A kdo že to k nám měl přijet? Mí rodiče. Maminka tu byla již v prosinci, na první adventní neděli, jak jsem již psala. Ale tatínek tu měl být poprvé, protože musí chodit každý druhý víkend do práce a vycházelo to zrovna tak, že ten jiný víkend než by mohla maminka. Ta svou prosincovou návštěvu spojila se sestřičkou, která je již od ledna na (nejméně) půl roku studijně přes Erasmus v Coimbře v Portugalsku. No, prostě to bylo složitější. Každopádně to konečně vyšlo na společný rodinný víkend a my za to byli moc rádi! Navíc počasí mělo být krásné a slunečné!
Rodiče přijeli v pátek odpoledne, takže jsme si večer stihli ještě popovídat na zahrádce u skleničky vína i piva! V sobotu jsme si říkali, že podnikneme nějaký výlet, například ZOO. Nicméně, po obědě se nám přitížilo a museli jsme si jít dobrovolně odpočinout (nebo spíše děti si šli lehnout a my se k nim dobrovolně přidali) Takže jsme sobotu spíše prolenošili, udělali něco málo na zahradě, připravili oběd a pozdní odpoledne a večer strávili na zahrádce s dětmi a povídáním. V neděli jsme již dopoledne vyrazili na procházku k Alte Donau a Donauparku. Zde jsme strávili cca hodinku na dětském hřišti, které je relativně velké a rozlehlé, takže si tam téměř každé dítko najde svoji oblíbenou prolézačku či houpačku, jako Filípek. Stavili jsme se také ve stánku s občerstvením, osvěžili se a vyrazili směrem k domovu. Tam jsme se naobědvali, dali poslední společnou kávu a rodiče pozdě odpoledne vyrazili zpátky do Česka.
Za zvířátky
Týden probíhal v relativně standardním režimu – to znamená ve středu měl Filípek ve školce dopoledne v přírodě, ve čtvrtek motorický kroužek a v pátek chodím s oběma plavat, což oba naprosto zbožňují!
Další víkend měli přijet manželovi rodiče. V sobotu jsme byli opět spíše na zahradě s dětmi, manžel s tatínkem jeli na výlet, maminka s Filípkem měli jít plavat do bazénu, jak si Filípek přál už týden dopředu, ale pak si to cestou do bazénu rozmyslel a raději zvolil koupi zmrzliny a lenošení a cachtání se v bazénu na naší zahradě. Další den jsme jeli na celodenní výlet do parku s divokými zvířátky v Ernstbrunnu, kde jsme strávili většinu dne. Mimo divokých zvířátek tu měli i kozy, ovce a prasata, které bylo možné i krmit, takže to se dětem, včetně Filípka, hodně líbilo. Barborka byla nadšená ze zvířátek také, ale samozřejmě svým vlastním způsobem. Nejvíc nadšená byla z toho, když se nějaké jídlo či krmení týkalo i jí! Ke konci parku byli oba již unaveni, takže ve stejnou chvíli i usnuli, takže cesta domů byla velmi tichá a klidná a my si před odjezdem stihli dát v klidu i společnou kávu.
V příštím článku vám budu vyprávět o naší cestě do Pardubic a oslavu narozenin, máte se na co těšit!
Mějte se moc hezky a užívejte slunečného počasí stejně jako my,
Lucka, Petr, Filípek a Barborka 🙂
