Pražáci na Moravě

Foto z ateliéru rodinné fotografie Fotopromě.cz

Bylo na něm vidět, jak září a kvete. Manžel o mém místě původu tvrdí, že je to léčebna pro mentální anorektiky. Při cestě zpět do Prahy máme všichni pár kil navíc, vezeme si výslužky v ohromných zásobách jídla, zavařenin, oblečení, hraček a knížek pro Martínka a prostě všeho možného. Tentokrát třeba peřin!

Můj taťka můj odjezd tentokrát komentoval slovy, že si všechna protijedoucí vozidla budou myslet, že mám špatně seřízená světla, jak jim budou svítit do obličeje! No a i náš Martínek, který mnohdy vzdoruje při jídle, na Moravě najednou na všechno začal říkat „mňami, mňami“, nahlížel do každého talíře, a když už člověk dojedl, tak smutně koukal a kroutil ručičkami, aby dal najevo, že není. Nádherný pohled na dítko, které s radostí a chutí jí!

První slova s významem, která v uplynulém týdnu začal říkat, byla: „koš“, „bác“ (s různými variacemi od báč až po bak) a „máma“. Vždycky, když viděl moji fotku, tak zvolal „máááá-ma“. To jeho umění mluvit v neumění je tak kouzelné! Slabiky ze sebe tahá jak z chlupaté deky, pekelně se při tom soustředí, aby je vyslovil správně, a hlavně chce vždy zpětnou vazbu a ujištění, že je říká správně.

Nedávno jsem se pousmívala nad fotkou jedné příbuzné, kde byla její spící dcera s nově darovaným kočárkem v posteli. Tak jsem kroutila nechápavě hlavou, že to není možné. Dítě je rozumné, a pokud mu rodič vysvětlí, že se jde spát a ne hrát, tak hračku přece musí odložit. No, tak z omylu mě vyvedl okamžik, kdy jsem Martínkovi pořídila hasičské auto, se kterým se mohl dokonce i koupat a které umí hasit. Náš milý Martínek samozřejmě oka nemohl ten den zamhouřit. O půl desáté v noci, když pořád ještě nespal a křečovitě na sobě držel hasičské auto, jsem to vzdala a šli jsme se dívat na televizi. Podobná situace se opakovala po návratu do Prahy. Martínek má velkou zálibu v dopravních značkách. Na každou ukazuje tak dlouho, dokud mu nepovím, co znamená. Manžel mu tedy pořídil pár dopravních značek a opět stejný scénář: ležíme v posteli, Martínek opět křečovitě svírá v rukách co největší množství dopravních značek a opět nemůže usnout!

Příště už se raději ničemu nebudu divit a nad ničím se pousmívat! Ovšem nejvíce Martínek tentokrát bavil své okolí tím, když na vyzvání, aby dal někomu pusu, tak šel a dal, ale aby byl ke všem spravedlivý, tak obešel úplně všechny a nikoho nevynechal!

A naše druhé miminko, nevím, jestli mám zafixované, jak se ke konci Martínek obracel v mém břiše a že se probudil a začal kopat při každém mém probuzení nebo pohybu, ale zatím se mi zdá, že miminečko málo kope. Než starostmi o něj raději budu věřit tomu, že to bude velký spáč a kliďas, abychom to spolu ve čtyřech zvládli.

Tereza právě prožívá 24. týden těhotenství. Chcete vědět, co se v tomto týdnu děje s vaším tělem?