První týdny života našeho miminka

Po porodu, který proběhl v pondělí 8.5.2017, jsem byla v úterý ráno přesunuta z JIPky na normální pokoj, kde jsme po císařském řezu byly tři. Každé tři hodiny nám sem sestřičky nosily naše miminka na kojení. Překvapilo mě, jak snadno nám to s Tomáškem šlo. Byl zlatý a krásně se vždy přisál. Holky na pokoji nevěřily, že je Tomášek mé první dítě, jak dobře nám to spolu šlo 🙂 Vždy jsem si u kojení Tomáška užívala, byl tak krásný, hebký a sametový, prostě láska na první pohled…

Zato každé vstávání z postele bylo malé utrpení. Naštěstí nám sestry daly vždy na noc čípek proti bolesti, aby se nám lépe spalo. S každým dnem pak vstávání bylo naštěstí snazší. Ve středu jsme se všechny nechaly přemístit na pokoj i s našimi miminky. Tím mi skončila pohoda a stala se ze mne matka na plný úvazek 🙂

Na pokoji rooming-in jsem strávila nakonec pouhé dva dny, ale byly to výživné dva dny. Ve středu se mi začaly nalévat prsa mlékem. Přes noc prsa ztvrdla a kojení se stalo velmi náročné. Při každém kojení jsem musela nejdříve prsa nahřát, maličko odsát, pak nakojit Tomáška, znovu odsát z prsou přebytečné mléko a prsa zchladit ledem. Bradavky a prsa bolavá, Tomášek se občas budil i po dvou hodinách a já se mezi jednotlivými kojeními nestihla ani vyspat. Nakonec zasáhly hormony a já se dvakrát za ty dny sesypala. Byla jsem unavená a měla jsem pocit, že se o Tomáška neumím postarat. Naštěstí se vždy našel někdo, kdo se mě snažil povzbudit, podržet a já vše nakonec zvládla.

V pátek ráno přišla lékařka s tím, že by nás mohli s Tomáškem už dnes pustit domů. Sice jsem se toho na jednu stranu bála, ale na druhou jsem moc chtěla domů, protože jsem věřila, že to bude balzám na mé nervy a duši. Nakonec nás pustila i dětská lékařka, protože Tomášek krásně přibýval na váze a já už jen instruovala manžela, aby pro nás přijel a nezapomněl koupit odsávačku, bez které jsem se momentálně nebyla schopná obejít.

Pro manžela to byla trošku hoňka, protože s něčím takovým vůbec nepočítal, ale vše nakonec zvládl a po poledni si pro nás přijel. Manžel mě překvapil krásným prstýnkem s devíti brilianty, za každý měsíc těhotenství jeden a vyrytým jménem Tomáška a datem jeho narození. Pak už zbývalo jen Tomáška nakojit a převléknout a mohli jsme vyrazit domů.

Poprvé jsem si mohla také vyzkoušet náš kočárek. Krásně se řídí. Cestou v autě Tomášek usnul, a já ho po chvíli následovala. Doma, jsme rychle povlékli kolébku, aby bylo Tomáška kam uložit, a manžel vyrazil pro něco k jídlu a pro odsávačku, která byla už připravena k vyzvednutí v jednom internetovém obchodu, který máme kousek od domu. Vše nakonec krásně vyšlo a já se stihla mezi kojením, i díky manželově péči, vyspat. Svět byl hned krásnější a já věřila, že vše zvládneme, že i ta prsa nakonec zkrotíme 🙂

Přes víkend se však kojení stávalo čím dál bolestivější a já při každém přisátí Tomáška brečela bolestí. V neděli jsme vzali Tomáška poprvé ven, na půl hodinovou procházku. Při této příležitosti jsme se zastavili v blízké restauraci, kde jsme si koupili pár výborných zákusků na svačinku 🙂

Nakonec jsem to v neděli nevydržela a pozvala si na pondělí laktační poradkyni. Moc nám pomohla. Bradavky jsem dvakrát potřela krémem Purelan a bradavky byly rázem méně citlivé. Také mi ukázala chyby, které jsem při kojení dělala, a doporučila prsa větrat. Kojení se postupně stávalo snesitelnějším. Vzhledem k pomoci manžela, který byl skoro celý týden s námi doma, jsme vše zvládli.

