> Blogy > dencas > Šikovné miminko
Šikovné miminko
KLUB TĚHULEK! DENISA Tento týden Edík oslavil první měsíc svého života. Za tu dobu jsme se už pěkně sžili a tak nějak to už spolu všechno zvládáme. Edík je opravdu moc hodné miminko, i když se občas dokáže už pěkně vztekat a to pak má maminka nervy na pochodu. 😉
Foto z ateliéru rodinné fotografie Fotopromě.cz
Naše miminko však není jen moc hodné, ale taky moc šikovné. Umí už docela pěkně držet hlavičku, tedy alespoň když ho držím na rameni nebo když ho mám na klíně opřeného o své pokrčené nohy a přitáhnu ho za ručičky k sobě. Na bříšku ji sice taky zvedne a otáčí, ale ještě to nevydrží. No a hlavně je to miminko velmi živé, nedokáže být chvilku v klidu.
Svou čilostí překvapuje všechny, a jestli bude takto čilý i nadále, asi si s ním pěkně užiju, až začne lézt a následně pak chodit. Měla bych začít trénovat, abych mu pak vůbec stačila. 🙂 Když je spokojeně napapaný a má někoho na blízku, trénuje obličejovou mimiku včetně úsměvu, občas si i něco zabrouká a především rozkládá ručkama. Vypadá při tom, jako kdyby rapoval. V ručičkách má taky pořádnou sílu. Když ho potřebuju uklidnit, což spočívá především v chycení neustále máchajících ruček, musím i já vyvinout nějakou sílu, abych ho přeprala. Už skoro týden mám na čele pozůstatky toho, jak mi do něj silou zaryl své nehtíky.
Teď zrovna prožíváme období růstového spurtu. Krmíme se častěji než dosud, na což si zase musí zvyknout mé prsy, aby zvýšily mléčnou produkci. Takže už jsem opět byla zoufalá z toho, že mám málo mléka. Naštěstí to vypadá, že to už pochopily. 🙂
Taky nám Edík přestal kakat. Jak jsem se dočetla, je to normální a zejména tedy v tomto období, kdy všechny živiny to malé tělíčko zpracovává, aby rostlo. Tím, že nekaká, ho ale začaly více trápit prdíky. On je však tak šikovný, že je dokáže pěkně vytlačit. Ale když mu to nejde samotnému, nepomáhá pak nic – ani teplý obklad ani masáž bříška a ani přitahování nožiček. Doufám, že růstový spurt nebude trvat moc dlouho, i když ho zatím zvládáme dobře a není to takové peklo, o jakých jsem se dočetla.
Minule jsem zapomněla napsat, jak se Edíkovi líbí v nosítku. Po přečtení pár srovnání a hodnocení nosítek jsem se nakonec rozhodla pro Manducu, i když není zrovna z nejlevnějších. Na klasické šátkování se moc necítím a hlavně v nosítku může malého nosit i manžel, k uvázání šátku bych ho asi nepřemluvila. Manduca se mi líbila už na první pohled a když ještě k tomu zvítězila v testu nosítek, bylo jasno. Musím taky zmínit pochvalu pro internetový obchod za rychlost dodání. Objednávku jsem učinila ve čtvrtek v 15:19 a v pátek ráno tu zvonila pošta s balíčkem. Ačkoli více internetových obchodů deklaruje doručení do druhého dne, ještě nikdy jsem to v praxi nezažila. Takže jsem nyní byla velmi mile překvapená, že to někde přece jen funguje.
Musím tedy říct, že i když jsem se obávala, aby to nebyly zbytečně vyhozené peníze, Edík naštěstí nosítko akceptuje. Asi z něj není úplně nadšený, protože je tam celkem sevřený a to se mu s jeho temperamentem moc nelíbí, ale když se v něm konečně nějak uvelebí, spokojeně usne. Když však nespí moc tvrdě, vyžaduje pohyb. Asi stejně jako v kočárku. Zkrátka ví, že to jsou věci určené k pohybu a že by tedy neměly stát. 🙂
Už jsme takto spolu zvládli sklízet úrodu na zahrádce, zaštípat rajčata, věšet prádlo i uvařit oběd. Jsem ráda, že jsem ho pořídila, aspoň tak zvládnu s tím mým malým nespavcem něco udělat. Časem si na něj snad Edík zvykne ještě lépe a bude se mu tam líbit. A o dalších našich společných chvilkách zase příště.
Maminka Denisa