> Blogy > Zapo > Vliv těhotenství na inteligenci ženy
Vliv těhotenství na inteligenci ženy
ZDEŇČIN TĚHOTENSKÝ BLOG Milé těhulky, uplynul týden a já jsem tu opět se zprávami ze svého těhotenského života. Minule jsem psala o strastech fyzických, které přináší těhotenství, dnes budu psát o strastech psychických.
tNepatřím zrovna k optimistům, ale nepovažuji se ani za „ortodoxního“ pesimistu. Každopádně občas nějaká ta depčička potrápí moji dušičku, asi tak jako většinu dnešních mladých lidí.
Svoje těhotenství jsem od počátku brala jako křehkou věc, asi i proto, že se mi dva roky nedařilo otěhotnět. Když mě pak pan doktor „potěšil“, že během prvního trimestru mohu kdykoli potratit, začal se u mě vyvíjet středně vážný pesimismus. Vše vyvrcholilo, když jsem čekala na výsledky krevních testů a hlavně na ultrazvukové vyšetření nuchálního projasnění. Ráno před ultrazvukovým vyšetřením jsem měla svou nejhorší noční můru – potratila jsem a ještě mi bylo řečeno, že jsem nosila něco jako „zrůdu“. Hrozná představa! Bohužel, obavám o zdraví našeho nenarozeného potomka se asi vyhne málokterá nastávající maminka. Naštěstí se nic takového nepotvrdilo a já se nyní mohu znovu zařadit mezi optimistické maminky a začít zase trochu normálněji žít!
Druhý neblahý projev těhotenství na mou psychiku je horší. Jedná se totiž o mou inteligenci nebo paměťový fond, chcete-li. Bohužel jsem zjistila, že netvořím žádnou výjimku. Hned první „těhotenskou“ návštěvu u svého gynekologa jsem absolvovala natřikrát. Nejdřív jsem si nechala neschopenku napsat, hned jsem se však vrátila ji zrušit, protože mi nedošlo, že moje pracovní povinnosti mi to hned z počátku těhotenství nedovolí. Na potřetí jsem si šla pro potvrzení do fitka, o které jsem si zapomněla říci.
No a takhle to postupně pokračuje dál a zhoršuje se to. Nechám doma mobil nebo peníze, spletu si hodinu a zbytečně dorazím do Prahy dříve, nezapíšu zdravotní záznam do karty pacienta, neobjednám léky a tak bych mohla pokračovat dál a dál. Je to hrozně frustrující, ale jedna věc mě prozatím uklidňuje: Ještě jsem ani jednu neprojela na červenou, jak se to „podařilo“ v těhotenství jedné mojí kamarádce!
A jak se daří zvládat vám ostatním těhotným tento nemilý fakt, který musíme zřejmě položit jako oběť na oltář našemu vytouženému těhotenství? Nemáte nějaký zaručený recept na to, jak zcela nezblbnout? Uvítám každou radu.
Držím palce!
Vaše blogerka Zdeňka