Zamlklý potrat

Nevyšlo to. Stává se to, často se ani nedá zjistit a nezjišťuje, co bylo příčinou. Problém se mohl vyskytnout hned při početí. Poslouchám a dochází mi, že je konec. Přes měsíc jsem žila s vědomím, že ve mně roste nový život a najednou se obláček rozplynul. Pobrečím si až doma, na veřejnosti nerada dávám najevo emoce a upřímně nesnáším utěšovací řeči, zejména ty pouze zdvořilostní.

Možná to tak mělo být. Lepší, že to příroda vyřešila hned z počátku, než aby bylo dítě poškozené, případně jsme později byli postaveni před volbu, zda těhotenství z nějakého důvodu ukončovat či nikoli. Rozumově si odůvodňuji neodůvodnitelné a hledám na nové situaci něco kladného. Bulím přitom jako želva.
Možná to je šance k přehodnocení našeho pohledu a přístupu. Nejednalo se o vymodlené těhotenství. Nemuseli jsme se nijak moc snažit a ani nadšení z početí nejspíš nebylo adekvátní. Příště už to bude jiné. Budu se víc bát 🙁

Nechci ale svůj blog končit pesimisticky. Dnes jsem zákrok podstoupila a proběhl bez komplikací, což považuji za štěstí v neštěstí. Přestože jsem se situací vnitřně vyrovnala (opravdu), občas se zničehonic rozbrečím. Asi se mnou lomcují hormony. I z narkózy jsem se probudila v slzách. Asi to k tomu patří a nejsem první a bohužel ani poslední, kdo tím prochází.

Co se týče dalšího plánování rodiny, mám značně smíšené pocity z vyjádření tří lékařů, s jejichž názory jsem byla konfrontována. Shoda panuje na šestitýdenní sexuální abstinenci a nekoupání. Je ale problém vyrazit dva dny po zákroku do práce? Jedná se o hazard se zdravím a měla bych odpočívat? Vím, že je to individuální, ale stejně. Máte-li zkušenost, tak jakou? Kdy jste vyrazily do práce a mělo to nějaké následky?
A hlavně – po jaké době se znovu pokoušet otěhotnět? Po dvou menstruacích, po třech, nebo až po půl roce případně roce? Jak se mohou názory lékařů tak různit?! Nechci zbytečně riskovat ani moc dlouho otálet… Jaký je názor Vašeho lékaře?

Přeji Vám úspěšné těhotenství a mateřství. Pevné zdraví i nervy 🙂