Unavená dovolená

BATOLE LIVE! MAX Po týdenním pobytu v Čechách jsme se autem přesunuli zpět do Belgie. Po několika dnech jsem byla opravdu ráda, že spím zase ve své posteli. Chci, aby toho děti zažily co nejvíce, tak plánuju výlety a různé pobyty.

Foto z ateliéru rodinné fotografie Fotopromě.cz

V Čechách to bylo pár dní na Lipně. Nenechali jsme si ujít Stezku korunami stromů, ráno to ještě bylo příjemné, nebylo moc lidí, na lanovku jsme nestáli žádnou frontu. Tobymu se na lanovce líbilo, Maxovi o něco méně. Cestou zpátky už byl unavený a polovinu cesty probrečel. Dole jsem ho hned položila do kočárku a Max si dal dvouhodinového šlofíka. Stezka ho očividně unavila. Toby většinou v poledne nechodí spát. Občas se stane, že o víkendu ho donutíme a kolikrát ho taháme po třech hodinách z postele, aby už vstal. Zdá se, že polední spánek tedy ještě občas potřebuje. A hlavně později odpoledne je vidět, že nespal. Začne být nevrlý a ničím se mu nezavděčíme. Rozbrečí se kvůli každé maličkosti a jeho pláč je prokládán zíváním. Pak i mě občas rupnou nervy.

Ségra mi říká, že jsem svatá, ona by prý už vyjela mnohem dříve. Toby zkouší naše nervy docela často. Například, když jsme zakoupili pro něj a Michela vstupenku na bobovou dráhu. Byl nadšený, ale nejdřív musel do fronty. Stál tam s Michelem půl hodiny… Po půl hodině, když už byl na řadě, zahlédl mě a Maxe a rozběhl se směrem k nám. Žádné vysvětlovní nemělo smysl. Chce za mámou, teď! Michel ho volal, ale lidi za ním byli netrpěliví, takže nasedl do bobů sám. Po pár minutách začal Toby opět brečet, že chtěl na boby…

Takové situace se opakovaly docela často a já se už ptala sama sebe, jestli si tuhle dovču opravdu užívám. Občas jsem měla pocit, že jen ječim na děti. „Nechoď tam! Nestrkej ho! Pomalu! Neperte se! Vrať mu to!“ Už jsme z těch našich dovolených a cestování byli všichni tak trochu unavení.

Cestu do Belgie autem jsme podnikli v šesti. Naše rodina, moje mamka a devítiletý syn mojí sestřenice. Je u nás na týden na prázdninách. Den na to odjel Michel do italských alp, s partou kamarádů, jezdit na kolech a já zůstala doma s mamkou a dětma. Jsou okamžiky, kdy Michelovi tenhle bezstarostný týden malinko závidím. Teda, tu jízdu na kolech bych s radostí vynechala. Dopřáváte si občas alespoň víkend bez dětí?

NAPIŠTE GÁBINĚ DO DISKUZE

Michel je v Itálii, my vyrazili do Holandska do ZOO. Další zastávka bude belgické pobřeží a návštěva záchranné stanice pro tuleně. Upřímně, už se těším na září…až zase najedeme do normálních kolejí a děti budou mít nějaký řád. Toby půjde do školky, potká své kamarády. Maxík jde poprvé po několika týdnech do jesličk už zítra. Nejsem z toho nadšená, určitě se mu bude stýskat. Ale jednou zpět musí, stejně jako já zpátky do práce.

Mějte se krásně a příště opět na napsanou!