Už se to blíží

Bohužel je to většinou místo v protisměru a jak se mi vrátily nevolnosti z prvního trimestru, netroufám si tam sednout. Takže jim jen slušně poděkuju a dál stojím. Naštěstí jezdím jen kousek a pro nohy je to příjemná změna po celodenním sezení. Taky teď o prázdninách jezdí míň lidí, uvidíme, jak to bude vypadat se studenty a úplně plným busem. Vlastně i o prodlouženém víkendu v Praze mě lidi v metru pouštěli. Ale je pravda, že byl víkend, takže metro také nebylo tak plné. I se tam našlo volné místo samo od sebe.

Bříško

Co se událo minulý týden nejdůležitějšího, je rostoucí bříško. Mám pocit, že se zvětšuje hodinu po hodině. Vím, že to píšu skoro pořád, ale teď je to opravdu výrazné a nejlíp se to pozná na oblečení. Pohyby Marušky jsou tím také výraznější, občas se i leknu a škubnu sebou, jak to nečekám. Zatím to nebolí, takže se většinou zasměju a snažíme se ji, já nebo David, uklidnit. Díky tomu si také začínám uvědomovat svůj brzký odchod z práce a naopak blížící se porod. Tuto neděli vlastně vstupujeme do posledního trimestru, takže je možné, že už za tři měsíce nás bude doma o jednoho, spíš o jednu víc. Budeme pěkně v přesile, Maruška, Annie a já. To se má David na co těšit.

Odchod z práce

Protože se mě vedoucí už ptala, kdy půjdu na mateřskou, koukla jsem se do kalendáře a zhrozila se. Mám totiž ještě celou letošní řádnou dovolenou, a když jsem jen tak z legrace počítala odchod na mateřskou dovolenou osm týdnů před termínem porodu, k tomu bych vyčerpala tu řádnou, tak bych mohla být v práci naposledy příští středu. Krásná představa.

Konečně bych měla čas na výbavičku, kterou jsme, mimochodem, probírali i na minulém předporodním kurzu, takže i tam mi to připomínalo, že se příchod Marušky blíží. A o to víc si teď představuju, jaké to asi bude, až ji budu držet v náručí a pozorovat ji. Popravdě, nemůžu se dočkat. Škoda jen, že už bude zima.

Protože mám v práci pohodu, tak mě to nenutí odejít. Na začátku září si ještě vezmu 2 dny dovolenou, na prodloužený víkend u nastávajícího dědečka, aby se taky ještě pokochal bříškem, a doma zůstanu zhruba v půlce září. I tak je to jen za pár…

Uteklo to strašně rychle. Nejdřív pro mě bylo 9 měsíců dlouhá doba, nic jsem díky tomu neřešila a i teď v tom letním počasí, když si uvědomím, že rodím až na konci listopadu, tak mi to přijde nepředstavitelně dlouhé.  Vím ale, že tři měsíce utečou naopak strašně rychle. Navíc mi v říjnu začne zase škola, jak jsem se už určitě zmiňovala a protože mě čeká bakalářská práce, tak ani doma se nudit nebudu.

Kontrola

Příští týden se zase těším na kontrolu u gynekoložky, která mi také potvrdí odchod na mateřskou a třeba mi ukáže tu naši princeznu na ultrazvuku, abych jí mohla zamávat. Už jsme se dlouho neviděly. Jsem zvědavá, jak bude velká.

Iva