Spokojená těhulka

Ve středu jsem jela opět do Motola, na kontrolu na diabetologii. Pan doktor zkontroloval mnou naměřené výsledky a moc mne nepotěšil. Cukr přes den je vcelku v pohodě, ale cukr na lačno je spíš vyšší, takže se inzulínu prostě nevyhnu. Pan doktor mi vše vysvětlil, opět opakoval, že není důvod pro zahájení nějakých diet, jen omezit cukry. Na druhou stranu, pokud budu mít jednou za čas potřebu zhřešit, není důvod se stresovat a v klidu si mohu něco sladkého dát, což je dobrá zpráva. Přeci jen není potřeba hubnout, ale být spokojenou těhulkou a to si myslím, že jsem 🙂 Závěr je takový, že již nyní jsem vyfasovala inzulínové pero, a až se tři dny po sobě bude můj ranní cukr pohybovat nad hranicí 5,3, musím si začít píchat 2 jednotky inzulínu, vždy večer před spaním. Ideální stav je, dostat se na dlouhodobou hodnotu ranního cukru do hodnoty 5,1. Časem asi bude potřeba dávky navyšovat, ale to už opravdu moc předbíhám. S panem doktorem jsme se domluvili na další kontrole za 14 dní, tak uvidíme.

Sestřičky mi pak udělaly instruktáž, jak na píchání inzulínu – ideálně do stehna. Musím říci, že to nevypadalo složitě, ale na poprvé se asi budu trošku bát. Předpokládám, že je to opravdu jen o tom poprvé, pak už to bude v pohodě. Co mne nezabije, to mne posílí, a tohle k tomu jistě patří. Navíc co by milující matka neudělala pro své miminko 🙂   

Co je však zajímavé, od návštěvy diabetologa mi ten ranní cukr nějak klesl, tak jsme zvědavá, kdy a zda se opravdu dostaneme na ty hraniční hodnoty. Navíc jsem zjistila, že jsem proti minulému týdnu zhubla 1kg, což je asi tím, že se opravdu snažím vysadit ty cukry a také se snažím dodržovat svačiny a druhou večeři. Což vlastně znamená, že jím skoro pořád, alespoň mi to tak přijde 🙂

V pátek jsem začala v práci s balením věcí. Sice jsem v nynější práci pouhé čtyři roky, ale i tak je neuvěřitelné, kolik krámů jsem si tam natahala 🙂 Navíc jsem v práci měla ještě tašky s dárky od kolegů pro miminko, takže těch věcí bylo opravdu dost. Proto jsme se s manželem domluvili a v pátek si pro mne a celý ten náklad přijel. Sice to znamenalo na něj čekat až do šesti, ale to mi nevadilo. Můj pracovní stůl teď vypadá opravdu stroze a dost opuštěně. Nicméně je připraven, abych ho v úterý předala své nástupkyni.

V sobotu jsme vyrazili za babičkami na Mělník, protože tchýně měla narozeniny. Koupili jsme kytičku, dort, dárek už měl manžel připravený a jelo se. Babičky nám připravili oběd, pak jsme si povídali, někteří si dali kávu a k tomu samozřejmě dort. Byl vážně výborný a ani nebyl moc sladký 🙂 Na mém ranním cukru to nezanechalo nejmenší stopu!

Cestou zpět domů jsme se s manželem stavili v Letňanech, v obchodním domě s nábytkem, protože do naší skoro nové ložnice potřebujeme ještě novou postel. Bohužel jsme zjistili, že prodejna nyní prochází rekonstrukcí, takže toho bohužel k vidění moc nebylo. Vystaveno měli jen pár kousků. Tak uvidíme, jak budeme pokračovat ve výběru. Nicméně dokud nebude nová postel, nejde postavit postýlku. Doufám, že to zvládneme dřív, než se Tomášek narodí 🙂    

Mějte se krásně a loučím se s vámi
Ivča

Ivča právě prožívá 31. týden těhotenství. Vy také? Chcete vědět, co se v tomto týdnu děje s vaším tělem?