Těhu v běhu Anna live 29.–31. týden

Běhám pro dobrou věc

Noční běh pro Světlušku určitě znáte (no, běh možná ne, ale minimálně Světlušku musíte znát!), chystala jsem se na něj už několikrát, ale buď jsem byla mimo domov, nebo nemocná. Teď jsem sice těhotná, ale to mi v běhu nebrání. 🙂 A protože běhám docela často a bez sebemenších komplikací, vybrala jsem si na tomhle charitativním běhu delší trasu – 4 km. Když už člověk jede na devátou večer do Stromovky, přeci si nedá 2 km a nepojede hned zase domů, že? Hlídání Sebíka zajistil tatínek a já vyrazila s kamarádkou Monikou. Ta teď moc neběhala (a já jsem pomalejší a pomalejší), takže jsme byly naladěné na stejné tempo. Atmosféra na Výstavišti byla úžasná! A překvapily mě stovky a stovky, vlastně tisíce lidí, kteří se zúčastnili! I když třeba trať jen prošli, vzali pejska na procházku nebo přijeli jen tuto akci podpořit… Na startu jsme dostaly čelovku, ještě si koupily symbolická tykadélka a na památku se šly vyfotit do speciálního koutku! A jak se mi běželo? Počasí bylo ideální, vzhledem k tomu, že už byl večer a nesvítilo sluníčko. A když se celá trasa rozsvítila díky čelovkám všech běžců… Páni! Krásná atmosféra a všem doporučuji!

Zdroj: archiv blogerky

Zhruba o týden později jsme běželi už i s manželem závod v Kunratickém lese. Tentokrát to byl běh pro IKEM, pro České srdce. Tady jsem zvolila kratší okruh, místo 11 km jenom 6. Ale vzhledem k terénu, několika kopcům a seběhům, to bylo i tak velmi výživné. Navíc bylo docela teplo a já byla vděčná za les. Na startu jsem byla pozdravit pana profesora Jana Pirka, našeho předního kardiochirurga, hodně lidí nás fotilo, protože taková dvojka – jedna těhotná, druhý sedmdesátiletý – se na závodech jen tak nevidí. A já bláhová si myslela, že ho možná předběhnu. Až doma jsem zjistila, že ještě před čtyřmi lety běžel v New Yorku maraton v čase 3:49! Neuvěřitelný! Na závodech se ve své věkové kategorii pohybuje na předních příčkách a já bych neměla šanci ho porazit ani ve své největší formě bez těhotenského bříška! Inspirace pro všechny! S Oldou doufáme, že v sedmdesáti budeme taky stále tak aktivní! A jak jsem na závodě dopadla? 165. místo z 339! První polovina! Ve 30. tt! Jsem spokojená, protože to jsem opravdu nečekala!

Zdroj: archiv blogerky

Těhotná v sauně

Čím víc se blíží termín porodu, tím víc si s manželem uvědomujeme, že to asi nebude úplně sranda a že alespoň ze začátku toho času jen pro nás dva moc nebude… A tak jsme svěřili Sebíka na noc babičce a vyrazili na poslední relax jen ve dvou (a půl). Moc rádi jezdíme do Maximus Resortu v Brně a Infinit saunového světa, obzvlášť v týdnu je to skutečná oáza klidu! Pozastavujete se nad saunovým světem v kombinaci s těhotnou? Možná vás překvapí, že pokud jste na sauny zvyklá, ani v těhotenství se jich vzdávat nemusíte! Samozřejmě to má určitá pravidla. Sepsala jsem je na svůj blog.

Zdroj: archiv blogerky

Zdroj: archiv blogerky

To bychom ale nebyli my, abychom jen lenošili. Relax je pro nás totiž i běh! A trasa kolem brněnské přehrady (Priglu) je prostě neodolatelná! Nikam jsme se nehnali a nakonec z toho bylo 9 kilometrů.

Zdroj: archiv blogerky

Se Sebíkem v Liberci

Nejenže po porodu nebudeme mít čas sami pro sebe s Oldou, ale ani Sebík už nebude jediným středem vesmíru… A tak se snažíme co nejvíc trávit společný čas ve třech a věnovat Sebíkovi ještě co nejvíce pozornosti. Na konci dubna jsme se proto vypravili do Liberce. Zábavy je tam snad na týden! I s takhle malým prckem! A my si to neskutečně užili! Celý první den jsme trávili v zoo, a protože nebyl víkend, byli jsme tam skoro sami! Libereckou zoo mám moc ráda, oproti té v Praze je malinká, ale zvířátkům jste mnohem blíž! Sebík miluje opice, papoušky, slony, ale nejvíc ho baví výběhy se zvířátky, kam může. Takže kozy byly top! Nechtěl od nich odejít!

Zdroj: archiv blogerky

Druhý den jsme byli v IQParku. Hned u něj je i IQlandia, ale ta je spíš pro starší děti, kdežto IQPark si užijí i mrňata. Ve čtyřech patrech jsme strávili asi 6 hodin! Sebík musel otestovat každou „atrakci“! Neměli jsme kočárek, ale tady by nám Sebík stejně neusnul! Za to my padli za vlast už v devět večer!

Zdroj: archiv blogerky

V Liberci určitě stojí za návštěvu i aquapark Babylon, ten jsme teda vynechali, protože chodíme v Praze do Aquapalace, ale mrzí nás, že jsme nestihli Lunapark, co jsme se dívali, Sebík by si přišel na své! A v plánu byla i túra na Ještěď, ale tu nám nakonec překazilo počasí. O to větší důvod se sem vrátit! A se dvěma dětmi? To bude výzva!

Podívejte se na fotky, které vznikly na minulém focení v ateliéru Fotoprome.cz

Jak to prožívá tatínek

I když tohle těhotenství nestíhám moc vnímat, čím víc se porod blíží, tím víc si začínám uvědomovat, že nám končí sranda. Máme skvělou babičku, která Sebíka pohlídá, ale dvě děti? To už tak často asi nebude. Proto se vždycky těším na den, kdy jsme s Aničkou jen spolu. Sebíka zbožňuju a na dny, kdy jsme celá rodina pohromadě, nedám dopustit, ale přeci jen alespoň jednou měsíčně úplně vypnout… Ten den si většinou jdeme zacvičit, dáme si nějaký dobrý oběd nebo večeři, v klidu, bez odbíhání k Sebíkovi, takže když dojídám, je jídlo ještě teplé. A pak jdeme na nějaký koncert nebo do kina – jak já se raduji, když čtu, že film má 180 minut! Uvidíme, kdy nejdřív po porodu se zase společně do kina dostaneme…

Na co se můžete těšit příště? Další velký ultrazvuk za mnou! Co nového jsem se o miminku dozvěděla? A jak jsme si užili s manželem První máj? Co myslíte: aktivně nebo odpočinkem? Máme za sebou první rodinný závod, křest mojí knížky v Praze na maratonu, ale také první poslíčky!