Radosti a strasti těhotenství

Foto z ateliéru Fotopromě.cz

První ze strastí je zde již několikrát zmiňovaná těhotenská demence. Zjistila jsem, že už postihla i mě. 🙂 Neútočí sice každý den, ale občas se projeví, a to zejména při nakupování. Například pokaždé, když jsem za předminulý týden jela do krámu, kladla jsem si na srdce koupit i čistič na podlahu, hlavně na něj nezapomenout. Je asi jasné, jak to dopadlo. Vždycky jsem se vrátila domů bez něj. 🙂 Při posledním pokusu jsem dokonce stála v obchodě v oddělení drogerie a fakt úporně přemýšlela, co jsem to tu chtěla, věděla jsem, že je to něco odtud, znovu jsem pohledem přejížděla košík a ne a ne si vzpomenout, až jsem nakonec usoudila, že mám v košíku určitě všechno, co potřebuju. Samozřejmě, že až když jsem doma chtěla umýt podlahu, tak mi konečně naskočilo, nad čím jsem tam tak dlouho dumala. 🙂 Nejhorší ale je, že i když si vzpomenu doma, že to chci koupit, tak si to zapomenu napsat na lístek, nebo pro jistotu zapomenu doma i ten lístek.

POVÍDEJTE SI S DENISOU A DALŠÍMI TĚHULKAMI V DISKUZI!

Dnes se demence opět ukázala v celé své kráse. Rozhodli jsme se totiž uvařit si k večeři lečo, a tak jsem cestou z práce jela nakoupit. Jdu do oddělení zeleniny, koupím papriku a nějaké ovoce a jdu pryč. O kus dál mi došlo, že by asi bylo dobré koupit i rajčata, že bez nich lečo asi nepůjde, vrátila jsem se tedy pro ně zpět. Odcházím k pečivu, cestou čtu lístek s nákupem a na posledním řádku vidím napsáno, že nám doma chybí citron, vracím se tedy znovu skoro přes celou prodejnu zpět a beru ještě citrony. Víckrát jsem se naštěstí nevracela, ale už i takto jsem si připadala jako blázen a jestli mě někdo pozoroval třeba na kameře, jistě nepochyboval, že jím jsem. 🙂 V pracovní oblasti se mi zatím nic takového neděje a doufám, že to tak i zůstane.

Další strast by asi lépe popsal můj manžel. 😉 Jsem poslední dobou více podrážděná a rozhodí mě i úplné prkotiny. Myslím, že by o tom dokázal vyprávět své a hodně dlouho. Naštěstí má však nervy z ocele a většinou nad mými výkyvy nálady jen mávne rukou. Mě to pak všechno mrzí, ale holt i takovéto psychické změny k těhotenství patří.

Strasti fyzické se mi naštěstí celkem vyhýbají. Zatím žádné otoky, žádné křeče, žádné pálení žáhy či něco podobně typického. Tak doufám, že to tímto nezakřiknu. 🙂

Teď přemýšlím nad tím, jaké radosti mi vůbec těhotenství přináší, kromě toho, že samozřejmě je radostí už samo o sobě. Velikou radostí pro mě bude, až ucítím, jak se ta malá potvůrka v bříšku hýbe. Ačkoli začínám už 20. týden, ještě nic cítit není. 🙁 Podezírám ji, jestli mi to nedělá schválně, určitě ví, že se pořád soustředím a čekám, kdy konečně ucítím nějaký kopaneček, a tak si dává načas. 🙂

Pro dnešek je to vše. Přeji všem hezké, konečně slunné, letní dny.
Vaše Denisa

 Denisa právě prožila 19. týden těhotenství. Chcete vědět, co se v tomto týdnu děje s vaším tělem?