Z druhého do třetího – 28. g.t.

Cesta probíhala úplně plynule, žádné fronty na hranicích a mýtnicích, ani na odpočívadlech nebo benzínkách. Oliverek poslušně ležel, sem tam si zakopal, jinak o sobě nedával moc vědět. Zato hned první den, jak jsem si lehla po dlouhé namáhavé noční cestě na pláži, začlo jeho rodeo.

Jelikož jsme celou dovolenou převážně proleželi, od tohoto dne si Oliverek lebedil v kopání. Ráno, v poledne, večer. Po probuzení jsem zjistila, že bývá aktivnější – cestuje a obrací se. Asi se cítí odpočatý a plný sil, jako jeho maminka.

Dovolená byla ale úžasná – v počasí, koupání, jídle, zábavě i pohybu. Mnoho známých mě od této dlouhé cesty a neustálých vysokých teplot odrazovalo, ale gynekoložka mi cestu povolila a já jsem doufala, že se nic špatného nestane. Pojištění jsme sice vyřízené měli, pro případ i jiných nečekaných zdravotních komplikací, ale jelikož se vztahuje na těhotné do 6. měsíce, byla jsem ráda, že jsme to zvládli bez potíží. Možná to bylo i tím, že se o nás tatínek vzorně staral, dohlížel na to, aby se Oliverek v bříšku moc neslunil a nepřehříval, jak padla 13 hodina, honil nás do stínu. Lépe řečeno do našeho plážového stanu, který jsme každý den poctivě využívali. Prostě tak, jak má budoucí tatínek fungovat.

Trošku jsme i povyrostli. Oliverek ve svojí délce a hmotnosti, taktéž i já ve své váze a velikosti. Mnoho oblečení, co jsem nosila před měsícem a měla ho sebou na dovolené, bylo už těsnější nebo mě škrtilo. Dokonce už před odjezdem na dovolenou přišla řada na koupi těhotenských riflí. Pomalu doplňuji výbavu pro sebe i Oliverka. Oblečení už máme, ale postýlku, přebalovací pult a další věci, které nutně potřebujeme.

Jak bych to shrnula. Dovolená utekla neuvěřitelně rychle. S mořem jsme se po 12 dnech rozloučili, protože příští rok se k němu s půlročním Oliverkem asi nedostaneme. Odpočatí, opálení a spokojení jsme vyrazili na zpáteční cestu. Kupodivu byla pro mě víc únavná než cesta tam. Po skoro 13 hodinách s klimatizací, byla nekonečná. Naštěstí opět bez komplikací a nehod na dálnicích i silnicích.

Ve večerních hodinách byla konečně u konce a moje cesta vedla po osprchování a uložení pár věcí na svoje místo, přímo do postele. Hlavně už jsme doma a vesele vplouváme do každodenního stereotypu. Uklízení věcí, praní oblečení, nákup, návštěva nejbližší rodiny spolu s předáním dárečků a příprava po 14 dnech volna do práce.

Měsíc je pryč a mě s Oliverkem opět čeká pravidelná návštěva u gynekoložky a 3D ultrazvuk. Ten sice nehradí pojišťovna, ale proč nemít další milou vzpomínku na časy, kdy byl ještě Oliverek u mě v bříšku. Tam uvidíme našeho chlapečka úplně jinak. Víc detailně a v celé jeho kráse. Třeba už si budeme moci i říct, na koho z nás dvou je podobný, i když je to vlastně jedno. Je náš a to víme jistě.

Bára právě prožila 28. týden těhotenství. Chcete vědět, co se v tomto týdnu děje s vaším tělem?