoudenní nepřítomnosti. Máte někdo podobnou zkušenost? Jak se dá tohle vysvětlit? Já jsem se s ním mazlila i přes jeho surovost.

V neděli večer jsme vyrazili směr Praha. Po návratu domů chudák Martínek nechtěl spát ve svém pokojíčku, asi se bál, jestli budu ráno s ním, chtěl si mě asi hlídat, tak jsme spali všichni tři spolu.

Chtěla bych vybídnout všechy právě těhotné ženy nebo ženy toužící po miminku, že víc než kdykoliv jindy je v těhotenství bezpodmínečně nutné chránit sama sebe a dušičku, která je v jednom těle s vámi. Nenechte si nikým brát tyhle nádherné chvíle, kdy vás obklopuje světlo a dobrota vyvíjejícího se života. Mnozí lidé toho využívají a mastí si svá ega na vaší zranitelnosti. Vím, že se to snadno říká, hůř dělá. Buďte pevné a své, bez touhy zavděčit se, a žijte si svůj spokojený život. Věřte, že když zavřete takovýmhle lidem dveře, otevřou se mnohé další se zástupem lidí, kteří vás podpoří a obejmou.

Tereza právě prožívá 30. týden těhotenství. Chcete vědět, co se v tomto týdnu děje s vaším tělem?