Úžasná zpráva

Minulý týden jsem byla na kontrole u své gynekoložky, kam se vždycky moc těším a tak nějak jsem cítila, že bude všechno v pořádku a Maruška připravená.

Na poslední kontrole jsme se loučily s tím, že malá není ještě přetočená hlavičkou dolů. Což mě vůbec neznervóznilo, času je ještě pořád dost a i když by ten porod zadečkem napřed byl asi horší, zvládnout se to dá.

A pak tu je ta moje vcestná placenta, kvůli které bych měla rodit císařem. A v hlavě se pořád ujišťuji, že to s Maruškou zvládneme přirozeně. Každý večer před usnutím si tuto formulku opakuji.

Výběr porodnice

Ještě před touto kontrolou jsme si udělali krásnou neděli, šli se projít a došli na prohlídku porodního sálu na Obilňáku – pro mě jedna z možností, kde bych chtěla rodit. Ještě přemýšlím o Vyškově, je poslední dobou vyhlášený, i díky tomu, že je to menší porodnice, mají tudíž méně porodů a sestřičky mají na maminky i miminka více času. Další plus je, že pokud to není nezbytně nutné, snaží se císařům a vyvolávaným porodům vyhnout. Mají ale den otevřených dveří na porodním sále jen jednou za měsíc, takže na prohlídku tam si musíme ještě počkat.

Jestli Obilňák nebo Vyškov řeším v hlavě pořád. Nemocnice nesnáším, ležela jsem tam jen dvakrát, ale vždy se snažila, co nejdřív odejít, i podepsáním reversu. Možná to mám zakódované díky tomu, že můj taťka tam strávil spoustu dní, spíše měsíců. Nikdy mi tam nebylo dobře, nemůžu tam dýchat, všechno na mě padá. A pak, rozloučili jsme se tam i s mamkou. Ta už se domů nedostala.

Napište Ivě do diskuse KLUBU TĚHULEK a popovídejte si i s dalšími těhulkami!

Takže pořád přemýšlím, jestli být v porodnici v Brně, kde za mnou může přijít na návštěvu spousta známých a kamarádek nebo být 30 km od Brna, což je po dálnici kousek, ale při dnešním pracovním vytížení, nevím, jestli by všichni nepočkali na setkání s naším novým človíčkem, až budeme s Maruškou doma. Vím, za bezproblémových okolností budeme s malou v nemocnici jen tři dny, než se rozkoukáme, půjdeme domů. Také jsem kvůli tomu měla naplánovaný porod na čtvrtek. V pátek budu odpočívat, nabírat síly, o víkendu nás navštíví rodina a známí a v pondělí tradá domů. Ale co když nakonec vyjde ten císař a budeme tam skoro týden?

Kontrola

Ale zpět ke kontrole. To, že se Maruška otočila hlavičkou dolů, jsem cítila asi hned druhý den, co mi doktorka řekla, že tomu tak není. To kopání, pošťuchování a protahování bylo najednou jiné.

A opravdu. Teď mi to paní doktorka potvrdila. Maruška je už nachystaná – aspoň v tomto směru. Jestli nebude dělat akrobatické cviky a ještě se nepřetočí zpět. Ale každý den cítím, že mě kope nožičkami do žeber.

Tím chtěla doktorka kontrolu uzavřít. Jedna dobrá zpráva nám stačí a placentu zkontrolujeme až příště. Ať se tak nestresuji, že není nic nového. Ale jak jsem psala výše, nějak jsem tušila, že je nádherný den. Přemluvila jsem ji, ať mi udělá spodní ultrazvuk a zjistí, jak na tom jsme. Placenta je pořád dole, tam už i zůstane, může se ještě trošku povytáhnout, jak poroste děloha. Ale i když zůstane dole, tak momentálně NEZASAHUJE do branky, do porodních cest, takže se může Maruška v pohodě vyklubat na svět svým vlastním tempem.

No, řekněte, není na tom světě krásně?

Přeji vám také samé pozitivní zprávy.
Iva

Fotografie pochází z ateliéru rodinné fotografie Fotopromě.cz

Iva právě prožila 33. týden těhotenství. Chcete vědět, co se v tomto týdnu děje s vaším tělem?