V jámě lvové

KLUB TĚHULEK! TEREZA Řev, řev a zase řev. Tento týden jsem psychicky a tedy i inteligenčně na svém dlouhodobém minimu a to jen a pouze kvůli naší prvorozené ratolesti. Každý den, celý den: problém za problémem, stížnost za stížností a řev za řevem. Pořád si říkám, že nás čeká ještě 15 týdnů pohody v tom, že máme tyhle projevy nespokojenosti „mono“, ale co až budou „stereo“…

Foto z ateliéru rodinné fotografie Fotopromě.cz

Pomalu, ale jistě začínám s přípravami na příchod miminka. Využila jsem letních slev a nakoupila nějaké nové body, aby miminko nechodilo v ušmudlaných oblečcích po starším sourozenci a mělo taky něco nového a hezkého. V našem 2+kk donekonečna přehazuju věci z jedné skříně do druhé a snažím se vytvořit prostor hodný nového života. Hlavně spravedlivě! Tak aby žádný z potomků netrpěl!

A s tím, jak se mi to pořád nedaří, tak ve mně zraje pocit nutnosti se přestěhovat. Stejně tak jako „problém“ malého obydlí mě tísní další v těhotenství naprosto nepřekonatelný „problém“ a to je špína. Martínek není zrovna celý den vypulírovaný od hlavy až k patě, ale doma mám ráda čisto. A v mých těhotenských očích v poslední době poutají pozornost koberce v našem bytě, které jsou položené ode zdi ke zdi, samozřejmě zatížené neuvěřitelnou masou nábytku a krámů, takže možnost jejich výměny za čistou, třeba plovoucí podlahu je téměř mizivá. Co všechno už na nich přistálo od Martínkova narození! Snad to ani není vhodné vše vypisovat… až na ty věčné zbytky od jídla – a to nemám odvahu Martínkovi svěřit lžičku do ruky, aby zkoušel jíst sám! To bych pak začala lamentovat nejen o kobercích, ale ložním povlečení, stěnách, záclonách a Bůh ví o čem!

Svou chorobnou obsesi čistotou přičítám těhotenství, ale pokud se to po porodu nezlepší, stěhujeme se! Všechny tyhle „obtíže“ jsou umocněné velikostí těhotenského bubnu a stále nižší pohyblivostí. A tak bych si ráda poklidně plula světem jako velryba, ale za Martínkem stále musím vykázat rychlost pohybu sprintera po zaznění výstřelu. Onen klid je stále častěji narušován naším dítětem spadlým na hlavu, zakopnutým o kořen stromu, uraženým pro nutnost nechat na ulici ležet odpadky a rozzuřeným po mém odmítnutí nosit ho při procházkách na rukách. A něco mi říká, že v tomhle ohledu asi nebude platit můj americký pozitivizmus, ale český negativizmus: Bude hůř! 🙂

Tereza právě prožívá 25. týden těhotenství. Chcete vědět, co se v tomto týdnu děje s vaším tělem?