S maminkou a sestřičkou jsme se domluvily, že za námi dorazí do Vídně na vánoční trhy, potažmo na svařáček či punč. Minulý rok to bohužel nevyšlo, protože se Barborka až moc těšila, aby tu s námi mohla být, a většinu času jsme trávili s ní v nemocnici. Tenkrát jsme si to vůbec neuvědomovali, nebo alespoň já ne, ale letos jsme si to chtěli udělat hezké a navíc i s Barborkou. S nejlepší kamarádkou jsme se tajně domluvily, že přijede také a povedlo se jí koupit si lístky ve vlaku hned vedle „holek“. V pátek jsem jen čekala na zprávu, až se všechny potkají ve vlaku a jaké to bude mít odezvy? Dopadlo to dle očekávání – velké překvapení a radost dohromady!
Po příjezdu do Vídně manžel všechny vyzvedl na nádraží, zatímco já jsem doma čekala s dětmi. Filípek měl totiž teplotu, tak jsme to raději nechtěli pokoušet. Druhý den už měl regulérní horečku, takže jsme dopoledne strávili doma – dělali jsme vánoční věnce a pekli cukroví. Odpoledne jsme se vydaly všechny holky na vánoční trhy na Rathausplatz a Maria-Theresien Platz, Filípek s manželem museli bohužel zůstat doma, protože Filípkovi opravdu nebylo dobře, a to je co říci. Na Rathausplatzu byly miliony lidí a musím říci, že s kočárkem to byl dost adrenalinový zážitek. Spousta lidí vůbec nekoukala, kam jdou, strkali se atd., proto jsme se snažily najít místo někde stranou, kde bychom si v klidu mohly vypít svařáček a pak punč, aniž by nám ho cestou někdo polovinu nevylil. Naštěstí se nám takové místo povedlo najít a ještě bylo s výhledem na radnici, takže ideální stav. Pěšky jsme se pak přemístily na Maria-Theresien Platz a tady to byl pravý opak – vládla zde poklidná vánoční atmosféra, bez spěchu a hlavně bez obrovského množství lidí a turistů! Daly jsme si tu svařáček a krémovou česnečku v chlebu – doporučuji! Byla naprosto famózní!! Z trhů jsme se vrátily domů do tepla a hlavně za kluky, kteří tam na nás už netrpělivě čekali – Filípkovi se totiž po odpoledním spánku udělalo lépe a už nás vyhlížel.
Druhý den jsme spíše odpočívali, povídali si a hlavně zapálili první adventní svíčku. Odpoledne jsem jela holky vyprovodit na nádraží. Moc jim děkuji za nádherný adventní víkend, který jsme si všichni moc užili.
Další dny ještě Filípek nechodil do školky, protože měl zvýšenou teplotu, a tak jsme ho raději ještě nechali doma vyležet. Jemu se to líbilo, ale pro mě to už tak jednoduché nebylo – obzvláště když jsem měla při dvou dětech regulérně pracovat… Ale nakonec jsme to zvládli na jedničku.
Další týden jsem šla s Barborkou na další vakcínu Synagisu k paní doktorce – naštěstí nás vzala přednostně a všeho všudy jsme u ní byly 15 minut, což je super, protože na vakcínu s Barborkou musíme chodit každý měsíc až do konce března/dubna plus další pravidelná očkování, která musí být prováděna minimálně ob týden po aplikaci vakcíny Synagisu.
Příště budeme hodně oslavovat, tak se moc těšíme, až vám o tom budeme vyprávět!
Mějte se hezky.
Lucka, Petr, Filípek a Barborka 🙂
