Strach

ZDEŇČIN TĚHOTENSKÝ BLOG Milé těhulky. Poprvé zde píši ve strachu. Jsem na dovolené a měla bych si užívat krásných chvil, místo toho stále řeším nějaké obavy a problémy. Asi se skutečně začíná projevovat moje těhotenská psychická labilita, jinak si to nedokážu vysvětlit. Už jednou jsem svého gynekologa uprosila, aby mi neplánovaně udělal sono, abych si byla jistá, že moje miminko je živé a nyní to na mě padlo zas.

Jsem ve svém 20. týdnu těhotenství, již v 18. týdnu jsem začala cítit první záchvěvy pohybů. Byl to zvláštní, v podstatě přesně stejný pocit, jako když vám v kapse vibruje telefon, který má vypnutý zvuk, jen ten mobil nebyl v kapse a pocit vycházel z podbřišku. Byla jsem nadšená. Hned se mi mé těhotenství zdálo reálnější a vztah k miminku byl najednou mnohem intimnější. Bohužel tyto „pohyby“ ustaly a já již 2 týdny nic necítím. Kdybych do teď nebyla nic necítila, neměla bych takové obavy, protože všude čtu, že primipara cítí pohyby nejdříve od 20. Týdne. Ale takhle, když jsem je už dříve cítila… a najednou tak dlouho nic?

Takže i přesto, že se nacházím v cizině, začala jsem žhavit dráty, aby mě jedna moje známá, gynekoložka, mohla na dálku uklidnit. Nic vás ovšem neuklidní tak, jako pohled na vaše dítě, protože veškeré ujišťování a chlácholení, nepodložené skutečným a věrohodným vyšetřením, je jen slabá útěcha.

Je to tak, těhotné ženy jsou prostě přecitlivělé a je úplně jedno, zda byly před otěhotněním těmi nejracionálnějšími nebo už tehdy iracionálně úzkostlivé. Těhotenství prostě nedělá rozdílů „v utváření povahy“ oproti zbylému složení netěhotné populace,nebo jen minimální.
Měla jsem jít na vyšetření právě v době mé dovolené, ale bohužel nebylo možné dovolenou přeložit. No a co čert nechtěl – můj gynekolog má dovolenou hned po mém návratu, takže budu muset další týden čekat, než mě bude moci uklidnit, že je vše v pořádku. Nevím, jestli to vydržím.

Ve svých světlých chvilkách, kdy se mi mozek zcela nezakalí hormony, se uklidňuji, že moje obavy jsou skutečně iracionální, neboť nemám žádné obtíže. Ale takových chvilek je bohužel málo.
Jdu se koupat a pokusit se zapomenout.

Vaše bloggerka Zdeňka