V úterý se k nám přijeli podívat moji rodiče, otec si dal s manželem panáčka na Tomáškovo zdraví. Bylo krásné vidět, jak se rodiče nad dalším vnukem rozplývají a dojímají se. Ve středu nás čekala první návštěva dětské lékařky, na kterou nás doprovodil i manžel. Paní doktorka byla z Tomáška unešená. Moc se jí ten náš blonďáček s modrýma očima líbil 🙂 Jinak konstatovala, že je vše v pořádku a další kontrolu naplánovala za cca 10 dní.

Manžel poté odjel do práce a já vyrazila s Tomáškem do nedaleké restaurace, kde mají i zahrádku, na oběd. Tomášek cestou sice nespal, ale byl klidný. Když jsem si objednala jídlo, z klidného miminka se rázem stalo vzteklé miminko. Chvíli jsem přemýšlela, zda si nechám jídlo zabalit, ale nakonec jsem se jednou rukou pustila do jídla a druhou se snažila Tomáška udrndat v kočáře, což se mi asi po 10 minutách povedlo a on nakonec usnul.

Ve čtvrtek jsme všichni tři vyrazili na první Tomáškovo focení do fotoateliéru. Nejprve jsme Tomáška svlékli, já ho nakojila a šlo se na věc. Tomášek hezky spolupracoval, celé focení krásně prospinkal. Ke konci focení jsme ještě pořídili i pár společných fotografií, abychom na tyto první dny života našeho miláčka měli krásnou vzpomínku 🙂 Hned druhý den jsme si měli vybrat, které fotografie chceme upravit a vytisknout. V balíčku, který jsme si zakoupili, bylo pouhých 6 fotografií, zatímco vybrat jsme měli ze 120 pořízených fotek. No bylo to hodně těžké vybrat jen pár fotografií. Nakonec jsem se však neudržela a objednala více fotografií, než bylo v balíčku, protože to prostě jinak nešlo.

Zbytek prvního týdne doma proběhl již v poklidu. Tomáškův režim se ustálil na kojení cca po třech hodinách, na váze krásně přibýval a celkově bylo vše v pohodě. Já se díky manželovi, který nám celý týden vařil a staral se o Tomáška přes den, stihla i trochu vyspat. Za odměnu jsem já jeho zas nechala vyspat v noci.

O víkendu jsme se rozhodli jet ukázat Tomáška prababičce na Mělník. Z porodnice jsem jí sice poslala Tomáška na pohlednici, ale bylo nám jasné, že když jí ho přivezeme ukázat, bude nadšená. A opravdu, nemohla se na své již šesté pravnouče vynadívat.

Tím se dostávám do minulého týdne, kdy manžel již musel do práce. V pondělí se na nás přijela podívat má sestřenice, která přivezla jako dárek ještě teplý štrúdl a malý Ibišek, který zasadila v den, kdy se Tomášek narodil 🙂 Po kojení jsme vzaly Tomáška do kočárku a vyrazily na procházku a na oběd. Od úterý se na nás vždy odpoledne přijela podívat babička, vzala vnoučka na procházku, aby se maminka mohla chvilku vyspat a odpočinout si 🙂

V pátek jsem vyrazila s Tomáškem opět na kontrolu k lékařce. Pupík nám sice odpadl již minulý víkend, ale stále z něj občas tekla maličko směs krve a asi hnisu. Proto nám paní doktorka doporučila místo lihu použít dezinfekci Betadine. Také nás poslala na kontrolu kyčlí a naordinovala nám Vigantol. Další kontrola až v šesti týdnech.

Odpoledne nás přišla navštívit má neteř. Nejdříve jsme vyrazily s kočárkem na procházku podél Vltavy. Po příchodu mého manžela z práce jsem Tomáška nakojila a už jen s neteří jsme vyrazily ještě na nákupy. V uplynulém týdnu totiž měla krásné 18. narozeniny. Nejdříve jsme si zašly na kávu a pak jí pořídily krásný stříbrný set, aby měla něco na památku. Poté jsme ještě vyrazily po obchodech na nákup nezbytných hadříků, které miluje asi každá mladá dáma 🙂

Víkend byl opět ve znamení odpočinku. Bohužel nám někdo vyměnil naše hodné a milé miminko za malého ďáblíka, který nechce spinkat, ale to se snad zase spraví. Vypadá to na prdíky, tak doufám, že ho brzy přejdou a bude s námi opět to naše hodné miminko 🙂

Loučím se s vámi a přeji krásný týden

Ivča