V oáze klidu

Foto z ateliéru Fotopromě.cz

Ale tak alespoň něco málo bych o naší dovolené napsat mohla. Počasí nám zatím přeje, není ani zima ani moc teplo, takže na výletování akorát.

Už máme za sebou návštěvu dvou památek, pravděpodobně dnes už soukromého zámečku Karlštejn (nedaleko Svratky), který jsme okoukli pouze zvenku, a zříceninu hradu Košumberk (u Luže). U Karlštejna nás pěkně provětral náš malý psík, který po zjištění, že zámek není přístupný, odmítal znovu nastoupit do auta, a tak vyrazil vpřed po cestě do lesa a nechtěl vůbec zastavit. Šli jsme tedy za ním, obkroužili v lese, kde kromě dvou studánek nebylo vůbec nic zajímavého, asi pětikilometrový okruh a pak jsme konečně mohli pokračovat autem dál. Dalším cílem byla Luže, vesnička (dnes už možná městečko), kde měl můj děda chalupu a kam jsme asi do mých 6 let jezdili na prázdniny. Později, už před cca 18 lety, děda chalupu prodal a k mému velkému překvapení se dodnes vůbec nezměnila. Jediné, co tam současní majitelé opravili, jsou vchodové dveře. Fasáda jim opadává, okna jsou stále více oprýskaná a jinak vše, co bylo takto zvenku vidět, je stále stejné. Takže jsem si nostalgicky zavzpomínala na časy zde strávené a šli jsme obdivovat hrad Košumberk. Tam mě opět překvapilo chování lidí. Skupinka starších lidí, vracejících se z prohlídky, nadávala, jak můžou vybírat 50 Kč za vstup, když tam vůbec nic není. Myslím, že pokud člověk není úplně blbý, ví, že si kupuje vstupenku na prohlídku zříceniny, takže od toho přece nemůže očekávat zázraky, a navíc, kdyby se více zamysleli a rozhlédli kolem sebe, viděli by, že ty peníze jdou na dvě muzejní výstavy v místním sklepení a hlavně asi na opravy. Nejvíce zachovalá část hradu má totiž novou střechu a uvnitř je zřízena místnost pro pořádání svateb, která je fakt moc hezky udělaná a má takové kouzlo, že kdybych o ní věděla dřív, nechtěla bych svatbu nikde jinde. 🙂

POVÍDEJTE SI S DENISOU A DALŠÍMI TĚHULKAMI V DISKUZI!

Další den jsme strávili pěším výletem na Devět skal (nejvyšší vrchol Žďárských vrchů, který měří 836 m n.m. :-)) a Žákovu horu, pod kterou pramení řeka Svratka. U pramene je dokonce památník z roku 1970, kdy zde tehdejší prezident Ludvík Svoboda vyhlásil Žďárské vrchy za chráněnou krajinnou oblast. Náš pejsek, znaven svým vynuceným lesním výletem a procházkou po hradu z předchozího dne, nás asi pěkně proklínal, protože jeho nožičky musely zvládnout skoro dvaceti kilometrovou trasu. Byl však statečný a celé to ušel. Zajímavé je, že dnes tu na nás pořád kouká, kdy už jako někam zase půjdeme. Uděláme mu tedy radost a za chvíli vyrazíme na další skály, tentokrát na Čtyři palice. Dnešní výlet ale nebude tak náročný, rozhodli jsme se tam přiblížit autem, protože by jinak chudáček malý musel ujít dalších asi více než 20 km.

A zítra nás čeká cesta do Proseče, kde zase Radek trávil svoje dětství, a výlet do Toulovcových maštalí. Tím bude asi našemu výletování konec a vrátíme se ze zdejší nádherné přírody a božského klidu opět do ruchu velkoměsta. 🙁 Klidně bych si uměla představit, že tu vydržím celé léto, ani ta práce by mi snad nechyběla. 🙂 Hrdě jsem totiž prohlašovala, že určitě budu chodit do práce až do nástupu na mateřskou, že bych se jinak doma unudila. Doma asi jo, ale tady určitě ne!

Tak jsem se nakonec zase pěkně rozepsala. Mějte se krásně a já jdu opět protáhnout nožky na zdejší vysočinské kopečky. 🙂

Vaše Denisa

 Denisa právě prožila 18. týden těhotenství. Chcete vědět, co se v tomto týdnu děje s vaším tělem?