Vstup do jiného stavu

ZDEŇČIN TĚHOTENSKÝ BLOG Ahoj těhulky! Před 10ti týdny jsem obohatila (snad to nezní jako sebechvála) vaše řady a téměř okamžitě po potvrzení svého těhotenství jsem začala šmejdit na internetu a hledat si tu správnou stránku pro své přibývající dotazy.

Babyweb mě zaujal nejvíce a díky správnému seskupení hvězd mám nyní tu možnost provozovat zde svůj blog.

Jak já jsem byla nadšená, když mi můj gynekolog potvrdil moji předtuchu! Dva roky snažení a konečně je to tady! Už jsme byli s partnerem objednaní na IVF a v tom to přišlo. Ale nemyslete, nebylo to tím objednáním na IVF, způsobila to moje zlomená ruka!

Jako každá z nás, i já chodím do práce a troufám si tvrdit, že moje zaměstnání patří k těm psychicky náročnějším. Náplní mojí práce je léčit tělo, ale bohužel i ducha. Zatímco tělo léčím zvířatům, ducha pak často jejich páníčkům. A to je na té mojí profesi vedle obrovské zodpovědnosti za něčí život, snad to nejtěžší. Nejenže je třeba vyšetřit zvířecího pacienta, který leckdy nespolupracuje, poté stanovit diagnózu a vyléčit ho, mnohem obtížnější bývá vyřešit, jak naložit s mnohdy neuvěřitelně labilní psychikou majitele zvířete, danou právě faktem onemocnění jeho miláčka. No a tohle všechno způsobilo, že při stálé docházce do práce, jsem nebyla schopná dostatečně se psychicky uvolnit a počít.

Zkoušela jsem dokonce i hormonální jógu, bohužel jsem nepatřila k tomu většímu procentu „úspěšně zabřeznutých“ (promiňte mi ten výraz, jedná se o čistě profesionální deformaci).

Bylo jasné, že musí přijít něco mnohem většího, nějaký zásah shůry. No a ten přišel. Když jsem se konečně po dlouhé době dostala do rakouských Alp, abych si pořádně zalyžovala a zasnowboardovala, nejenže nebylo první dva dny na čem jezdit (v rakouských Alpách!), ale svůj pobyt jsem poslední den pobytu při posledním sjezdu (jak jinak) zakončila přímo teatrálně ukázkově- zlomila jsem si na rovince ruku, pravou! No a – provozujte práci veterináře bez pravé ruky, to prostě nejde!

Dostala jsem tedy naordinované 2 měsíce naprostého klidu pro léčbu svojí ruky. Tento klid pro mou okončetinu se však ukázal jako ještě blahodárnější pro mou duši!

Ne snad, že bych si před každým otěhotněním musela lámat ruce, ale všeobecně známá poučka: „všechno špatné k něčemu dobré“ se v mém případě zcela potvrdila.

Mějte se krásně!

Vaše blogerka Zdeňka