Procházky se psem

Fotografie z ateliéru rodinné fotografie Fotoprome.cz

S pejskaři se většinou znám a zdravíme se a občas poklábosíme, do lesoparku chodíme docela dlouhou dobu a vždy, když tam zamířím, tak mě Daris táhne na vodítku, jako by se už nemohla dočkat a já ji akorát tak zdržuji mým šnečím tempem. Za to naše malé prtě v bříšku o sobě začíná pěkně dávat vědět, zjistila jsem, že když mě pes táhne na vodítku tak hodně kope, musím zvolnit tempo a pak je spokojenost. Nejlepší na procházkách je, že se obě provětráme a děláme něco pro sebe. Akorát se občas stane, že musí vypomoci piškoty, když už bolí ťapinky a vláčí je skoro za sebou, to stačí, jen zašustit s pytlíkem a najednou se stane zázrak a jde sama a dobrovolně a ještě u toho vrtí ocasem. Doma potom padne a spí až do rána a já si hodím nožky na gauč a odpočívám.

Musím se pochlubit, v týdnu jsem vzala do těhotenské poradny manžela a s prosíkem jsem požádala paní doktorku, jestli by nám řekla pohlaví miminka. Po dlouhém přemlouvání a pár dloubnutích se Bublinka milostivě z polohy vystrkující stranu zadečku přes celý monitor obrátila tak, že bylo vidět i mezi nožičky a my neviděli nic, co by přebývalo. Po usilovném koukání upřeným zrakem šech tří přítomných, z toho jednoho odborníka jsme zjistili: Je to holčička! Sice to není na 100%, ale koukali jsme docela dlouho a doktorka obzvlášť pozorně, takže verdikt zní – HOLKA!! Tatínek i já jsme byli dojatí a hlavně štěstím bez sebe! Takže je to Nikol, ale přesvědčím se, až ji budu svírat v náručí.

POVÍDEJTE SI S LUCKOU A DALŠÍMI TĚHULKAMI V DISKUZI!

Jinak moje pocity z dosavadního těhotenství. Už mám konečně půlku za sebou, výbavu pro Nikolku už skoro kompletní až na pár detailů, sice brzo, ale rekonstrukce se nemilosrdně blíží a nebude na to čas. Nevolnosti ustály a vystřídaly se za motolice a občasný nízký tlak. Krvácí mi občas dásně, výborný pomocník je Propolis, díky včelky za něj! Přibrala jsem skoro 5 kg a začaly mě bolet záda. Už vím, co to znamená, když tvrdne břicho, zatím sice dvakrát z přílišné aktivity při úklidu, od té doby uklízím s přestávkami. Pokoušela se i pálit žáha, ale rozumně odešla,  jak rychle přišla. Bez těhotenských věcí už se opravdu neobejdu. Jsem citlivější a rozhodí mě i hloupost, co bych před tím ani nemávla rukou. Začínám mít ochranitelské sklony, každé zvířátko je krásné a koukám, jestli někomu neuteklo, připadám si jak blázen.

Ale jinak je vše při starém, pořád si ráda zapnu nahlas muziku a zpívám si a tančím. Snažím se nemyslet na to, že za pár měsíců budu možná skučet bolestí, možná, že porod bude super, kdo ví. A dobrá zpráva, můžu chodit plavat, tak se chystám, až nebudu mít rýmu jít plavat. Nejlepší zprávy z celého týdne – potvrzení holčičky, pohyby přes ruku položené na břichu, a největší radost jsem měla když se v neděli kamarádce Aničce narodila za rychlých okolností nádherná dcera Stella. Užívejte podzimu a budeme se těšit zase za týden!
Lucka a Nikol.

 Lucie právě prožila 20. týden těhotenství. Chcete vědět, co se v tomto týdnu děje s vaším tělem?