A tebe, mámo, taky sním

Foto z ateliéru rodinné fotografie Fotopromě.cz

Nedávno jsme výjimečně byli na pizze a naše malá drobná holčička zbaštila čtyři trojúhelníky velké pizzy. Jeden kousek nedojedla, vzala si ubrousek ze stolu, pečlivě ho rozložila a pizzu si sama zabalila domů, prý na svačinu. A to jí fakt dáváme najíst.

Ráno snídá třeba vánočku a čaj nebo neslazené křupinky a mléko, případně rohlík a o víkendu míchaná vajíčka. Ty zpucne bez problémů tři. Vybíravá ale je. Vánočka nesmí mít okraj a křupinky nemůžu dát do mléka. Má křupinky a vedle mléko. „Smíchat ne, maminko, to pak není dobrý,“ upozorňuje mě důležitě.

K svačině do školky dostává půlku rohlíku s máslem a šunkou, ovoce, kapsičku a křupky nebo piškoty, případně kousek domácí buchty. I když to sní, tak se cestou ze školky dožaduje rohlíku, teda spíš kobližky, ale to má smůlu. Jednou jsem jí koupila velkou kobližku a cukr zafungoval tak, že s Niky nebylo k vydržení. Ječela, kopala, byla protivná, brečela… My na ni jen zírali, kdo nám vyměnil dítě. Takže s kobližkami má utrum. Bohužel je občas někdo má na svačinu ve školce, tak je pak chce taky, ale to raději spolu něco upečeme. To byla svačina.

K obědu sní misku těstovin s omáčkou a trochu masa, dvě misky polévky nebo dva knedlíky s masíčkem, případně rýži se zeleninou. Tak za hodinu chce jogurtové pití, kravíka nebo ohřát mlíčko. Občas k tomu přidá křupky či piškoty. K regulérní svačině pak má okurku, jablíčko, hroznové víno, prostě něco zdravého.

Čtěte také:

• Tkáňové soli podpoří imunitu
• Nespokojenost s jídelníčkem ve školce
• Počítat do tří – klíč pro rodinnou pohodu?

Je pravda, že někdy vynechá večeři nebo jíme chleba s pomazánkou, zeleninu a třeba vajíčko. Jistota jsou studené těstoviny od oběda rukama. To k mé nevelké radosti úplně zbožňuje.

Tak to je zhruba Nikolčin jídelníček. Leckdy toho sní víc než já, ale asi tu energii potřebuje. Protože třeba pořád skáče. Nedávno u nás byli kamarádi, co mají zhruba stejně staré děti jako je Nikolka, a jen nevěřícně zírali, jak Niky vylizuje misku s míchanými vajíčky a hrdě pak hlásí:  „Maminko, já jsem to všechno spapala a teď to spapám tobě.“ Jsem samozřejmě ráda, že hezky jí. I když občas mi chybí inspirace, co ke svačině nebo co vařit. Takže když nás nedávno přátelé vytáhli na večeři, tak jsem hned zajásala, že nemusím vařit.

Jenže, jak to tak bývá, člověk míní, dítě mění. I když jsme šli na večeři jen kousek, jeli jsme autem. Jenže jsme neměli rezervaci, takže jsme se prošli od auta k restauraci, podívali se, kde je měsíc a s nepořízenou se vrátili zpátky do auta. Nakonec jsme popojeli jen pár metrů do jiné restaurace. No a těch pár metrů Nikolce stačilo na usnutí. Během chviličky usnula jako batole. 😀 Takže ji manžel odnesl domů, já jsem jí jakž takž svlékla a uložila do postele. Místo společenského večera jsem seděla sama na gauči, nalíčená a v novém svetříku u nějaké Ordinace bůhvíkde. Ale hlavně, že se Nikolka vyspinkala a kamarádi s manželem si užili fajn večer.

Krásný společenský týden.

Monča a Nikolka