Tak jsme se dočkali, Sárinka sedí.

Tak písmena na minulém psaní ještě ani nezaschla a Sárinka sedí. Ano, je to tak. Ta naše princezna už zvládla i tuto etapu a všichni jsme slavili, jak krásně se ručičkou odrazila do sedu a sama seděla. Už bylo opravdu na čase, protože se naučila sedět tak, že měla nožičky do tvaru W, a to je špatně. Doktorka mi říkala, že ji musím opravovat, ale tím, že jsem ji musela dávat ležet, tak ona byla vzápětí zpět ve špatném sedu. Tak se mi docela ulevilo, protože mi paní doktorka říkala, že když by seděla v tom špatném sedu, tak by se jí zakulacovala záda a neposilovala by svaly, které má. Přišlo to tedy konečně v pravou chvíli a můžeme krásně trénovat pořádný sed.

Také máme za sebou druhé povinné očkování. Jsem moc ráda, že jsme nakonec počkali až do chvíle, kdy byly holky opravdu úplně zdravé. Sárinka byla totiž zase zcela bez reakce a bylo to super. Opět by na ní člověk nepoznal, že byla očkovaná. Ani po vpichu jí nezůstala boulička, takže vše krásně a s přehledem zvládla. Jinak se holky zatím drží bez nemoci (ťuk, ťuk), mně teda vstávají chlupy hrůzou s každým kýchnutím, ale zatím se z toho nic nevyklubalo.

Chystáme křtiny

Konečně jsme také mohli zahájit sezonu melounů a Sárinka podstoupila zkoušku, zda je opravdu naše. A jaký byl výsledek? Jasně, že je naše, po melounu se olizovala ještě druhý den a velkou zkouškou prošla na jedničku. Já se na něj tolik těšila. Melouny na tom létu miluju asi nejvíc. Loni jsem jeden meloun nosila ještě pod tričkem a dneska už je tu s námi, leze všude možně a dělá plno lumpárniček.

Taky jsem se pustila do zařizování těch křtin. Už bylo na čase. Jak jsem se těšila, že Sárinka je bude  mít daleko dříve než Lola a že to bude takové to klasické miminkovské, tak je nakonec budou mít pomalu na den přesně. V týdnu musím jet do Jičína vyzvednout potřebnou dokumentaci a domluvit si termín. Mělo by nám to vyjít přesně na Sárinčiny desetiměsíční narozeniny. Musíme jí také vymyslet druhé jméno. Ráda bych zasedla k internetu a přečetla si opět něco málo o jejich významech. Potřebujeme také, aby se to jméno vyjímalo vedle jména Sarah a tvořilo s ním krásný pár. Tak jsem zvědavá, jelikož jsem teď prohlásila, že až někdy budeme vybírat jméno pro třetí holčičku (zdravím tchána), tak budu úplně v koncích, protože si nedovedu představit, jaké vybereme.

Sárince už jsme pořídili i její první velký kartáček a každý večer si chodí čistit zoubky. Učí se otevírat pusinku a co nejvíc se snažíme jí zoubky čistit. Je moc šikovná. Pokaždé drží a hodně ji to zajímá. Už má dokonce objednaný termín k naší paní zubařce, kam půjde s Lolou. Tak jsem zvědavá, kolik těch zoubků jí do té doby ještě stihne vyrůst. Naštěstí průběh růstu má zatím pokaždé naprosto bezproblémový, tak uvidíme, jak to půjde dál (ťuk ťuk podruhé). Lola to měla vesměs úplně stejně, ani jsem nevěděla, že jí nějaké zoubky rostou. Kromě špiček, ty nesla drobet hůř, ale nebylo to nic hrozného. Takže si vůbec nedovedu představit, jaké to je, když kolikrát ty maminy prochodí noci a týdny nespí a čekají, než se jim ten jeden zoubek vyklube.

Jsem nesmírně vděčná, že si to mateřství opět můžu užívat a vychutnávat. Holky jsou skvělá dvojka. Doplňují se a jsou ohromně hodné. Sárinka je stále velmi spavé mimčo, takže když může a je čas, tak chodí spinkat do kočárku a nemá problém s tím, tak prospat pomalu půl dne a pak v osm jít spinkat a probudit se ráno. Je pravda, že mi stále dělá budíček v sedm ráno, ale už si tak nějak pomalu začínám zvykat a vnitřně doufám, že ještě pochopí, co to je za slast, spát ráno až do devíti hodin.

Mějte se krásně

Bára a Sisi