Snění o porodu
KLUB TĚHULEK! LINDA Opět po týdnu Vás zdravím. Zrovna v noci před dnem kdy obvykle píšu svůj blog, se mi zdál docela zajímavý sen. Byl o porodu a musím říct, že kdyby to takhle bylo doopravdy, tak až nějaké detaily, vůbec by mi to nevadilo.
Sen byl strašně pozitivně laděný. Já byla celou dobu děsně vysmátá, jakože o nic nejde, porod sám proběhl velmi rychle a nekomplikovaně a i na konci a těsně po něm jsem byla stále v dobré náladě. Jediné co se mi nelíbilo byl fakt, že mi mou holčičku odnesli hned po porodu pryč na všechny ty procedury, i když z mého pohledu k tomu nebyl důvod. Tak jsem se naštvala, vyskočila si z lehátka a odešla ze sálu a šla svou holčičku sama hledat. To se mi po chvíli podařilo, našla jsem ji, jak ji třímá v rukou manžel a mazlí se s ní. Byla strašně moc vlasatá a byla mi hrozně podobná. S radostí jsem se přidala k nim. Jen po chvíli mě “seřvala” sestra, jak je prý možný, že si těsně po porodu pochoduju po oddělení, jakoby se nechumelilo. Celé na tom snu mě fascinovalo, jak jsem u toho byla hrozně v klidu, v pohodě, vše šlo rychle a bez komplikací. Pevně doufám, že to nebyl jen sen, ale spíš předtucha.
Myslím, že tenhle sen byl jen gradací toho, co se dělo celý týden. Načítala jsem si více informací o porodnici, kde nakonec budu rodit. Všeobecně se o ní ví, že je dobrá, ale zajímal mě detail a porovnání s mou první porodnicí. Nenašla jsem samozřejmě nic, co by mě nějak znepokojilo a případné otázky jsem směřovala na mou porodní asistentku, která se o nás bude na místě starat. Skoro by se dalo říct, že se na to pomalu těším. Zejména po tom, co jsem byla trochu uklidněna, že po mém prvním porodu, pokud se nic nepokazí, by tenhle měl být podstatně méně problémový.
Při té příležitosti jsme spolu probraly i nějaké další pomůcky. Jako první přišly na přetřes formovače bradavek. Už dřív jsem myslím psala, že kojení nám s Maxem bůhvíjak nešlo. Fyziologicky na to nemám to úplně nejlepší vybavení a po těžkém porodu byl syn těžký “nesavec”. Takže jsem hledala různé způsoby, jak tomu napodruhé pomoci. Shodou okolností jsem od kamarádky dostala formovače bradavek, které současně po porodu slouží jako sběrače mateřského mléka. Asistentka mi potvrdila, že je to určitě dobrý nápad a že to celé věci může jen prospět.
Další co bych měla možnost vyzkoušet, je určitá zdravotnická pomůcka pro procvičování pánevního dna. Jedná se o takové dva balónky, které by po pravidelném používání na konci těhotenství měly podstatně zkrátit 2. dobu porodní a vypuzování miminka. Z prvního porodu si pamatuji, že vzhledem k okolnostem bylo tohle opravdu nejhorší a trvalo mi to mnohem déle, než je obvykle běžné. Takže opravdu bych udělala všechno, abych si tohle usnadnila. Velmi mě překvapilo, když mě od tohoto porodní asistentka trochu odrazovala. Je to prý naprosto výborná pomůcka pro prvorodičky. Taková je i zkušenost mé jiné kamarádky, která nedávno rodila poprvé a tuto pomůcku používala. Ale údajně v mém případě není třeba dělat v porodních cestách “víc místa” neb už tam je a že není vlastně úplně žádoucí svaly pánevního dna moc posilovat.
Bylo mi spíš doporučeno provádět masáže příslušných partií (nejen hráze). Toho jsem se trochu zhrozila, protože v prvním těhotenství jsem to jednou trochu zkoušela a bolelo to tak moc, že jsem hned musela přestat. Ale je pravda, že jsem tomu nedala moc šancí a snad ne všude by mohlo jít jen o vyloženě nepříjemnou záležitost.
Takže jsem byla bohatší o další dávku informací a opětovně jsem byla ráda za to, že tyhle věci můžu probírat pravidelně s odborníkem. Což o to, určitě by to šlo i s mým lékařem, ale dle mého je určitě lepší to probírat s člověkem, který bude nakonec vést i váš porod.
Jinak s manželem jsem si zúžili výběr jmen pro miminko – pro každé pohlaví máme zatím vybrané dvě: Samuel a Baltazar nebo Viktorka a Gabriela. Necháme to opět zase nějaký ten měsíc ustát a uvidíme. Dále jsme zavedli takovou vtipnou debatu o tom o kolik moc bude složitější se starat o dvě děti najednou. Na jednu stranu jsme si říkali, že naše první dítě je hodné a že s druhým to určitě nebude o tolik horší. Na stranu druhou moc dobře víme, že se neříká jen tak “jedno dítě, žádné dítě.” No tak uvidíme.
Držte nám palce a zase za týden, Linda.
-352x198.jpg)
