Tatínek Emanuel (24): Klub nedokonalých matek

Takto dokonalá matka si užívá každé chvilky, kterou stráví se svým dítětem. Je k němu za všech okolností laskavá, je trpělivá, důsledná, stále v dobrém rozmaru… Což ovšem neznamená, že by zanedbávala svého manžela. Domácnost je stále ve vzorném pořádku, stejně jako ženin vzhled. Podlaha se leskne, okna umytá, postava jako z obálky časopisu, z plotny se linou libé vůně, ve volných chvílích se učí franštině a těsnopisu. Vedle rodičovské dovolené pracuje jistě na poloviční úvazek nebo na dohodu o provedení práce…

Je to snad u vás jinak? To asi budete ta výjimka, co potvrzuje pravidlo. Nebo je všechno úplně jinak?

Když si potomek během dne na procházce dvacetkrát stáhne rukavičky, zahodí cíleně dudlík do psího exkrementu, kousne vás do prstu, tahá za vlasy, nechce papat, co jste mu s láskou hodinu připravovala, zvrhne na sebe jogurt, pročurá se kolem plenky a divoce se brání přebalení, v noci nechce spinkat a tak pořád den po dni dokola, stane se někdy, že na něj zvýšíte hlas a jste na něj ošklivá? A když se tak stane, máte pak výčitky, mrzí vás to a někdy pro to pláčete?

Už jste potomkovi připálila jídlo, přehlédla v něm kostičku, rozšlápla letadlo nebo jinou oblíbenou hračku, rozbila několik kusů nádobí, nábytku, něco jednoduchého nezvládla, něco jiného nepochopitelně zapomněla? Cítíte se často naprosto hloupě, zbytečně, trapně a všem na obtíž?

Už jste se po třetí za sebou po probdělé noci strašlivě pohádala s manželem a nemůžete si vzpomenout proč? Podala jste už žádost o rozvod, kde jste jako důvod uvedla, že místo sunaru s banánovou příchutí koupil sunar s příchutí vanilkovou a zauzloval dítěti tkaničky, že nešly rozvázat?

Už jste svou trestuhodnou nedbalostí ohrozila život a zdraví dítěte způsobem, že se stydíte si na to i vzpomenout, natož abyste o tom někomu vyprávěla? Kolikrát vám dítě odněkud spadlo, kolikrát se bouchlo a přitom se to dalo předvídat a zabránit tomu?

Už jste při jeho hlídání usnula? Kolikrát jste uložila do postýlky neumyté, s nevyčištěnými zuby? Kolikrát jste ho oblékla do nevyžehleného, protože jiné prádlo zrovna nebylo?

Kolikrát jste z nevyspání a zoufalství v noci vyjedla ledničku i spíž a cítila se při tom provinile a všeobecně hrozně? Pochybujete o své příčetnosti? Už vás napadlo vyhodit potomka z okna a vyskočit za ním? Vítejte do klubu!

Jak to dělají ostatní matky, že jsou tak dokonalé a všechno zvládají? Jednoduše. Lžou. Ne ze zlé vůle, ale jsou přesvědčeny, že to musí dělat. Schválně se zeptejte 5. 12., jsouc v masce čerta, malého dítěte, zda zlobilo. Co vám asi řekne? Bude lhát, že nezlobilo. Tak i každá matka je přesvědčena, že všechny matky jsou dokonalé a ona, aby nevypadala jako zrůda, když dokonalá není, tak to o sobě musí alespoň tvrdit.

Udělejte si takový test. Svěřte se libovolné matce s nějakým svým mateřským prohřeškem, za který se stydíte. Myslíte si, že řekne, že jí se nikdy nic takového nestalo? Ale kdepak, vytáhne z rukávu podobnou historku. Hned se vám uleví, že v tom nejste sama…

Abych trochu potěšil, zreprodukuji zkráceně dvě historky. Svou a známé. Já jsem procházel příliš nízkou zárubní (nespis. futry) se synem na ramenou. (Napřed bum do čela, pak bum o zem, pak béééé…) Jí ujel špatně zabržděný kočárek s dítětem. Přejel silnic, narazil do popelnic a převrhl se. Dítě viselo v popruzích jak sestřelený pilot.

Nechcete se redakci anonymně svěřit se svým prohřeškem proti rodičovské etice? Když jich uvidíte padesát pod sebou, ten váš jaksi zanikne, pro les nebude vidět strom. Zkuste to, bude vám líp…

Váš Emanuel Pavlík, tatínek malého Haštala