Příjemné setkání

BÁŘINO MATEŘSTVÍ! Konečně jsem si zase ukradla čas, povyprávět vám, co je u nás nového. Každá dovednost, chování, vlastnost…..vše je pro nás nové. Co si myslíme, že máme pod kontrolou, druhý den nemáme, ale společně bojujeme, radujeme se a prožíváme jako velkou slávu.

Za těch pár týdnů, jsme stihli být na prázdninách u mých rodičů, navštívit tety a strejdy, kamarádky, ochutnat první zeleninu, najít si oblíbenou hračku a udělat plačíčí scénu před spaním. Podařilo se mi i domluvit sraz s naši malou tzv.porodnicovou kamarádkou Anežkou.

Anežka přišla na svět o den dřív, téměř o 500 g težší a s její maminkou byly našemi společnicemi na oddělení šestinedělí. Ráda na tuto dobu vzpomínám.Moc příjemně strávené chvilky, kdy jsme jedna druhé byly oporou, když nás zrovna opustili ti naši tatínkové. Anežka,již od prvopočátku úplně jiné miminko než Oliverek. Papala, dávala o sobě vědět a v noci ji člověk nepřeslechl. Zato Oliverek pravý opak.

Teď, téměř po 5 měsících, jsme je jeli s Oliverkem navštívit.Anežka, krásná okatá holčička s váhou nyní o 1 kg větší než Oliverek, na nás už čekala. Ukázala nám, jak je šikovná. Za 3 hodiny se stihla napapat, 2x poblinkat, změnit oblečení, pospat si, něco říct, nafotit několik póz a ochotně se šla za mnou i pochovat.Důkaz toho, že ženy opravdu zvládají hodně věcí. Ujistili jsme se, že naše děti umí vlastně to stejné a s oběma jsou tytéž starosti…obě stejně nevyzpytatelné.Snad se zase brzy uvidíme a vyrazíme tentokrát i na procházku.

Jak jsem již zmínila v úvodu, je u nás živo, živěji než předtím. Oliverek se naučil totiž taky ublinkávat, takže se vesele převléká on i já´. Samozřejmě mi k tomu nezapomene něco povídat nebo nadává?. Těžko rozeznat. Kolikrát mě napadá, co si asi myslí. Jedno vím už teď, že z něho bude pěkný povídálek.Možná po mé sestře. Ta, když jako malá spustila, nevěděla kdy přestat a často ji mamka musela okřikovat, ať už je potichu.

Oliverek nám dělá radost….co se teď nasmějeme, fotek i videí máme desítky, protože nám vždycky předvede něco, co nikdy neudělal.Jeho nejoblíbenější hračkou je panda. Černobílá plyšová panda.Co ten s ní provádí.Dokonce s ní i občas usíná.To on nás učí, vnímat maličkosti jako velké věci.Mateřskou dovolenou si opravdu užívám. Sice převážnou většinu věcí nestíhám už vůbec, ale hlavně že je Oliverek spokojený.
O víkendu si vždycky ukradnu hodinku pro sebe a jdu si zaběhat. Všechny starosti jdou bokem a já mám čas jen pro mě.Není to špatné. Nikdo netrpí. Tatínek je rád, že má synka jen pro sebe, já zase že ho chvilku nemám a Olík je rád, že má aspoň jednoho z nás….

Užívejte si krásných slunečných dní a brzy se zase ozvu…